Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Z archivů Hubbla

Z archivů Hubbla

2004-26-n44f-sm.jpg
Archivy Hubblova dalekohledu obsahují řadu nádherných snímků. Na tomto, nedávno uvolněném, krásném a neobvyklém obrazu, Hubblův teleskop zachytil ojedinělý pohled na nebeský ekvivalent pozemské geody - plynovou dutinu vytvořenou hvězdným větrem a intenzivním ultrafialovým zářením mladé horké hvězdy.

Skutečná pozemská geoda, neboli drúza krystalů, je většinou docela malá, do velikosti menšího míče. Z venku vypadá jako obyčejná skála, protože vzniklá jako bublina v sopečné nebo sedimentární hornině. Teprve když se tato nenápadná kulovitá skála rozřízne v půli, dostaneme možnost prohlédnout si vnitřek skalní dutiny, která je lemovaná krystaly.

V případě Hubbla se podařilo vyfotografovat "nebeskou geodu", bublinu o průměru 35 světelných let. Stejně jako pozemská geoda i tato nebeská bublina mezihvězdného plynu a prachu nakonec odhalí poklady svého nitra.

Objekt, nazvaný N44F, je "nafouknutý" rychle se pohybujícími částicemi hvězdného větru z výjimečně horké hvězdy, kdysi ukryté uvnitř chladného a hustého mraku. Pro srovnání s naším Sluncem, které ztrácí svoji hmotu formou tzv. "slunečního větru", centrální hvězda v N44F vyvrhuje do prostoru každou sekundu více než 100 milionkrát více hmoty než naše Slunce. Tento skutečný hurikán částic se pohybuje také mnohem rychleji, asi 7 milionů kilometrů za hodinu, oproti slunečnímu větru, který se pohybuje rychlostí asi jen 1,5 milionu kilometrů za hodinu. Protože centrální hvězda v N44F neexistuje v prázdném prostoru, ale je obklopena obálkou plynů, hvězdný vítr narazí na tento plyn a tlačí jej pryč od hvězdy jako opravdový buldozer. To vytváří bublinu, jejíž pozoruhodná struktura je zřetelně viditelná na jiskřivém snímku z Hubbla (na originálním odkazu najdete snímek v několika rozlišeních).

Mlhovina N44F je jednou z hrstky známých hvězdných bublin, které byly pozorovány kolem vyvinutých masivních hvězd (Wolfí Rayetovy hvězdy) a také kolem některých shluků hvězd, kde se jim ale říká super bubliny. Jen zřídka však byly pozorovány u osamocených hvězd, jako v tomto případě.

Při bližším pohledu však N44F vydá i další překvapení. U vnitřního okraje je plynová dutina lemována několika vysokými, prstovitě uspořádanými sloupci chladného prachu a plynu o rozměru od čtyř do osmi světelných roků.

N44F se nachází asi 160.000 světelných roků daleko od Země, ve směru na souhvězdí Dorado, v naší sousední galaxii, známé jako Velký Magellanův oblak. N44F je částí většího komplexu N44, který je velkou super bublinou, vytvořenou kombinací hvězdných větrů a vícenásobné exploze supernovy. N44 má průměr zhruba 1.000 světelných roků.

Tento obraz byl pořízen Hubblovou planetární kamerou (Wide Field Planetary Camera 2), již v březnu 2002 a je složen ze dvou expozic, za použití červeného a modrého filtru, ve spektrálních čarách síry a vodíku.

Zdroj: Jet Propulsion Laboratory
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

1

Další informace »