Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: září 2012

Vesmírná videa: září 2012

K. E. Ciolkovskij - z videa k výročí jeho narození. Zdroj: FilmUaGroup, Youtube.
K. E. Ciolkovskij - z videa k výročí jeho narození. Zdroj: FilmUaGroup, Youtube.
Na začátku září odlétala sonda DAWN od planetky Vesta. Raketoplán Endeavour se přesunul definitivně do Kalifornie a my tak můžeme už pouze vzpomínat. Zajímavé timelapse ze Země i z Marsu nebo záběrů sluneční aktivity. To je další nabídka našeho pravidelného seriálu. Na závěr vzpomeneme geniálního myslitele Ciolkovského a podíváme se na nejvzdálenější objekty ve vesmíru.

DAWN odlétá

Nedávno jsme si připoměli 5 let od startu vesmírné sondy DAWN, která je poháněna iontovým motorem. Za pomoci tohoto unikátního způsobu pohonu se dokázala přesunout během čtyřleté pouti ze Země až do pásu asteroidů za dráhou planety Mars. Zde se nejprve zaměřila na planetku Vesta - jeden z největších a jak dnes víme, i nejzajímavějších světů. Podle jejích poznatků víme, že Vesta má diferencovanou stavbu, prodělala velké srážky, ale především vypadá jako objekt, ze kterých později vznikaly planety. Následující video vzniklo ze záběrů pořízených během jednoleté mise v ltech 2011 až 2012. DAWN je právě na cestě k Ceres, kterou dostihne v roce 2015.

Předchozí video je pojato jako průlet nad nejzajímavějšími místy. Velice nápadité je ovšem i následující, které zachycuje některé objevy jako hity na gramofonové desce.

STS a cesta Endeavouru

Na raketoplány, potažmo STS (Space Transportation System), můžeme od loňska už jen vzpomínat. Pokud na to máte žaludek, nebo se chcete na starty raketoplánu podívat netradičně, pak zkuste následující video všech startů dohromady.

A samotné letouny jsou už v podstatě v muzeu. Nebo na cestě do něj. Poslední se z Floridy vydal na cestu Endeavour. Zamával Kennedyho vesmírnému středisku a přeletěl do Los Angeles. Jak níže uvedené video pořizoval Vincent Laforet je uvedeno v odkazu se jménem autora.

Časosběrná videa

Stalo se už tradicí, že zde rozjímáme nad úchvatnými animovanými záběry oblohy. Tato tzv. time-lapse videa jsou bezpochyby vděčným objektem našeho zájmu. Níže odkazované video bylo pořízeno ze záběrů Johna Eklunda a patří k jednomu z vrcholných děl svého druhu. Také na našem území však máme fotografy, kteří mají cítění pro noční krajinu a záběry skládané do animací. Jedním z nich je např. Miloš Hroch, jehož úžasné záběry, na kterých je např. airglow z Jizerek mají i jinou, než uměleckou hodnotu.

Slunce od minima do maxima

Nejspíš jste se už s podobnou animací setkali v podání sondy SOHO, která snímá Slunce už od roku 1996. Další ze slunečních observatoří, japonská Hinode toho ještě nemá za sebou tolik, ale už stihla zachytit nástup sluneční aktivity z jeho hlubokého minima až do současnosti, kdy začíná pomalu být nejaktivnější.

MARDI: Ultra HD 30fps Smooth-Motion

V tomto seznamu zkratek a cizích slov je skryto nejspíš nejpovedenější dosud uveřejněné video z přistání na Marsu. MARDI (MARs Descent Imager) je zkratka pro kameru určenou ke snímání dění pod přistávající Curiosity. HD znamená, že snímky mají velmi vysoké rozlišení (1600 x 1200 px). 30fps je běžně používané označení pro počet zobrazovaných snímků za sekundu (frame's per second). V podstatě to kopíruje americkou normu NTSC, kde je to 30, zatímco v Evropě používáme PAL s 25 snímky respektive 50ti půlsnímky. Smooth-Motion v názvu pak vyjadřuje fakt, že je to opravdu plynulé video bez větších skoků ze záběru na záběr. Přitom skutečná rychlost snímání nepřesáhla 4 snímky za sekundu, takže jde o výsledek mnoha interpolací. A něco nakonec? Do videa je přidán zvuk, např. ten ze známé animace z přistání, ale i jiné, například svištění větru. Užijte si to.

Удивительные миры Циолковского

Úžasné Ciolkovského světy, snad tak bych se svými základy ruštiny přeložil tento titulek. Narazil jsem na něj v souvislosti s přípravou informací o výročí tohoto otce kosmonautiky. Jeho záběr a nápady jsou pro nás inspirací ještě dnes. Nádherné video, které na něj vzpomíná, si můžete nyní prohlédnout.

Hubblovo extrémně hluboké pole

HST, tedy Hubbleův vesmírný dalekohled, znamenal velký skok v našem zkoumání vesmíru. Jedním z úkolů bylo změřit, jak je vesmír starý. Několikrát byl ale také využit ke snímání velmi vzdálených galaxií. Pohlédneme-li do minulosti, vidíme vlastně, jak vypadal vesmír krátce po svém vzniku. Tak postupně vzniklo Hubblovo hluboké pole, pak ultra-hluboké pole a nyní extrémně hluboké pole, které v sobě zahrnuje i galaxie vzniklé jen 500 miliónů let po předpokládaném vzniku vesmíru Velkým třeskem. Přitom nejdále by mělo jít teoreticky dohlédnout na objekty jen o 100 miliónů let mladší, protože záření, které existovalo ve vesmíru předtím, způsobuje jakousi mlhu, přes kterou již nelze dohlédnout k úplným počátkům. Významným počinem současné astronomie je poznatek, že vesmír je plný galaxií. Ještě významnější je ale fakt, že galaxie nejsou rozděleny po obloze rovnoměrně. Navíc hmota v nich tvoří velmi malou část vesmíru, protože mnohem větší tvoří dosud neznámá temná hmota a temná energie. To už nebudou úkoly pro HST, ale vypadá to, že astronomie 21. století přinese ještě mnohá překvapení.

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mléčná dráha, Curiosity, Dawn, Vesta, Vesmírná videa


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »