Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Soutěž picoBalloon Challenge 2021 startuje!

Soutěž picoBalloon Challenge 2021 startuje!

Po dvou úspěšných ročnících jsme odhodláni ve spolupráci se Slovenskou organizací pro vesmírné aktivity organizovat i ten třetí! Kvůli aktuální situaci jsme se ale rozhodli soutěž picoBalloon Challenge přesunout raději za začátek léta. Doufáme, že se do té doby situace poněkud zklidní a že se sejdeme na Kraví hoře, abychom se opět pokusili obletět zeměkouli!

Co je to picoBalloon?
PicoBalloon je malá elektronická sonda, pověšená na relativně obyčejný balónek naplněný héliem. Sonda je velice lehká a obsahuje různé senzory na měření základních meteorologických veličin - kreativitě se meze ale nekladou. Údaje se získávají rádiovým přenosem ve volných nebo radioamaterských pásmech. Při správném nafouknutí se sonda dostane do výšky až 10 kilometrů, kde se pak vznáší a nechá se unášet prouděním vzdušných mas. Takový picoBalloon představuje velice zajímavou výzvu pro konstruktéry - ať už jde o efektivní práci s hmotností sondy, energeticky šetrné programování a nebo rádiovou komunikaci.

Jak se přihlásit?

  • Zaregistrujte svůj tým e-mailem zaslaným na piko@hvezdarna.cz.
  • V přihlášce prosím uveďte: jména jednotlivých členů a název týmu, pokud jste ze střední nebo vysoké školy, tak její název, e-mail a nejlépe i telefon na šéfkonstruktéra (vedoucího) vašeho týmu.
  • Uzavírka přihlášek je v úterý 31. května 2021 o půlnoci (00:00).

O co se soutěží?
Konstruktéři nejdéle letícího balonu (anebo posledního vysílajícího a letícího balonu) obdrží cílovou prémii ve výši 1000 euro (resp. ekvivalent v českých korunách).
Konstruktéři čtyř dalších nejdéle letících balónů obdrží cenu ve výši 200 euro (resp. ekvivalent v českých korunách).

Podmínky soutěže

  1. Balóny budou postupně vypouštěny koncem června z Hvězdárny a planetária Brno. Přešný termín bude stanoven podle vývoje pandemické situace.
  2. Soutěž je určena pro jednotlivce i družstva, každý přihlášený (jednotlivec nebo družstvo) může zkonstruovat a vypustit 1 sondu.
  3. Veškeré náklady na účast v soutěži (stavba sondy, cesta, ubytování) si hradí konstruktéři.
  4. Organizátoři zajistí zdarma plnící plyn (hélium) a balóny Qualatex 36”, které musí účastníci použít. Sondu nelze vypustit na vlastním balónu, včetně vlastního plnícího plynu.
  5. Každé sondě bude přidělen 1 balón s nalepovacím štítkem. Štítek obsahuje emailovou adresu organizátora a název soutěžícího týmu.
  6. Pořadí výherců bude určovat celková doba letu.
  7. Jako celková doba letu se počítá čas od vypuštění po zaslání poslední zprávy o poloze. Pokud nedojde k přihlášení sondy po dobu 240 hodin (10 dní), bude prohlášena za ztracenou.
  8. Použitá frekvence ani komunikační protokol nejsou stanoveny. Sonda však musí používat takovou komunikaci, aby ji bylo možné zachytit na jakémkoliv místě na planetě, a současně, aby konstruktéři dodrželi zákony a pravidla telekomunikačního provoz (rádiové frekvence) v jednotlivých zemích světa.
  9. Hmotnost sondy s veškerým příslušenství nesmí přesáhnout 20 gramů. Sondy budou před startem zvážené pomocí přesné váhy. Sondy s vyšší hmotností budou diskvalifikovány a nepřipuštěni ke startu.
  10. Povinná informace získaná ze sondy musí být alespoň přibližná výška, ve které se nachází. Způsob určení libovolný.
  11. Průběžně získané informace ze sondy je účastník povinen ihned poskytovat organizátorům soutěže.
  12. Pořadatel nenese odpovědnost za uvedení nesprávných či nepřesných informací v souvislosti se soutěží (ať už byly způsobené lidským faktorem či technickou vadou).
  13. Pořadatel upozorňuje, že jakýkoliv úmyslný pokus poškodit nebo narušit legitimní chod soutěže může být kvalifikován jako porušení platných právních předpisů, může vést k vyloučení soutěžícího ze soutěže a může rovněž zakládat právo pořadatele na náhradu způsobené škody.
  14. Účast v soutěži je dobrovolná. Vítězové budou vyrozuměni po skončení soutěže. Vyplacení odměny je podmíněno písemným souhlasem soutěžících.
  15. V případě nejasností nebo pochybností má rozhodné slovo ředitel Hvězdárny a planetária Brna. Není proti němu odvolání.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »