Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vyšla kniha České astrofotografie měsíce. Vychutnejte si obrazem i slovem nejkrásnější snímky česko-slovenských autorů!
Porota ČAM Vytisknout článek

Vyšla kniha České astrofotografie měsíce. Vychutnejte si obrazem i slovem nejkrásnější snímky česko-slovenských autorů!

Vyšla kniha Nebeské perly české a slovenské astrofotografie!
Autor: ČAM.

Po několikaleté dobrovolné, avšak nesmírně náročné práci mnoha nadšených lidí spatřila světlo světa dlouho očekávaná kniha „Nebeské perly české a slovenské astrofotografie“. Kniha je průvodcem vítězných snímků soutěže České astrofotografie měsíce (ČAM) za deset let existence soutěže v Česku a na Slovensku. Překrásné a někdy až revoluční astrofotografie těch opravdu nejlepších – např. prof. Miloslava Druckmüllera, Martina Myslivce, Martina Gembece, Zdenka Bardona, Pavla Pecha a mnoha jiných – jsou doplněny prozaickými průvodními texty Marcela Bělíka. Každý člen ČAS dostane knihu zdarma a další výtisky budou k dispozici na hvězdárnách či k zakoupení online přes internet.

Dvojstrana knihy Nebeské perly české a slovenské astrofotografie. Autor: ČAM.
Dvojstrana knihy Nebeské perly české a slovenské astrofotografie.
Autor: ČAM.
Kniha vás svým unikátním obrazem a pestrým slovem zavede do zákulisí tvorby ale i k souvisejícím perličkám jednotlivých vítězných snímků jedinečné soutěže Česká astrofotografie měsíce. Nechybí ani okénko do historie, v němž se seznámíme s patrně nejvýznamnější osobností české astrofotografie - legendárním Jindřichem Zemanem. Právě po něm je pojmenována cena ČAM, kterou získává pravidelně nově vybraný astrofotograf roku.

Každý vítězný obraz má své nepopsatelné kouzlo, dlouhou cestu ke svému vzniku a příběh, který byl třeba odvyprávět. Toho se s nadšením jemu vlastním zhostil ředitel úpické hvězdárny, Marcel Bělík. Prostřednictvím jeho poutavých vět tak nakouknete nejen do astrofyzikální reality a podstaty každého z obrazů, ale rovněž do širších historických souvislostí s fotografovaným úkazem či objektem. Zkrátka pastva jak pro oči, tak i pro duši dychtící po poznání. A to vše pro více jak 100 jednotlivých fantastických snímků!

Kniha by nevznikla bez obří pomoci mnoha dobrovolníků, především z řad poroty České astrofotografie měsíce a zástupců České astronomické společnosti. Hluboké poděkování všem, kteří se na úspěšné realizaci vzniku publikace podíleli, přinášíme slovy Zdenka Bardona, zakladatele a předsedy soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Dovolte mi, abych nejprve a hlavně poděkoval všem autorům za poskytnutí fotografií a dobrou spolupráci. Bez nich bychom se vlastně vůbec o žádné vydání nemohli ani pokoušet. Velké poděkování patří též vydavateli - Slovenské ústřední hvězdárně v Hurbanově, zejména pak jejímu řediteli, Mgr. Marianu Vidovencovi.

Vynikající spolupráce mezi Českou astronomickou společností, Slovenskou ústřední hvězdárnou v Hurbanově, Slovenským zväzom astronómov a Asociací hvězdáren planetárií opět ukázala na velmi dobré vztahy mezi našimi národy. A to je vlastně asi ten nejcennější výsledek.

Tak trochu hororovou záležitostí bylo zajištění potřebné finanční částky pro vydání knihy. Poděkování patří ČAS, SÚH Hurbanovo, firmě ProjectSoft HK a.s. a SZA - Slovenskému zväzu astronómov.

Žádná firma, ani žádná organizace, nic neznamená bez lidí, kteří táhnou nejen myšlenky, ale hlavně činy, nehledě na svůj čas, peníze a osobní oběti. Bez těchto nesmírně obětavých lidí by nic nevzniklo a tak prostě nemohu nejmenovat především kolegy z ČAM, kteří nejvíce přispěli k vzniku publikace. Dělali to pouze z nadšení a bez nároků na jakoukoliv odměnu.

Pavol Rapavý, ředitel hvězdárny v Rimavské Sobotě, byl hlavním editorem.
Martin Myslivec, shromáždil veškeré autorské smlouvy a obrazová data.
Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici, autor téměř všech doprovodných textů.
Vladislav Slezák, marketingový ředitel rádia Blaník.
Pavel Suchan, tiskový tajemník ČAS.

Hezký zážitek!

Zdenek Bardon
předseda ČAM

Pro členy ČAS bude kniha zdarma a každý současný člen obdrží jeden její výtisk. Další výtisky budou k dispozici k zakoupení na hvězdárnách, jakmile začne distribuce knih. Objednat si ji ale budete moci i online z hurbanovské hvězdárny, která se postarala o její náklad. Doufáme, že se vám publikace zalíbí a děkujeme všem za přízeň a podporu! A těšíme se na další úchvatné snímky od vás fotografů, se kterými snad i dříve než po další desetiletce tuto knižní poctu vám všem znovu zopakujeme!

Za porotu soutěže a Českou astronomickou společnost
Zdenek Bardon a Petr Horálek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Česká astrofotografie měsíce - o historii soutěže
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky
[3] Slovenská ústredná hvězdáreň Hurbanovo
[4] Firma ProjectSOFT
[5] Slovenský zväz astronómov



O autorovi

Porota ČAM

Porota ČAM

Porota České astrofotografie měsíce. Jejím předsedou je fotograf a konstruktér Zdenek Bardon a členy poroty pak členové ČAS a odborníci v astrofotogarii či popularizaci astronomie - například Martin Myslivec, Jan Hovad, Pavel Suchan... Česká astrofotografie měsíce byla iniciována poprvé v roce 2006 jako apel na to, že česká a slovenská astrofotografie může svou kvalitou slibně konkurovat v přehršli snímků z celého světa, publikovaných například jako snímek dne NASA. Více o soutěži a porotcích na stránce ČAM.

Štítky: Kniha, Česká astrofotografie měsíce, ČAM, Kniha ČAM


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »