Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Temný vesmír v Brně

Temný vesmír v Brně

Temný vesmír

Planety, hvězdy, všechno, co kolem sebe vidíme, představuje méně než 5 procent vesmíru. Co je zbývajících 95 procent? Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejlepších představení pro digitální planetária na světě. Představení Temný vesmír se věnuje tajemství, které nemůžeme spatřit na vlastní oči. Mystériu, jehož jsme součástí.

Zažíváme dobu převratných vesmírných objevů přepisujících názory na podobu světa kolem nás. S představením Temný vesmír se ponoříme do atmosféry největší planety Sluneční soustavy – Jupiteru. Vzdálíme se od naší Galaxie na 100 milionů světelných let. Dospějeme až do okamžiku velkého třesku. A poodhalíme největší tajemství, na které kdy lidé narazili.

Hvězdárna a planetárium Brno již tradičně přináší zajímavý program nejen pro brněnské diváky, ale i pro návštěvníky z okolí. Její rekordní návštěvnost, popularita v České republice i v zahraničí, svědčí o efektivně investovaných prostředcích jak města Brna, coby zřizovatele, tak nejrůznějších dotačních programů. Brno je teprve čtvrtým planetáriem v Evropě, kde americký pořad Temný vesmír je možné shlédnout. Navíc se jedná o první výsledek spolupráce Hvězdárny a planetária Brno s největším přírodovědným muzeem na světě.

Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna

Když jsme vymýšleli projekt digitálního planetária, stanovili jsme si jako jeden z cílů uvádět ta nejlepší představení na světě. Ať už z naší dílny, anebo od zahraničních producentů. Mezi ně se zcela jistě řadí i Temný vesmír z Amerického muzea přírodní historie.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Po stopách mystéria

Nově uváděné představení názorně vysvětlí, jak je to se středem vesmíru. A také, zda je vesmír nekonečný nebo naopak konečný. Co se pak v takovém případě skrývá za jeho hranicemi? Originální vizualizace zobrazí ty největší struktury ve vesmíru, ale také prostředí explodujících hvězd – supernov.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Z představení Temný vesmír.
Z představení Temný vesmír.
Astronomové několik tisíc roků zkoumají svět kolem nás. Snaží se pochopit chování jednotlivých hvězd, mapují rozložení milionů galaxií v kosmickém prostoru, sledují pohyb obrovských oblaků plynu a prachu, poznávají vlastnosti černých děr i planet mimo Sluneční soustavu. Před pár desetiletími ale vědci zjistili, že je všechno úplně jinak.

Na konci 20. století se totiž ukázalo, že je ve vesmíru mnohem více látky, než doopravdy vidíme. Horký plyn, hvězdy i galaxie – to všechno se proměnilo v bezvýznamné kulisy. Drtivá většina látky ve vesmíru nevydává žádné světlo, teplo, rádiové ani jiné záření. Celých 95 procent vesmíru tvoří temná hmota a temná energie.

Co jsou vlastně zač? Nevíme. Chybějí nám slova, kterými bychom je popsali.

Nejlepší představení na světě

Z představení Temný vesmír.
Z představení Temný vesmír.
Temný vesmír není jen představením o největší záhadě tohoto světa. Klade důraz na výjimečnou estetiku a maximální vědeckou věrnost. Při tvorbě jednotlivých projekcí spolupracovala NASA i Evropská kosmická agentura, některé modely vznikaly díky superpočítačovým simulacím a jsou založeny na studiích nejrůznějších vědeckých institucí z celého světa. Předváděný třírozměrný model naší Galaxie je tím nejlepším, který byl kdy sestaven. Na unikátním algoritmu je založeno i ztvárnění rozložení temné hmoty ve vesmírném prostoru.

Americké znění představení Dark Universe namluvil Niel deGrasse Tyson, astrofyzik, popularizátor vědy, ředitel Haydenova planetária a také průvodce pokračování série Vesmír Carla Sagana. Když jsem uvažovali, kdo by měl namluvit českou verzi, logicky jsme došli k Jiřímu Grygarovi. K divákům tak bude promlouvat jeden z největších a nejznámějších českých astronomů, člověk, který byl svědkem řady významných objevu, o nichž se mluví v Temném vesmíru.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Představení Temný vesmír je vhodné pro diváky starší 10 let. Přichází z dílny Amerického muzea přírodní historie v New Yorku, kde jej uvádí Haydenovo planetárium, nejnavštěvovanější zařízení svého druhu na světě. Hvězdárna a planetárium Brno představení Temný vesmír uvádí po celý březen, duben a květen.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Temná hmota, Temná energie, Planetárium 


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »