Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: březen a duben 2013

Vesmírná videa: březen a duben 2013

Polární záře 17.3.2013 Autor: Goran Strand
Polární záře 17.3.2013
Autor: Goran Strand
Březen byl spíše ve znaku kometárního představení. Duben se zdá být zase ve znamení Slunce. Podíváme se však také na úspěchy soukromých firem v USA. Krátce se vrátíme na Mars, zmíníme se o novinkách z oblasti radiace kolem Země a problematiky světelného znečištění na severu Moravy. Na závěr zavzpomínáme na psa Lajku.

Kometa PanSTARRS

Kometu nebylo okem snadné spatřit, na čemž měla podíl její nízká výška nad obzorem, stejně jako fakt, že nebylo zrovna ideální počasí. Faktem ovšem zůstává, že v první polovině března dosáhla přibližně 1. hvězdné velikosti. Při ideálním výhledu se ji tedy dalo pozorovat i pouhým okem, jak potvrzuje komentář k videu ze Švédska.

Také u nás se dalo kometu okem pozorovat a to především večer 16. března. Pěkný nápad, jak kometu zdokumentovat měli Ladislav Červenka a Karel Bůna, když zakomponovali Trosky.

Ať už je to jakkoli, kometa nás pozemšťany možná tolik neoslnila, ale z vesmíru v podání sondy STEREO-B vypadala úchvatně.

Aktivní Slunce a polární záře

V březnu ale i v dubnu byla aktivita Slunce vyšší, jak se na očekávané maximum sluší. Přesto pozorujeme stále mnohem méně velkých skvrn a silných erupcí, než nastávalo před 10 až 13 lety. Na druhé straně, podruhé od září 2011 byly vidět polární záře i ve střední Evropě. Jak se to událo? 15. března došlo k ne moc silné, ale dlouhotrvající erupci třídy M1,1. Zároveň se ale utrhl filament a tak se z koróny začla šířit celkem jasná CME. Vzhledem k tomu, že hmota směřovala přímo k Zemi, bylo se nač těšit.

Jak už bylo řečeno výše, polární záře byla ve střední Evropě viditelná zřejmě teprve podruhé v tomto období blížícího se maxima aktivity. Prvně to bylo určitě 26. září 2011, kdy byla zaznamenána především ze severu Čech a Moravy. Podruhé právě 17. března letošního roku, ale zrovna na severu Čech, kde se nacházím, nebylo možné záři vidět kvůli zatažené obloze. Jinak na tom byli v Polsku. Zčervenání oblohy bylo patrné až na jihovýchodě v Bieszczadech.

Poslední tři roky jsme si už zvykli na nádherná videa produkovaná ze snímků družice SDO, která ve vysokém rozlišení snímkuje Slunce v tak krátkých intervalech, že z toho vznikne dechberoucí time-lapse. Sbírku takových nádherných erupcí za poslední dva roky máte níže.

Úspěchy soukromníků

Se snahou zapojit soukromý sektor do kosmického podnikání se setkáváme především v USA v posledních letech. Jistě to bude pro firmy výhodné, když jim dá NASA kontrakt za vynášení nákladů na ISS, nebo když začnou časem sami vynášet turisty. Ve vynášení nákladů je nejdál firma SpaceX, jejíž lodě Dragon už jsou běžnou součástí itineráře zásobování ISS. Video ze startu až po oddělení od všech stupňů rakety je níže. Druhé video zahrnuje přistání lodi Dragon a další aktivity SpaceX.

Další společnost Orbital Sciences plánuje vynášet náklady lodí Cygnus. Zkušební let makety lodi se uskutečnil v dubnu letošního roku. Na začátku videa je průběh startu rakety Antares. Na konci pak simulace, jak by probíhal let k ISS až do oddělení lodi a zániku v atmosféře společně s odpadky z kosmické stanice.

No a konečně Virgin Galactic, která vyvíjí letoun pro suborbitální skoky do vesmíru, provedla zkušební lety SpaceShipTwo v atmosféře a také prvně let se zapnutým hybridním reaktivním motorem. Pokud vše půjde jak má, mohli by první turisté letět na pár minut nad hranici 100 km již v příštím roce.

Průlet kráterem Gale a komunikace s Marsem

Sondy na Marsu si v tomto období daly spíše pauzu, protože Mars z našeho pohledu prošel blízko Slunce a to rušilo komunikaci. Nyní už se aktivity opět rojíždí na plné obrátky. Curiosity v kráteru Gale je ještě daleko od kopců, pod nimiž přistála. O tom, že je zde velmi zajímavý terén plný hlubokých roklin a kaňonů se můžete přesvědčit v níže uvedené simulaci. Průlet kaňony končí, když vyletíme nad planiny kráteru a dostáváme se do míst, kde je Curiosity nyní.

Situaci s možnostmi komunikace s Marsem v době jeho přiblížení se úhlově Slunci shrnuje vtipně krátký kreslený film.

Nově objevený radiační pás

Jestliže v roce 1958 byly objeveny dva radiační pásy kolem Země, nazvané Van Allenovy, po vědci, který je předpověděl, pak nyní můžeme díky Van Allenovýcm sondám říci, že tyto pásy jsou ve skutečnosti tři.

Trailer k filmu o světelném znečištění

Aktivní astronomové vedení Janem Kondziolkou nejen pomohli vyhlásit v Beskydech další přeshraniční oblast tmavé oblohy, ale iniciují i mnohé další aktivity s tím spojené. Zajímavě pojatý je například už trailer k připravovanému filmu o světelném znečištění.

Lajka

Když v listopadu 1957 letěl pes Lajka jako první živý tvor na oběžné dráze, ještě nebyl možný jeho bezpečný návrat do atmosféry. Navíc uhynula už po několika hodinách vlivem stresu. Pěkný kreslený příběh se na její trochu smutný osud dívá s nadhledem a uvažuje, kam se asi Lajka poděla.

Videa jsou připravována a promítána na setkání Klubu astronomů Liberecka, pobočky České astronomické společnosti.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lajka, Polární záře, Kometa PanSTARRS, Vesmírná videa


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »