Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Výstava: Ad Infinitum – Pohlédněte do hlubin vesmíru

Výstava: Ad Infinitum – Pohlédněte do hlubin vesmíru

Poster k výstavě Ad Infinitum - Pohlédněte do hlubin vesmíru.
Autor: AsÚ AV ČR

Akademie věd ČR, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. a Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. vás srdečně zvou od 12. 5. 2017 do 4. 7. 2017 na unikátní výstavu Ad Infinitum (neboli „Do Nekonečna“), která bude ke zhlédnutí v Galerii Věda a umění, Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Výstavu si budete moci prohlédnout v pracovní dny vždy mezi 10. a 18. hodinou.

Ad Infinitum neboli „Do Nekonečna“ je název výstavy, jež nás zavede do hlubin vesmíru, seznámí se špičkovým českým výzkumem a představí unikátní instalaci černé díry. Pojímá vesmír tak, jak ho nyní známe a jak ho zkoumají  vědci z Astronomického ústavu Akademie věd. Galerie Věda a umění propojuje jedinečným způsobem dva elementy – vědu a umění – a dává tak vzniknout ojedinělé  expozici, která nás přenese do prostoročasu kolem extrémně hmotného objektu ve vesmíru a umožní  zaposlouchat se  do  rentgenových vln převedených na frekvenci slyšitelného zvuku.

Výstava také přibližuje  mezinárodní výzkumné programy, jako je zapojení do Evropské jižní observatoře, Evropské kosmické agentury či evropského projektu Strong Gravity, zaměřujícího se na výzkum černých děr. Astronomický ústav AV ČR je významnou součástí těchto evropských výzkumů představujících horizonty lidského poznání.

Černé díry jsou pro veřejnost vzrušujícím tématem, věřím, že výstava návštěvníky zaujme. K vidění budou navíc i mimořádné úspěchy české astronomie ve výzkumu vesmíru, kterých dosáhla ve spolupráci s těmi nejlepšími institucemi světa.

Pavel Suchan, jeden z autorů výstavy

Černá díra na vlastní kůži

Černé díry poskytují klíčové spojení mezi Einsteinovou teorií gravitace a skutečnými kosmickými objekty, které mohou astronomové ve vesmíru pozorovat a studovat. Informace získané ze záření o různých vlnových délkách nám pomáhají pochopit radiační procesy probíhající v místech se silnou gravitací v blízkosti černých děr. Černé díry je téměř nemožné vidět přímo, proto pozorujeme hmotu pohybující se v těsné blízkosti těchto objektů. Ta buď krouží kolem nich, padá na ně, nebo je vyvrhována z jejich okolí a může odhalit jejich vlastnosti.

Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. je jednou z nejstarších vědeckých institucí a vedoucím vědeckým pracovištěm  v oboru  astronomie a astrofyziky v ČR. Významnou měrou se podílí na činnosti, jež umožňuje  členství České republiky v Evropské jižní observatoři (ESO) a Evropské kosmické agentuře (ESA). Čeští astronomové pracují v rámci evropské spolupráce mj. jako vedoucí  projektu Strong Gravity, který zkoumá extrémní vesmírné objekty.

Autoři výstavy

  • Michal Bursa
  • Michal Dovčiak
  • Soňa Ehlerová
  • Pavel Suchan
  • Jiří Svoboda

Výstavu financovala Akademie věd ČR a finančně podpořil výzkumný program Strategie AV21 a Astronomický ústav AV ČR.

Doprovodný program

Středa 24. května 2017, 17:00, Galerie Věda a umění, Národní 3, Praha 1

  • Komentovaná prohlídka pro veřejnost. Vědci z Astronomického ústavu AV ČR zkoumající extrémně hmotné objekty ve vesmíru, především černé díry, vás provedou výstavou a vysvětlí, co by se s vámi dělo  v její blízkosti.

Sobota 10. června 2017, 19:00–01:00, Galerie Věda a umění, Národní 3, Praha 1

  • Pražská Muzejní noc. Pozorování noční oblohy dalekohledem v zahradě Akademie věd ČR. Komentované prohlídky s autory výstavy ve 20:00  a 22:00.

Středa 21. června 2017, 17:00, Galerie Věda a umění, Národní 3, Praha 1

  • Komentovaná prohlídka pro veřejnost. Vědci z Astronomického ústavu AV ČR zkoumající extrémně hmotné objekty ve vesmíru, především černé díry, vás provedou výstavou a vysvětlí, co by se s vámi dělo v její blízkosti.

Kontakt a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Web: www.asu.cas.cz nebo www.avcr.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vernisáž výstavy Ad Infinitum

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Výstava


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »