Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cena Jindřicha Zemana 2015 udělena Pavlu Pechovi

Cena Jindřicha Zemana 2015 udělena Pavlu Pechovi

IFN v okolí M81 a M82
Autor: Pavel Pech

Nositelem ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii za rok 2015 se stal amatérský astrofotograf Pavel Pech. Cenu uděluje každoročně Česká astronomická společnost na základě návrhu poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Jméno Pavla Pecha není v našich astrofotografických kruzích neznámo. Naleznete jej na internetovém astroforu, je autorem astrofotografického webu astrofotky.cz, na kterém sdílí nejen svoje snímky, ale zejména snímky svých kolegů astrofotografů. Jako velký příznivec CCD techniky a technických záležitostí vůbec rád testuje a zkouší novou fotografickou techniku a předává své poznatky prostřednictvím svého blogu ostatním kolegům.

Rád bych stáhnul celý vesmír do svého laptopu... (Pavel Pech)

Narozen v roce 1980 v Plzni vystudoval zde softwarové inženýrství na Západočeské Univerzitě v Plzni. Od té doby se také tímto oborem zabývá. S astronomií vlastně začal až poměrně pozdě. Tím prvním krokem bylo zakoupení dobsonova dalekohledu 203/1200 mm v roce 2007. Takto vstoupil do úplně neznámého světa jiných souhvězdí než Velká Medvědice, jiných objektů nebes než Měsíc a jiných dalekohledů než divadelní kukátko.

Z počátku se věnoval vizuálnímu pozorování, ovšem po prvních třech měsících propadl kráse a lákadlům astronomické fotografie umožňující spatřit krásy vesmírných objektů v barevném podání a od té doby stále sleduje předpovědi počasí na noc a aktuální fázi Měsíce.

Fotografická sestava Pavla Pecha. Autor: Archiv ČAM.
Fotografická sestava Pavla Pecha.
Autor: Archiv ČAM.
Hned v prvních letech vznikla fotografická sestava Borg 77EDII (refraktor 77/510mm) s reduktorem na F/4.3, paralaktická montáž HEQ-5, CCD kamera Orion StarShoot Monochrome Imager II s rozlišením 752×582 pixelů, pointační dalekohled achromatický dalekohled Sky-Watcher 102/500mm s pointací astroamatéry osvědčenou webkamerou Philips SPC900NC. A samozřejmě vyhřívání, napájení, laptop, software. A tak to šlo dále. Vzhledem k tomu, že Pavel Pech je rozený experimentátor a hledač nových cest, zabral by nám výčet nových zařízení a jejich kombinací celý článek. Zájemcům doporučujeme nahlédnout na stránky autora, kde vše s pečlivostí sobě vlastní vše důkladně popisuje. My ostatní se snad spokojme s konstatováním, že v další výbavě autora byla například montáž Losmandy G-11 Gemini, AstroTrac, katadioptrický dalekohled konstrukce Schmidt-Cassegrain (SCT) a to jak klasický 11“ Celestron XLT, tak fotografický speciál EdgeHD (280/2800mm, F/10), několik velkoformátových kamer i fotoaparátů a spousta dalšího. Aktuálně je jeho hlavní fotografickou sestavou špičkový astrograf od rakouské firmy Astro Systeme Austria a to 10“ Newtonův dalekohled s primárním zrcadlem F/3.8, montáž Gemini G53F a též, pochopitelně, auto.

Astrofotograf Pavel Pech. Autor: Archiv ČAM.
Astrofotograf Pavel Pech.
Autor: Archiv ČAM.
Pavel Pech (*1980) je totiž astrofotografem cestovatelem a za svými snímky vyjíždí do tmavých míst, kde mu světelné znečištění oblohy co nejméně ovlivňuje obrázky jemných detailů svítících i temných mlhovin. Na své fotografické výpravy usedá do svého auta sám. Nikdo jiný se k němu totiž pro samou fotografickou techniku nevejde. Teprve na vybraném místě se případně sejde se stejně nadšenými přáteli a celou noc, mnohdy i za silných mrazů, lapají fotony přicházející z hlubin vesmíru. Astronomická fotografie se tak Pavlu Pechovi stala životním osudem, o čemž svědčí i jeho oblíbená věta: "Rád bych stáhnul celý vesmír do svého laptopu“.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Jindřicha Zemana
[2] Blog Pavla Pecha
[3] Fotografie Pavla Pecha
[4] Pavel Pech v síni slávy ČAS



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Pavel Pech, Česká astrofotografie měsíce, Cena Jindřicha Zemana


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »