Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vychází Astropis Speciál: Průvodce astrofotografií

Vychází Astropis Speciál: Průvodce astrofotografií

Astropis Speciál: Průvodce astrofotografií.
Autor: Astropis.

Časopis Astropis vydává svůj dlouho očekávaný speciál roku 2016 na téma astrofotografie. Jde o poměrně revoluční počin, neboť astrofotografie je v Česku a na Slovensku čím dál oblíbenějším oborem, ale dostupné literatury je v tuzemském jazyce málo. V tomto speciálním čísle naleznete odpovědi na základní otázky co vlastně astrofotografie je a jak s ní začít. Na celkem 44 stranách tak najdete bohatý úvod pro zájemce o tento krásný, ale náročný koníček.

Úvod do základů digitálního snímání noční oblohy tj. do digitálních fotoaparátu a CCD obstarali Petr Skala a Martin Myslivec. Jakou technikou fotografování začít vám poradí ve svém článku „První krůčky k astrofotografii“ Pavel Karas. Zároveň také ukáže, že na kvalitní fotografii není nutné vlastnit nákladnou techniku a strávit desítky hodin času zpracováním dat.

Pokud vás ovšem zajímá pokročilá astrofotografie (především deep-sky objektů), kde je nutná již jistá zkušenost a přístrojové vybavení, tak vám poradí Jiří Los („Astrofotografie a pointování“) a Petr Skala („Montáže s pohonem a bez pointace, krátké expozice bez pohonu“ a „Focení Sluneční soustavy“).

Žádný kvalitní astronomický snímek se neobejde bez post-processingu a kalibračních snímků, jak vám ve svých příspěvcích popíše Jiří Los („Kalibrační snímky“) a Petr Skala („Základy zpracování astrofotografie“). Stejně tak se neobejdete bez kvalitního softwarového vybavení - základní jak placený tak freeware software přestaví Petr Skala.

Nejen vlastní fotoaparát a programy jsou důležité, do pořizování snímků zasahuje i celá řad příslušenství, jak ve svém rozsáhlém článku dokumentuje Jan Zahajský. Nedílnou součástí Astropisu jsou i recenze - tentokrát se podíváme na asi jedinou významnější astrofotogafickou knihu na česko-slovenském trhu od Karola Petrika a také na zajímavou sbírku snímků ČAM. Speciál zakončuje symbolicky článek Macieje Zapióra na téma „Solarografie“, která je vzorem návratu ke klasické dírkové komoře a analogové fotografii, jež se v posledních letech stala velmi populární díky své jednoduchosti a impozantnosti výsledků.

V případě zájmu objednávejte na info@astropis.cz.

O časopisu Astropis

Astropis je český astronomický časopis, který se kromě vlastní astronomie věnuje i dalekohledům, kosmologii, astrofyzice, astrobiologii a dalším příbuzným oblastem. Vychází 5× ročně (4 pravidelná čtvrtletní čísla a podzimní speciál) a je určen zejména astronomům amatérům a dalším zájemcům o astronomii. Má formát A4 a rozsah 44–52 stran, z nichž aspoň 12 je barevných. Vychází v nákladu 2000 výtisků.

Časopis vznikl v roce 1990 jako věstník pro astronomy-amatéry. Byl pouze černobílý a rozmnožoval se kopírováním. Od roku 1994 začal vycházet jako standardní tištěný časopis, od roku 1999 vychází pravidelně a průběžně se zvyšuje jeho rozsah. Časopis vydává od roku 1994 občanské sdružení Společnost Astropis, které je kolektivním členem České astronomické společnosti.

Mezi autory článků bývají významní vědci, např. Jiří Grygar, Jana Tichá, Antonín Rükl, Petr Kulhánek, představitelé České astronomické společnosti a především současná mladší generace popularizátorů astronomie spojená s hvězdárnami v Praze či Brně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kniha: Nebeské perly české a slovenské astrofotografie
[2] Rady na Astro.cz: Astrofotografie
[3] Astropis na Wikipedii

Převzato: Časopis Astropis



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astropis, Astrofotografie 


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »