Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Výstava: Ad Infinitum – Pohlédněte do hlubin vesmíru

Výstava: Ad Infinitum – Pohlédněte do hlubin vesmíru

Poster k výstavě Ad Infinitum - Pohlédněte do hlubin vesmíru.
Autor: AsÚ AV ČR

Akademie věd ČR, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. a Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. vás srdečně zvou od 12. 5. 2017 do 4. 7. 2017 na unikátní výstavu Ad Infinitum (neboli „Do Nekonečna“), která bude ke zhlédnutí v Galerii Věda a umění, Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Výstavu si budete moci prohlédnout v pracovní dny vždy mezi 10. a 18. hodinou.

Ad Infinitum neboli „Do Nekonečna“ je název výstavy, jež nás zavede do hlubin vesmíru, seznámí se špičkovým českým výzkumem a představí unikátní instalaci černé díry. Pojímá vesmír tak, jak ho nyní známe a jak ho zkoumají  vědci z Astronomického ústavu Akademie věd. Galerie Věda a umění propojuje jedinečným způsobem dva elementy – vědu a umění – a dává tak vzniknout ojedinělé  expozici, která nás přenese do prostoročasu kolem extrémně hmotného objektu ve vesmíru a umožní  zaposlouchat se  do  rentgenových vln převedených na frekvenci slyšitelného zvuku.

Výstava také přibližuje  mezinárodní výzkumné programy, jako je zapojení do Evropské jižní observatoře, Evropské kosmické agentury či evropského projektu Strong Gravity, zaměřujícího se na výzkum černých děr. Astronomický ústav AV ČR je významnou součástí těchto evropských výzkumů představujících horizonty lidského poznání.

Černé díry jsou pro veřejnost vzrušujícím tématem, věřím, že výstava návštěvníky zaujme. K vidění budou navíc i mimořádné úspěchy české astronomie ve výzkumu vesmíru, kterých dosáhla ve spolupráci s těmi nejlepšími institucemi světa.

Pavel Suchan, jeden z autorů výstavy

Černá díra na vlastní kůži

Černé díry poskytují klíčové spojení mezi Einsteinovou teorií gravitace a skutečnými kosmickými objekty, které mohou astronomové ve vesmíru pozorovat a studovat. Informace získané ze záření o různých vlnových délkách nám pomáhají pochopit radiační procesy probíhající v místech se silnou gravitací v blízkosti černých děr. Černé díry je téměř nemožné vidět přímo, proto pozorujeme hmotu pohybující se v těsné blízkosti těchto objektů. Ta buď krouží kolem nich, padá na ně, nebo je vyvrhována z jejich okolí a může odhalit jejich vlastnosti.

Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. je jednou z nejstarších vědeckých institucí a vedoucím vědeckým pracovištěm  v oboru  astronomie a astrofyziky v ČR. Významnou měrou se podílí na činnosti, jež umožňuje  členství České republiky v Evropské jižní observatoři (ESO) a Evropské kosmické agentuře (ESA). Čeští astronomové pracují v rámci evropské spolupráce mj. jako vedoucí  projektu Strong Gravity, který zkoumá extrémní vesmírné objekty.

Autoři výstavy

  • Michal Bursa
  • Michal Dovčiak
  • Soňa Ehlerová
  • Pavel Suchan
  • Jiří Svoboda

Výstavu financovala Akademie věd ČR a finančně podpořil výzkumný program Strategie AV21 a Astronomický ústav AV ČR.

Doprovodný program

Středa 24. května 2017, 17:00, Galerie Věda a umění, Národní 3, Praha 1

  • Komentovaná prohlídka pro veřejnost. Vědci z Astronomického ústavu AV ČR zkoumající extrémně hmotné objekty ve vesmíru, především černé díry, vás provedou výstavou a vysvětlí, co by se s vámi dělo  v její blízkosti.

Sobota 10. června 2017, 19:00–01:00, Galerie Věda a umění, Národní 3, Praha 1

  • Pražská Muzejní noc. Pozorování noční oblohy dalekohledem v zahradě Akademie věd ČR. Komentované prohlídky s autory výstavy ve 20:00  a 22:00.

Středa 21. června 2017, 17:00, Galerie Věda a umění, Národní 3, Praha 1

  • Komentovaná prohlídka pro veřejnost. Vědci z Astronomického ústavu AV ČR zkoumající extrémně hmotné objekty ve vesmíru, především černé díry, vás provedou výstavou a vysvětlí, co by se s vámi dělo v její blízkosti.

Kontakt a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Web: www.asu.cas.cz nebo www.avcr.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vernisáž výstavy Ad Infinitum

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Výstava


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »