Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cena Františka Nušla za rok 2011 Jiřímu Grygarovi

Cena Františka Nušla za rok 2011 Jiřímu Grygarovi

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2011 RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 7. 12. 2011 v 18:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Střediskem společných činností, Divizí vnějších vztahů Akademie věd ČR.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 163 z 2. 12. 2011.

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS Prof. Františku Nušlovi. Česká astronomická společnost obnovila její udělování po padesátileté přestávce v r. 1999. Prof. PhDr. František Nušl (3. 12. 1867 - 17. 9. 1951) byl v letech 1922 - 1947 předsedou tehdejší Československé astronomické společnosti. V letech 1924 - 1938 byl ředitelem státní hvězdárny.

RNDr. Jiří Grygar, CSc. Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
RNDr. Jiří Grygar, CSc. Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Jiří Grygar se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo).

V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“. V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“.

V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na www.astro.cz/~grygar/publikacni-aktivity.htm.

Pracovní režim J. Grygara je i dnes, v jeho 75 letech, doslova ukrutný a jeho vytížení velké. Jeho pracovní život lze rozdělit na tři oblasti – věda, popularizace vědy a využití osobnostní vědecké prestiže pro prosazování zájmů vědy a základního výzkumu. Je jednou z nejvýznamnějších osobností české vědy.

V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění.

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, které je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě.

Mezi koníčky Jiřího Grygara patří především cyklistika, ostatně je polním hejtmanem cyklo astronomického spolku EBICYKL. Dále je to vážná hudba, je také příznivcem Járy Cimrmana. Jiří Grygar přes svojí společenskou a vědeckou prestiž není rozhodně neveselým člověkem. Rád se podílí (nebo je aspoň sbírá) na řadě ptákovin. To slovo je na místě, protože ho sám má na svém webu, kde nabízí takové položky jako jsou „Vědecké kongresy převážně nevážně“, „Hvězdáři schůzující“, „Hvězdářské zpěvy“ nebo scénář „Modra plá! Ne, ta!“ Tyto názvy samy mluví za vše.

Zaměstnání:

  • (1963-1980) Stelární oddělení, Astronomický ústav ČSAV, Ondřejov
    1963-1972 vědecký pracovník
    1972-1974 samostatný vědecký pracovník
    1974-1980 vedoucí vědecký pracovník
  • (1980-1991) Odd. fyziky nízkých teplot, Fyzikální ústav ČSAV, Řež
  • (1991 - 2000) Sekce elementárních částic, Fyzikální ústav AV ČR
  • (2000-dosud) Centrum částicové fyziky, Fyzikální ústav AV ČR, Praha

Absolvoval tři dlouhodobé studijní pobyty: 1963 a 1965 Univerzitní observatoř v Utrechtu (celkem 9 měsíců) a 1969-1970 Dominion Astrophysical Observatory, Victoria, B.C., Kanada (12 měsíců).

Členství ve vědeckých společnostech:

  • 1959 - Čs. astronomická společnost při ČSAV; nyní Česká astronomická společnost
    1959 - 1992 člen předsednictva ústředního (později výkonného) výboru
    1992 - 1998 předseda
    od r. 1989 čestný člen
    od r. 2004 čestný předseda
  • 1967 - Mezinárodní astronomická unie
    člen 42. komise (těsné dvojhvězdy), člen 27. komise (proměnné hvězdy)
    1972 - 1981 člen subkomise pro bibliografii těsných dvojhvězd
    1976 - 1985 člen pracovní skupiny pro astronomickou fotografii
  • 1976 - Jednota čs. (nyní českých) matematiků a fyziků
    1990 - 1993 místopředseda výboru Fyzikálně-vědecké sekce
    1990 - 1996 člen ústředního výboru JČMF, předseda propagační komise, místopředseda odborné skupiny Pedagogická fyzika FVS
    od r. 1996 zasloužilý člen
    od r. 2002 čestný člen
  • 1991 - Evropská astronomická společnost, zakládající člen
  • 1994 - Učená společnost ČR, zakládající člen
    1998 - 2002 člen Rady Učené společnosti
    2004 - 2008 předseda
    2008 - 2010 II. místopředseda
  • 1999 - člen řídícího výboru Rady českých vědeckých společností
  • 2001 - vícepresident Evropské rady skeptických organizací
  • 2007 - čestný člen Slovenskej astronomickej spoločnosti

Jiné funkce:

  • 1990 - 1991 a 1994-1998 člen vědecké rady Astronomického ústavu ČSAV/AV ČR
  • 1991 - člen Rady pro popularizaci vědy AV ČR, od r. 1993 místopředseda
  • 1991 - 1993 předseda vědecké rady Grantové agentury ČSAV/AV ČR
  • 1991 - předseda Klubu přátel NTM v Praze
  • 1991 - člen vědecké rady Národního technického musea v Praze
  • 1992 - 2003 místopředseda české větve Evropského kulturního klubu a předseda sekce pro vědu a filosofii
  • 1992 - 1997 předseda Rady České televize
  • 1993 - 1994 člen vědecké rady Fyzikálního ústavu AV ČR
  • 1993 - 2001 člen vědecké rady Akademie věd ČR
  • 1994 - 1997, 2004 - 2007 člen českého Národního astronomického komitétu
  • 1995 - člen výboru České společnosti skeptiků SISYFOS
  • 1991 - Česká křesťanská akademie, čestná rada ČKA, sekce přírodních a technických věd
  • 1998 - člen vědecké rady Astronomického ústavu SAV
  • 1998 - 2000 člen vědecké rady MU Brno
  • 1999 - 2001 člen Správní rady Slezské univerzity v Opavě
  • 1999 - 2002 - odpovědný řešitel grantového projektu GA AV ČR: Hledání původu kosmického záření v oblasti stovek EeV (projekt AUGER)
  • 2001 - 2006 - odpovědný řešitel projektu MŠMT INGO č. LA134: Zabezpečení účasti českých fyziků na projektu Auger
  • 2007 - 2009 předseda Českého koordinačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009
  • 2007 - 2010 člen Komitétu uživatelů (Users Committee) Evropské jižní observatoře

Redakční rady časopisů:

  • 1961 - 1994 Říše hvězd (1990-92 předseda red. rady)
  • 1963 - 1990 Kosmické rozhledy (1964-90 předseda red. rady)
  • 1980 - 1990 Technický magazín
  • 1989 - Universum
  • 1990 - 2001 Vesmír
  • 1993 - 1995 Omega (předseda red. rady)
  • 2001 - Třetí pól

Ceny a odměny:

  • 1974 - tvůrčí prémie ČLF za knihu "Vesmír je náš svět"
  • 1974 - II. cena v literární soutěži ČLF za knihu "V hlubinách vesmíru"
  • 1983 - cena ČSAV za popularizaci vědy
  • 1984 - cena Čs. televize za seriál "Okna vesmíru dokořán"
  • 1992 - pamětní medaile J.A. Komenského, udělená vládou ČSFR
  • 1992 - Kischova cena Obce spisovatelů za knihu "Vesmírná zastavení"
  • 1992 - tvůrčí prémie ČLF za knihu "Země ve vesmíru", dále Zlatá stuha Sdružení nakladatelů a knihkupců ČR a výroční cena nakl. Albatros za totéž
  • 1994 - cena AV ČR za popularizaci vědy
  • 1996 - planetka č. 3336 "Grygar" – IAU
  • 1996 - cena Kalinga za popularizaci vědy - UNESCO
  • 1997 - cena Nadace Universitas Masarykiana pro rok 1997
  • 2003 - cena Littera astronomica České astronomické společnosti za seriál "Žeň objevů"
  • 2003 - J. L. Fischerova přednáška (Univerzita Palackého, Olomouc): Století panspermie"
  • 2008 - Čestná medaile Za zásluhy o Akademii věd ČR
  • 2009 - Cena Společnosti pro vědy a umění (Pražská skupina)
  • 2010 - Čestné uznání Mensy České republiky

Ke stažení
[1] Tiskové prohlášení ve formátu DOC
[2] Tiskové prohlášení ve formátu PDF




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jiří Grygar, Nušlova cena


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »