Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Antonín Bečvář: Astronoma a hudebníka připomněl koncert

Antonín Bečvář: Astronoma a hudebníka připomněl koncert

Laureát ceny Littera Astronomica za rok 2023 in memoriam – Antonín Bečvář. Foto z knihy Česká stopa v Tatrách. Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS
Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS.

Letos 10. června uplynulo 115 let od narození jednoho z nejvýznamnějších československých astronomů, RNDr. Antonína Bečváře. V posledních letech si památku našeho čestného člena a laureáta Nušlovy ceny z roku 1939 připomínáme pravidelně, a to jak na tištěných stránkách Kosmických rozhledů, tak i v rámci seminářů Odborné skupiny pro historii astronomie České astronomické společnosti.

Antonín Bečvář hudebníkem

Stěhování klavíru na observatoř na Skalnatém Plese ve Vysokých Tartrách. Autor: Archiv ČAS.
Stěhování klavíru na observatoř na Skalnatém Plese ve Vysokých Tartrách.
Autor: Archiv ČAS.
Antonín Bečvář nebyl jen astronom, klimatolog a tvůrce slavných hvězdných atlasů. Byl také milovník vážné hudby, kterou sám velmi rád provozoval. Dokladem toho může být fotografie z roku 1943 – stěhování koncertního křídla do budovy hvězdárny na Skalnatém Plese. Je dost pravděpodobné, že se tehdy jednalo o naprostý unikát – klavír v nejvyšší nadmořské výšce na světě. O hudebním vkusu a oblíbených autorech Antonína Bečváře víme díky jeho synovci Ing. Vojtěchu Vančurovi, který byl po strýcově nedobrovolném návratu z Tater pravidelným účastníkem bytových koncertů v Brandýse nad Labem. A dokonce s ním i sám hrával, otcova klavírní sóla doprovázel na cello.

Od velkých oslav 100. výročí Bečvářova narození před patnácti lety pořádá pan Vančura na strýcovu památku pravidelné koncerty v rytířských sálech zámku v Brandýse na Labem. Program je vždy složen z hudby, kterou měl Antonín Bečvář rád, a kterou i sám rád hrával. Letos na vzpomínkovém koncertu vystoupil mladý klavírní virtuóz Jan Šimandl, který ve svých 25 letech již obdržel řadu uznání na mezinárodních festivalech či soutěžích doma i v zahraničí. Recitál to byl vskutku výjimečný, plný energie, odhodlání a síly.

Pocta Bečvářovi začala Beethovenem

Antonín Bečvář u svého dalekohledu v Úpici Autor: Hvězdárna v Úpici
Antonín Bečvář u svého dalekohledu v Úpici
Autor: Hvězdárna v Úpici
Nejprve zazněla jedna z nejhranějších a zároveň nejsložitějších Beethovenových klavírních sonát – sonáta f-moll Apassionata. Antonín Bečvář měl svazek Beethovenových sonát připraven vždy na klavíru. Dvanácti z nich přiřadil číslo měsíce tak, jak vnitřně cítil sounáležitost hudební kompozice s daným obdobím. A v určitém měsíci si pak příslušnou sonátu přehrával nejčastěji. Apassionatě patřil měsíc červenec, patrně pro své obvyklé bouřlivé počasí.

Hudební vzpomínka na Bečvářovu ženu

Dále Jan Šimadl představil dílo Franze Liszta (1811 - 1866) a sice jeho Vzpomínky na Dona Giovanniho. Velkou ctitelkou Lisztovy hudby byla Bečvářova žena Klára. A není pochyb, že dílo tohoto autora mohlo znít na observatoři na Skalnatém Plese i tehdy, kdy se Antonín Bečvář se svojí budoucí ženou seznámil. Jak jinak, než při čtyřruční hře na klavír. Ostatně její matka byla absolventkou budapešťské konzervatoře Franze Liszta. Bohužel vlivem neurovnaných poměrů se Klára studiu klavírní hudby nikdy věnovat nemohla.

Bečvářovi milovali ruskou hudbu

Hudebník Jan Šimadl koncertuje při poctě Antonínu Bečvářovi. Autor: Štěpán Kovář.
Hudebník Jan Šimadl koncertuje při poctě Antonínu Bečvářovi.
Autor: Štěpán Kovář.
Posledním autorem zastoupeným v klavírním recitálu byl ruský skladatel Modest Petrovič Musorgskij (1839 - 1881). Vzhledem k velké náklonnosti k alkoholu nezanechal po sobě příliš rozsáhlé dílo, přesto je hudebními kritiky považován za nejvýraznější uměleckou osobnost tzv. „Mocné hrstky”. Jednalo se o volné uskupení pěti ruských skladatelů-samouků, kteří se v letech 1856 - 1862 scházeli v Sankt Petěrburgu pod vedením  Milije Balakireva (1837 - 1910). Manželé Bečvářovi byli velkými ctiteli ruské hudby. A z ní obdivovali právě Musorgského genialitu. Na koncertu zazněl jeho cyklus skladeb „Obrázky z výstavy”, který proslul nejen díky interpretaci předních evropských mistrů, ale také díky peru francouzského skladatele Maurice Ravela (1875 - 1937). Ten Musorgského klavírní cyklus jedinečným způsobem převedl do orchestrálního zvuku a od té doby se o něm hovoří jako o skladbě napsané dvěma autory, kteří se nikdy nepotkali ani potkat nemohli.

Koncert napříč Sluneční soustavou

Pokud bychom mohli putovat Sluneční soustavou, v přeneseném slova smyslu by bylo možné navštívit všechny tři v recitálu uvedené hudební skladatele a to včetně oslavence. Každý z nich má ve Sluneční soustavě svůj kráter. V roce 1976 Mezinárodní astronomická unie pojmenovala jeden z kráterů na planetě Merkur po Ludwigu van Beethovenovi, v roce 1979 po M. P. Musorgském a v roce 1985 i po Franzi Lisztovi. Astronom Antonín Bečvář má svůj kráter o poznání blíže a to od roku 1970 na odvrácené straně Měsíce.

Nebudeme-li si připomínat slavné osobnosti minulé, nebude ani těch budoucích. Brandýská tradice vzpomínkových koncertů na Antonína Bečváře prostřednictvím jeho oblíbené hudby je bezpochyby důstojnou a obohacující formou takových připomenutí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Antonín Bečvář v síni slávy ČAS
[2] Antonín Bečvář na Wikipedii
[3] Kosmické rozhledy - časopis ČAS ke stažení



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Antonín Bečvář


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »