Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: březen a duben 2013

Vesmírná videa: březen a duben 2013

Polární záře 17.3.2013 Autor: Goran Strand
Polární záře 17.3.2013
Autor: Goran Strand
Březen byl spíše ve znaku kometárního představení. Duben se zdá být zase ve znamení Slunce. Podíváme se však také na úspěchy soukromých firem v USA. Krátce se vrátíme na Mars, zmíníme se o novinkách z oblasti radiace kolem Země a problematiky světelného znečištění na severu Moravy. Na závěr zavzpomínáme na psa Lajku.

Kometa PanSTARRS

Kometu nebylo okem snadné spatřit, na čemž měla podíl její nízká výška nad obzorem, stejně jako fakt, že nebylo zrovna ideální počasí. Faktem ovšem zůstává, že v první polovině března dosáhla přibližně 1. hvězdné velikosti. Při ideálním výhledu se ji tedy dalo pozorovat i pouhým okem, jak potvrzuje komentář k videu ze Švédska.

Také u nás se dalo kometu okem pozorovat a to především večer 16. března. Pěkný nápad, jak kometu zdokumentovat měli Ladislav Červenka a Karel Bůna, když zakomponovali Trosky.

Ať už je to jakkoli, kometa nás pozemšťany možná tolik neoslnila, ale z vesmíru v podání sondy STEREO-B vypadala úchvatně.

Aktivní Slunce a polární záře

V březnu ale i v dubnu byla aktivita Slunce vyšší, jak se na očekávané maximum sluší. Přesto pozorujeme stále mnohem méně velkých skvrn a silných erupcí, než nastávalo před 10 až 13 lety. Na druhé straně, podruhé od září 2011 byly vidět polární záře i ve střední Evropě. Jak se to událo? 15. března došlo k ne moc silné, ale dlouhotrvající erupci třídy M1,1. Zároveň se ale utrhl filament a tak se z koróny začla šířit celkem jasná CME. Vzhledem k tomu, že hmota směřovala přímo k Zemi, bylo se nač těšit.

Jak už bylo řečeno výše, polární záře byla ve střední Evropě viditelná zřejmě teprve podruhé v tomto období blížícího se maxima aktivity. Prvně to bylo určitě 26. září 2011, kdy byla zaznamenána především ze severu Čech a Moravy. Podruhé právě 17. března letošního roku, ale zrovna na severu Čech, kde se nacházím, nebylo možné záři vidět kvůli zatažené obloze. Jinak na tom byli v Polsku. Zčervenání oblohy bylo patrné až na jihovýchodě v Bieszczadech.

Poslední tři roky jsme si už zvykli na nádherná videa produkovaná ze snímků družice SDO, která ve vysokém rozlišení snímkuje Slunce v tak krátkých intervalech, že z toho vznikne dechberoucí time-lapse. Sbírku takových nádherných erupcí za poslední dva roky máte níže.

Úspěchy soukromníků

Se snahou zapojit soukromý sektor do kosmického podnikání se setkáváme především v USA v posledních letech. Jistě to bude pro firmy výhodné, když jim dá NASA kontrakt za vynášení nákladů na ISS, nebo když začnou časem sami vynášet turisty. Ve vynášení nákladů je nejdál firma SpaceX, jejíž lodě Dragon už jsou běžnou součástí itineráře zásobování ISS. Video ze startu až po oddělení od všech stupňů rakety je níže. Druhé video zahrnuje přistání lodi Dragon a další aktivity SpaceX.

Další společnost Orbital Sciences plánuje vynášet náklady lodí Cygnus. Zkušební let makety lodi se uskutečnil v dubnu letošního roku. Na začátku videa je průběh startu rakety Antares. Na konci pak simulace, jak by probíhal let k ISS až do oddělení lodi a zániku v atmosféře společně s odpadky z kosmické stanice.

No a konečně Virgin Galactic, která vyvíjí letoun pro suborbitální skoky do vesmíru, provedla zkušební lety SpaceShipTwo v atmosféře a také prvně let se zapnutým hybridním reaktivním motorem. Pokud vše půjde jak má, mohli by první turisté letět na pár minut nad hranici 100 km již v příštím roce.

Průlet kráterem Gale a komunikace s Marsem

Sondy na Marsu si v tomto období daly spíše pauzu, protože Mars z našeho pohledu prošel blízko Slunce a to rušilo komunikaci. Nyní už se aktivity opět rojíždí na plné obrátky. Curiosity v kráteru Gale je ještě daleko od kopců, pod nimiž přistála. O tom, že je zde velmi zajímavý terén plný hlubokých roklin a kaňonů se můžete přesvědčit v níže uvedené simulaci. Průlet kaňony končí, když vyletíme nad planiny kráteru a dostáváme se do míst, kde je Curiosity nyní.

Situaci s možnostmi komunikace s Marsem v době jeho přiblížení se úhlově Slunci shrnuje vtipně krátký kreslený film.

Nově objevený radiační pás

Jestliže v roce 1958 byly objeveny dva radiační pásy kolem Země, nazvané Van Allenovy, po vědci, který je předpověděl, pak nyní můžeme díky Van Allenovýcm sondám říci, že tyto pásy jsou ve skutečnosti tři.

Trailer k filmu o světelném znečištění

Aktivní astronomové vedení Janem Kondziolkou nejen pomohli vyhlásit v Beskydech další přeshraniční oblast tmavé oblohy, ale iniciují i mnohé další aktivity s tím spojené. Zajímavě pojatý je například už trailer k připravovanému filmu o světelném znečištění.

Lajka

Když v listopadu 1957 letěl pes Lajka jako první živý tvor na oběžné dráze, ještě nebyl možný jeho bezpečný návrat do atmosféry. Navíc uhynula už po několika hodinách vlivem stresu. Pěkný kreslený příběh se na její trochu smutný osud dívá s nadhledem a uvažuje, kam se asi Lajka poděla.

Videa jsou připravována a promítána na setkání Klubu astronomů Liberecka, pobočky České astronomické společnosti.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lajka, Polární záře, Kometa PanSTARRS, Vesmírná videa


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »