Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Antonín Bečvář: Astronoma a hudebníka připomněl koncert

Antonín Bečvář: Astronoma a hudebníka připomněl koncert

Laureát ceny Littera Astronomica za rok 2023 in memoriam – Antonín Bečvář. Foto z knihy Česká stopa v Tatrách. Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS
Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS.

Letos 10. června uplynulo 115 let od narození jednoho z nejvýznamnějších československých astronomů, RNDr. Antonína Bečváře. V posledních letech si památku našeho čestného člena a laureáta Nušlovy ceny z roku 1939 připomínáme pravidelně, a to jak na tištěných stránkách Kosmických rozhledů, tak i v rámci seminářů Odborné skupiny pro historii astronomie České astronomické společnosti.

Antonín Bečvář hudebníkem

Stěhování klavíru na observatoř na Skalnatém Plese ve Vysokých Tartrách. Autor: Archiv ČAS.
Stěhování klavíru na observatoř na Skalnatém Plese ve Vysokých Tartrách.
Autor: Archiv ČAS.
Antonín Bečvář nebyl jen astronom, klimatolog a tvůrce slavných hvězdných atlasů. Byl také milovník vážné hudby, kterou sám velmi rád provozoval. Dokladem toho může být fotografie z roku 1943 – stěhování koncertního křídla do budovy hvězdárny na Skalnatém Plese. Je dost pravděpodobné, že se tehdy jednalo o naprostý unikát – klavír v nejvyšší nadmořské výšce na světě. O hudebním vkusu a oblíbených autorech Antonína Bečváře víme díky jeho synovci Ing. Vojtěchu Vančurovi, který byl po strýcově nedobrovolném návratu z Tater pravidelným účastníkem bytových koncertů v Brandýse nad Labem. A dokonce s ním i sám hrával, otcova klavírní sóla doprovázel na cello.

Od velkých oslav 100. výročí Bečvářova narození před patnácti lety pořádá pan Vančura na strýcovu památku pravidelné koncerty v rytířských sálech zámku v Brandýse na Labem. Program je vždy složen z hudby, kterou měl Antonín Bečvář rád, a kterou i sám rád hrával. Letos na vzpomínkovém koncertu vystoupil mladý klavírní virtuóz Jan Šimandl, který ve svých 25 letech již obdržel řadu uznání na mezinárodních festivalech či soutěžích doma i v zahraničí. Recitál to byl vskutku výjimečný, plný energie, odhodlání a síly.

Pocta Bečvářovi začala Beethovenem

Antonín Bečvář u svého dalekohledu v Úpici Autor: Hvězdárna v Úpici
Antonín Bečvář u svého dalekohledu v Úpici
Autor: Hvězdárna v Úpici
Nejprve zazněla jedna z nejhranějších a zároveň nejsložitějších Beethovenových klavírních sonát – sonáta f-moll Apassionata. Antonín Bečvář měl svazek Beethovenových sonát připraven vždy na klavíru. Dvanácti z nich přiřadil číslo měsíce tak, jak vnitřně cítil sounáležitost hudební kompozice s daným obdobím. A v určitém měsíci si pak příslušnou sonátu přehrával nejčastěji. Apassionatě patřil měsíc červenec, patrně pro své obvyklé bouřlivé počasí.

Hudební vzpomínka na Bečvářovu ženu

Dále Jan Šimadl představil dílo Franze Liszta (1811 - 1866) a sice jeho Vzpomínky na Dona Giovanniho. Velkou ctitelkou Lisztovy hudby byla Bečvářova žena Klára. A není pochyb, že dílo tohoto autora mohlo znít na observatoři na Skalnatém Plese i tehdy, kdy se Antonín Bečvář se svojí budoucí ženou seznámil. Jak jinak, než při čtyřruční hře na klavír. Ostatně její matka byla absolventkou budapešťské konzervatoře Franze Liszta. Bohužel vlivem neurovnaných poměrů se Klára studiu klavírní hudby nikdy věnovat nemohla.

Bečvářovi milovali ruskou hudbu

Hudebník Jan Šimadl koncertuje při poctě Antonínu Bečvářovi. Autor: Štěpán Kovář.
Hudebník Jan Šimadl koncertuje při poctě Antonínu Bečvářovi.
Autor: Štěpán Kovář.
Posledním autorem zastoupeným v klavírním recitálu byl ruský skladatel Modest Petrovič Musorgskij (1839 - 1881). Vzhledem k velké náklonnosti k alkoholu nezanechal po sobě příliš rozsáhlé dílo, přesto je hudebními kritiky považován za nejvýraznější uměleckou osobnost tzv. „Mocné hrstky”. Jednalo se o volné uskupení pěti ruských skladatelů-samouků, kteří se v letech 1856 - 1862 scházeli v Sankt Petěrburgu pod vedením  Milije Balakireva (1837 - 1910). Manželé Bečvářovi byli velkými ctiteli ruské hudby. A z ní obdivovali právě Musorgského genialitu. Na koncertu zazněl jeho cyklus skladeb „Obrázky z výstavy”, který proslul nejen díky interpretaci předních evropských mistrů, ale také díky peru francouzského skladatele Maurice Ravela (1875 - 1937). Ten Musorgského klavírní cyklus jedinečným způsobem převedl do orchestrálního zvuku a od té doby se o něm hovoří jako o skladbě napsané dvěma autory, kteří se nikdy nepotkali ani potkat nemohli.

Koncert napříč Sluneční soustavou

Pokud bychom mohli putovat Sluneční soustavou, v přeneseném slova smyslu by bylo možné navštívit všechny tři v recitálu uvedené hudební skladatele a to včetně oslavence. Každý z nich má ve Sluneční soustavě svůj kráter. V roce 1976 Mezinárodní astronomická unie pojmenovala jeden z kráterů na planetě Merkur po Ludwigu van Beethovenovi, v roce 1979 po M. P. Musorgském a v roce 1985 i po Franzi Lisztovi. Astronom Antonín Bečvář má svůj kráter o poznání blíže a to od roku 1970 na odvrácené straně Měsíce.

Nebudeme-li si připomínat slavné osobnosti minulé, nebude ani těch budoucích. Brandýská tradice vzpomínkových koncertů na Antonína Bečváře prostřednictvím jeho oblíbené hudby je bezpochyby důstojnou a obohacující formou takových připomenutí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Antonín Bečvář v síni slávy ČAS
[2] Antonín Bečvář na Wikipedii
[3] Kosmické rozhledy - časopis ČAS ke stažení



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Antonín Bečvář


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »