Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Astrofyzik Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšl

Astrofyzik Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšl

Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšle.
Autor: Archív města Litomyšl.

Čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik a pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR  Dr. Jiří Grygar obdržel 20. října 2016 čestné občanství města Litomyšl, a to za vynikající celoživotní vědeckou práci, občanské postoje a mimořádný vztah k městu Litomyšl. 

Společná tisková zpráva ČAS a města Litomyšl ze dne 21. října 2016

O udělení čestného občanství města Litomyšle astrofyzikovi RNDr. Jiřímu Grygarovi, CSc. rozhodli zastupitelé města v září. Slavnostní akt se uskutečnil 20. října v zámecké jízdárně v Litomyšli. „Za 25 let, které uplynuly od mé první návštěvy, jsem sledoval proměnu Litomyšle v českou perlu mezi městy. Když mám možnost, tak cizincům říkám, že Praha je prima, ale na druhé straně musí jet do Litomyšle,“ sdělil při předávání ceny Jiří Grygar, který při děkovné řeči několikrát vzpomněl na litomyšlského rodáka a světové známého astrofyzika Zdeňka Kopala.

Jiří Grygar letos v březnu oslavil osmdesáté narozeniny. Dlouhodobě patří mezi přední české astronomy a astrofyziky, je také významným popularizátorem vědy a člověkem zabývajícím se vztahem náboženství a vědy. Za svou činnost získal řadu prestižních ocenění, mezi kterými nechybí například cena UNESCO Kalinga. Při svých cestách v minulosti často zamířil  do  Litomyšle.  Zde  se  mimo  jiné  zúčastnil  oslav  stého výročí narození astronoma a litomyšlského rodáka Zdeňka Kopala. Letos v zimě také navštívil regionální muzeum, kde přednášel při příležitosti vernisáže výstavy věnované tradicím astronomického bádání v Pardubickém kraji.

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo). V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech 1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“. V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“. V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm. V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění. 

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, které je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě. 

Mezi koníčky Jiřího Grygara patří především cyklistika, ostatně je polním hejtmanem cyklo astronomického spolku EBICYKL. Dále je to vážná hudba, je také příznivcem Járy Cimrmana. Po Jiřím Grygarovi je pojmenovaná planetka (3336) Grygar.

Na společné fotografii jsou zleva: starosta Radomil Kašpar, páter František Beneš, Jiří Grygar, Josef Čejka a místostarosta Michal Kortyš. Pánové Beneš a Čejka dostali ceny města Litomyšle. Autor: Archív města Litomyšl.
Na společné fotografii jsou zleva: starosta Radomil Kašpar, páter František Beneš, Jiří Grygar, Josef Čejka a místostarosta Michal Kortyš. Pánové Beneš a Čejka dostali ceny města Litomyšle.
Autor: Archív města Litomyšl.

Klíč od města Litomyšl Jiřímu Grygarovi. Autor: Archív města Litomyšl.
Klíč od města Litomyšl Jiřímu Grygarovi.
Autor: Archív města Litomyšl.

Kontakty:

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Michele Vojáček
Vedoucí tiskového oddělení města Litomyšl
Email: michele.vojacek@litomysl.cz
Tel: 724 917 054
Web: www.litomysl.cz, www.facebook.com/litomysl.lilie

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti

Převzato: Město Litomyšl



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jiří Grygar, Litomyšl, Tisková zpráva


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »