Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cena Littera Astronomica za rok 2019 Peteru Zamarovskému

Cena Littera Astronomica za rok 2019 Peteru Zamarovskému

Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2019 Petera Zamarovského z ČVUT za literární činnost propojující přírodní vědy s filosofií. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 11. října 2019 v 17:00 na 29. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny od 17:15 laureát přednese přednášku na téma „Paradoxy kolem temné oblohy“.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 260 z 10. 10. 2019

Laureát převezme cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 29. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a čestného předsedy České astronomické společnosti Dr. Jiřího Grygara. Slavnostním aktem bude provázet místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. 

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti nebo nakladatelství, která nebo které svým literárním dílem významně přispěly k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR (dvojnásobný držitel), RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy,  RNDr. Oldřich Hlad z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. z  Masarykovy univerzity v Brně, Mgr. Antonín Vítek, CSc. z Akademie věd ČR, prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z ČVUT,  Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, Mgr. Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno,  František Martinek z Hvězdárny Valašské Meziříčí, Mgr. Jana Olivová z Akademického bulletinu (Akademie věd), manželé Hadravovi z Akademie věd, Jindřich Suchánek z TV Noe a Lukáš Grygar. Cenu dotuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. (www.kanzelsberger.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).

Život a dílo Petera Zamarovského

Stručný životopis:

Peter Zamarovský Autor: archiv
Peter Zamarovský
Autor: archiv
RNDr. Peter Zamarovský, CSc. se narodil v Praze jako syn známého historika a popularizátora vědy Vojtěcha Zamarovského. Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Diplomovou i doktorskou práci připravoval pod vedením prof. Libora Pátého.  Po skončení studií a vojenské službě nastoupil do Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského ČSAV a od r. 1986  pracoval na katedře fyziky Strojní fakulty ČVUT. Zde vypracoval kandidátskou práci v oboru fyziky plazmatu.

Nyní působí na katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd Elektrotechnické fakulty ČVUT. Přednáší filosofii, externě vyučuje i fyziku a příležitostně i digitální fotografii. Zabývá se interdisciplinárními a transdisciplinárními aspekty vědy, filosofie a historie.

Je dlouholetým členem České astronomické společnosti. Zkonstruoval několik replik historických astronomických dalekohledů. Věnuje se též popularizaci filozofie, fyziky a astronomie. Je autorem publikací o antice a antické filosofii. V současnosti je předsedou Evropského kulturního klubu.

Dílo:

Peter Zamarovský přeložil do češtiny knihu: Fritjof Capra: Tao fyziky; pararely mezi moderní fyzikou a východní mystikou (DharmaGaia, 2003). Poté začal publikovat vlastní knihy:

Příběh antické filosofie: antická filosofie pro nefilosofy (ČVUT,  2005; 480 str.)

Proč je v noci tma? (Aldebaran Group for Astrophysics, 2011; 192 str.]

Why is it dark at night? Story of dark night sky paradox. (AuthorHouse UK Ltd., translation Gerald Turner, 2013; 171 str.)

Mýtus nekonečno (Karolinum 2018; 324 str.)

Autor v těchto knihách integruje přírodní vědy s filosofií, neboť v nich podává popis objevů matematiky, fyziky, chemie a biologie s důrazem na kosmologii, v níž se všechny tyto obory setkávají, aby poskytly vnímavému čtenáři pohled na současný stav vědění, který zdaleka není konečný, obsahuje zdánlivé i skutečné paradoxy a vede k dalšímu bádání, které nikdy neskončí. V české populárně vědecké literatuře nemá jeho literární dílo obdobu a tento přístup k popularizaci je zcela ojedinělý i v cizině.

Výše uvedené plně dokládá, že Peter Zamarovský je vhodným kandidátem na udělení ceny Littera astronomica pro rok 2019. Proto Výkonný výbor České astronomické společnosti, v souladu se statutem ceny, udělil Peteru Zamarovskému cenu Littera Astronomica 2019.

Kontakt na laureáta, e-mail: zamarovs@fel.cvut.cz, Homepage: zamarovsky.cz

 

29. Podzimní knižní veletrh 

Koná se ve  dnech  11.  a  12. října 2019  v  Kulturním  domě  Ostrov v Havlíčkově Brodě. Podrobnosti o 29. Podzimním knižním veletrhu a jeho programu naleznete na http://veletrh.hejkal.cz/. Česká astronomická společnost v Havlíčkově Brodě již po osmnácté slavnostně udělí cenu Littera Astronomica za literaturu spojenou s astronomií.

Astronomický výběr z programu 29. Podzimního knižního veletrhu:

Po celou dobu konání veletrhu

Společný stánek České astronomické společnosti, Nakladatelství AGA (Aldebaran Group for Astrophysics) a Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy nabízí prodej knih a zodpovídání dotazů veřejnosti.

Pozorování Slunce dalekohledem (zdarma). Za jasného počasí nabídneme návštěvníkům veletrhu, ale i kolemjdoucím, pohled na Slunce přes filtry, kterými je možné pozorovat např. sluneční skvrny. Pozorování se uskuteční po dobu veletrhu (v pátek 10 – 19, v sobotu 9 – 17) před Kulturním domem Ostrov. V případě zatažené oblohy předvedeme vlastnosti dalekohledu na pozemských objektech. Za deště se pozorování nekoná. Zajišťuje Jihlavská astronomická společnost. 

Pátek 11. října 2019

16:00 přednáška Dr. Jiřího Grygara „Několik astronomických novinek (v kině Ostrov).

17:00 slavnostní předání ceny Littera Astronomica 2018. V Salonku 2 v prvním patře Kulturního domu Ostrov, Havlíčkův Brod. Cenu předá knihkupec Jan Kanzelsberger, ředitelka Podzimního knižního veletrhu PhDr. Markéta Hejkalová a čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar. Slavnostním aktem bude provázet místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. 

17:15 Přednáška laureáta na téma Paradoxy kolem temné oblohy. V Salonku 2 v prvním patře Kulturního domu Ostrov, Havlíčkův Brod.

Fakt, že je noční obloha temná, není až tak samozřejmý, jak by se mohlo zdát. Kdyby byl totiž vesmír nekonečný a věčný, nemělo by být mezi hvězdami temné pozadí, naopak by měla celá obloha zářit nesmírným jasem. Tento paradox si astronomové uvědomili až v době renesance.
Proč až tak pozdě? Od té doby navrhovali různá řešení paradoxu, někdy i velmi kuriózní. A debaty kolem tohoto paradoxu trvají dodnes...

Kromě České astronomické společnosti (www.astro.cz) na přípravě spolupracuje Nakladatelství AGA (www.aldebaran.cz) a Jihlavská astronomická společnost (http://www.jiast.cz/). Více informací o 29. Podzimním knižním veletrhu najdete na www.hejkal.cz.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Littera astronomica


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »