Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Život ve vesmíru s Jiřím Grygarem

Život ve vesmíru s Jiřím Grygarem

Život ve vesmíru?
Život ve vesmíru?
V sobotu 4. května 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas na své nové stanici Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem bude hledání života ve vesmíru. Toto je částečně upoutávka na pořad, částečně pohled do zákulisí jeho přípravy.

Téma pořadu jsme s Jiřím Grygarem vybrali už někdy v březnu, ale shodou okolností se na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí konal ve dnech 19. - 21. dubna 2013 seminář právě na toto téma. Jeho název byl „Možnosti života ve vesmíru“. Byl to velice povedený seminář, na čemž mají zásluhu pracovníci hvězdárny v čele s ředitelem Ing. Liborem Lenžou, a také právě Jiří Grygar, který zajistil opravdu prvotřídní řečníky. Ostatně stačí se podívat do programu semináře. Kdo má zájem, může si dokonce všechny přednášky včetně následných diskuzí poslechnout ze záznamu, ke stažení tam jsou i prezentace přednášejících.

Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti Autor: Vladimír Libý
Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti
Autor: Vladimír Libý
Inspirován čerstvými dojmy ze semináře, jal jsem se ještě ve vlaku cestou domů psát scénář Nebeského cestopisu pro rozhlas. Je to široké téma, o kterém by se dalo hovořit dlouhé hodiny, musel jsem vybírat to nejpodstatnější, ode všeho trochu. Dobře k tomu posloužila právě přednáška Jiřího Grygara ze semináře. A tak se posluchači v sobotu dozví, jak Země přežila falešný útok mimozemšťanů, jaký je původ UFO, jak se hledají cizí civilizace a kde je největší šance, že život najdeme.

Pořad má také své pravidelné rubriky. V anketě se budeme ptát, zda ve vesmíru do padesáti let objevíme život. Nepůjde mimochodem o anketu točenou, jako obvykle s bezejmennými chodci někde na ulici, ale o anketu přímo mezi účastníky zmiňovaného semináře.

Prostor dostane i prof. David Vokrouhlický, který nás zasvětí do vzniku planet ve Sluneční soustavě. Upozorníme na to, co sledovat na obloze a Jiří Grygar odpoví na dotazy posluchačů, tentokrát na téma jarního bodu a nejmenší planety.

Ještě zbývá dodat informaci o tom, jak pořad poslouchat. Pokud budete na internetu, můžete použít přehrávač streamu ČRo Plus. Stanice vysílá i na středních vlnách, digitálně, přes satelit, vše je vysvětleno zde. Kdo si nenajde čas v sobotu 4. května od 16:10 do 17:00, může si pořad stáhnout z archivu. V něm se objeví jen několik minut po 17 hodině.

Přeji všem příjemný poslech a za 14 dní přijdeme s Jiřím Grygarem s dalším tématem.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Život ve vesmíru, Nebeský cestopis, Exoplaneta


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »