Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: září 2012

Vesmírná videa: září 2012

K. E. Ciolkovskij - z videa k výročí jeho narození. Zdroj: FilmUaGroup, Youtube.
K. E. Ciolkovskij - z videa k výročí jeho narození. Zdroj: FilmUaGroup, Youtube.
Na začátku září odlétala sonda DAWN od planetky Vesta. Raketoplán Endeavour se přesunul definitivně do Kalifornie a my tak můžeme už pouze vzpomínat. Zajímavé timelapse ze Země i z Marsu nebo záběrů sluneční aktivity. To je další nabídka našeho pravidelného seriálu. Na závěr vzpomeneme geniálního myslitele Ciolkovského a podíváme se na nejvzdálenější objekty ve vesmíru.

DAWN odlétá

Nedávno jsme si připoměli 5 let od startu vesmírné sondy DAWN, která je poháněna iontovým motorem. Za pomoci tohoto unikátního způsobu pohonu se dokázala přesunout během čtyřleté pouti ze Země až do pásu asteroidů za dráhou planety Mars. Zde se nejprve zaměřila na planetku Vesta - jeden z největších a jak dnes víme, i nejzajímavějších světů. Podle jejích poznatků víme, že Vesta má diferencovanou stavbu, prodělala velké srážky, ale především vypadá jako objekt, ze kterých později vznikaly planety. Následující video vzniklo ze záběrů pořízených během jednoleté mise v ltech 2011 až 2012. DAWN je právě na cestě k Ceres, kterou dostihne v roce 2015.

Předchozí video je pojato jako průlet nad nejzajímavějšími místy. Velice nápadité je ovšem i následující, které zachycuje některé objevy jako hity na gramofonové desce.

STS a cesta Endeavouru

Na raketoplány, potažmo STS (Space Transportation System), můžeme od loňska už jen vzpomínat. Pokud na to máte žaludek, nebo se chcete na starty raketoplánu podívat netradičně, pak zkuste následující video všech startů dohromady.

A samotné letouny jsou už v podstatě v muzeu. Nebo na cestě do něj. Poslední se z Floridy vydal na cestu Endeavour. Zamával Kennedyho vesmírnému středisku a přeletěl do Los Angeles. Jak níže uvedené video pořizoval Vincent Laforet je uvedeno v odkazu se jménem autora.

Časosběrná videa

Stalo se už tradicí, že zde rozjímáme nad úchvatnými animovanými záběry oblohy. Tato tzv. time-lapse videa jsou bezpochyby vděčným objektem našeho zájmu. Níže odkazované video bylo pořízeno ze záběrů Johna Eklunda a patří k jednomu z vrcholných děl svého druhu. Také na našem území však máme fotografy, kteří mají cítění pro noční krajinu a záběry skládané do animací. Jedním z nich je např. Miloš Hroch, jehož úžasné záběry, na kterých je např. airglow z Jizerek mají i jinou, než uměleckou hodnotu.

Slunce od minima do maxima

Nejspíš jste se už s podobnou animací setkali v podání sondy SOHO, která snímá Slunce už od roku 1996. Další ze slunečních observatoří, japonská Hinode toho ještě nemá za sebou tolik, ale už stihla zachytit nástup sluneční aktivity z jeho hlubokého minima až do současnosti, kdy začíná pomalu být nejaktivnější.

MARDI: Ultra HD 30fps Smooth-Motion

V tomto seznamu zkratek a cizích slov je skryto nejspíš nejpovedenější dosud uveřejněné video z přistání na Marsu. MARDI (MARs Descent Imager) je zkratka pro kameru určenou ke snímání dění pod přistávající Curiosity. HD znamená, že snímky mají velmi vysoké rozlišení (1600 x 1200 px). 30fps je běžně používané označení pro počet zobrazovaných snímků za sekundu (frame's per second). V podstatě to kopíruje americkou normu NTSC, kde je to 30, zatímco v Evropě používáme PAL s 25 snímky respektive 50ti půlsnímky. Smooth-Motion v názvu pak vyjadřuje fakt, že je to opravdu plynulé video bez větších skoků ze záběru na záběr. Přitom skutečná rychlost snímání nepřesáhla 4 snímky za sekundu, takže jde o výsledek mnoha interpolací. A něco nakonec? Do videa je přidán zvuk, např. ten ze známé animace z přistání, ale i jiné, například svištění větru. Užijte si to.

Удивительные миры Циолковского

Úžasné Ciolkovského světy, snad tak bych se svými základy ruštiny přeložil tento titulek. Narazil jsem na něj v souvislosti s přípravou informací o výročí tohoto otce kosmonautiky. Jeho záběr a nápady jsou pro nás inspirací ještě dnes. Nádherné video, které na něj vzpomíná, si můžete nyní prohlédnout.

Hubblovo extrémně hluboké pole

HST, tedy Hubbleův vesmírný dalekohled, znamenal velký skok v našem zkoumání vesmíru. Jedním z úkolů bylo změřit, jak je vesmír starý. Několikrát byl ale také využit ke snímání velmi vzdálených galaxií. Pohlédneme-li do minulosti, vidíme vlastně, jak vypadal vesmír krátce po svém vzniku. Tak postupně vzniklo Hubblovo hluboké pole, pak ultra-hluboké pole a nyní extrémně hluboké pole, které v sobě zahrnuje i galaxie vzniklé jen 500 miliónů let po předpokládaném vzniku vesmíru Velkým třeskem. Přitom nejdále by mělo jít teoreticky dohlédnout na objekty jen o 100 miliónů let mladší, protože záření, které existovalo ve vesmíru předtím, způsobuje jakousi mlhu, přes kterou již nelze dohlédnout k úplným počátkům. Významným počinem současné astronomie je poznatek, že vesmír je plný galaxií. Ještě významnější je ale fakt, že galaxie nejsou rozděleny po obloze rovnoměrně. Navíc hmota v nich tvoří velmi malou část vesmíru, protože mnohem větší tvoří dosud neznámá temná hmota a temná energie. To už nebudou úkoly pro HST, ale vypadá to, že astronomie 21. století přinese ještě mnohá překvapení.

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mléčná dráha, Curiosity, Dawn, Vesta, Vesmírná videa


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »