Zajímavé snímky průletu okolo Titanu

Obr.1 Snímek zobrazuje některé z povrchových struktur terénu okolo rovníku Titanu. Pruhy jsou orientované zhruba východ - západ, nicméně, některé z nich se stáčí k jihu nebo severu, možná kvůli topografii terénu. Sever je nahoře vpravo. Rozlišení snímku je asi 850 m na pixel. Pořízen byl za použití filtrů pro blízkou infračervenou oblast.

Obr.2 Graf z předběžného měření výšek radarem sondy. Zobrazují se relativní povrchové výšky Titanu. Data byla pořízena při průletu ze vzdálenosti od 5.000 do 10.000 kilometrů. Pozorovaná oblast se nachází okolo souřadnic 25 stupňů severní šířky a 5 stupňů západní délky. Data indikují změny ve výšce povrchu jen asi 150 metrů při 400 kilometrů dlouhé pozorované oblasti. Znamená to, že povrch je poměrně rovinatý. Drobné detaily v datech pravděpodobně budou šumem a ne reálnou povrchovou strukturou. Oblast bez dat je chybou v přenosu a bude pravděpodobně přenesena při opakování přenosu, než budou tato data přepsána novějšími.

Obr.3 Radarový obraz povrchu Titanu byl získán ze vzdálenosti největšího přiblížení, tedy asi 1.200 kilometrů nad povrchem. Odhaluje komplex geologických povrchových struktur nejspíše složený z ledu a uhlovodíků.

Na obraze je patrná velká různorodost geologických struktur v terénu. Jasnější oblasti mohou odpovídat tvrdšímu terénu a temnější oblasti jsou považovány za vyhlazené. Velký tmavý kruhový obrys na západním konci obrazu může být kráterem, ale je zde jen velmi málo rysů podobných impaktním kráterům. Podle toho by se mohlo jednat o relativně mladý povrch. Vyskytují se zde i záhadné jasné a zvlněné lineární útvary. Obraz je asi 150 kilometrů široký a 250 kilometrů dlouhý. jeho střed je na souřadnicích 50° severní šířky a 82° západní délky. Oblast zatím nemá zobrazení v optické oblasti. Nejmenší detaily mají asi 300 metrů v průměru.

Obr.4 Tento snímek byl pořízen vizuálním a infračerveným mapujícím spektrometrem. Zřetelně ukazuje povrchové rysy Titanu. Je složen ze snímků ve falešných barvách pořízených na třech infračervených vlnových délkách: 2 mikrony (modrý), 2.7 mikrony (červený) a 5 mikronů (zelený). U jižního pólu je vidět metanový mrak. Tento obraz byl získán ze vzdálenosti od 100 do 140 tisíc kilometrů, méně než dvě hodiny předtím, než kosmické plavidlo dosáhlo maximálního přiblížení. Vsazený obraz ukazuje přistávací místo sondy Huygens.

Převzato: Hvězdárna Uherský Brod