Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cena Littera Astronomica za rok 2019 Peteru Zamarovskému

Cena Littera Astronomica za rok 2019 Peteru Zamarovskému

Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2019 Petera Zamarovského z ČVUT za literární činnost propojující přírodní vědy s filosofií. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 11. října 2019 v 17:00 na 29. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny od 17:15 laureát přednese přednášku na téma „Paradoxy kolem temné oblohy“.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 260 z 10. 10. 2019

Laureát převezme cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 29. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a čestného předsedy České astronomické společnosti Dr. Jiřího Grygara. Slavnostním aktem bude provázet místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. 

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti nebo nakladatelství, která nebo které svým literárním dílem významně přispěly k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR (dvojnásobný držitel), RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy,  RNDr. Oldřich Hlad z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. z  Masarykovy univerzity v Brně, Mgr. Antonín Vítek, CSc. z Akademie věd ČR, prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z ČVUT,  Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, Mgr. Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno,  František Martinek z Hvězdárny Valašské Meziříčí, Mgr. Jana Olivová z Akademického bulletinu (Akademie věd), manželé Hadravovi z Akademie věd, Jindřich Suchánek z TV Noe a Lukáš Grygar. Cenu dotuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. (www.kanzelsberger.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).

Život a dílo Petera Zamarovského

Stručný životopis:

Peter Zamarovský Autor: archiv
Peter Zamarovský
Autor: archiv
RNDr. Peter Zamarovský, CSc. se narodil v Praze jako syn známého historika a popularizátora vědy Vojtěcha Zamarovského. Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Diplomovou i doktorskou práci připravoval pod vedením prof. Libora Pátého.  Po skončení studií a vojenské službě nastoupil do Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského ČSAV a od r. 1986  pracoval na katedře fyziky Strojní fakulty ČVUT. Zde vypracoval kandidátskou práci v oboru fyziky plazmatu.

Nyní působí na katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd Elektrotechnické fakulty ČVUT. Přednáší filosofii, externě vyučuje i fyziku a příležitostně i digitální fotografii. Zabývá se interdisciplinárními a transdisciplinárními aspekty vědy, filosofie a historie.

Je dlouholetým členem České astronomické společnosti. Zkonstruoval několik replik historických astronomických dalekohledů. Věnuje se též popularizaci filozofie, fyziky a astronomie. Je autorem publikací o antice a antické filosofii. V současnosti je předsedou Evropského kulturního klubu.

Dílo:

Peter Zamarovský přeložil do češtiny knihu: Fritjof Capra: Tao fyziky; pararely mezi moderní fyzikou a východní mystikou (DharmaGaia, 2003). Poté začal publikovat vlastní knihy:

Příběh antické filosofie: antická filosofie pro nefilosofy (ČVUT,  2005; 480 str.)

Proč je v noci tma? (Aldebaran Group for Astrophysics, 2011; 192 str.]

Why is it dark at night? Story of dark night sky paradox. (AuthorHouse UK Ltd., translation Gerald Turner, 2013; 171 str.)

Mýtus nekonečno (Karolinum 2018; 324 str.)

Autor v těchto knihách integruje přírodní vědy s filosofií, neboť v nich podává popis objevů matematiky, fyziky, chemie a biologie s důrazem na kosmologii, v níž se všechny tyto obory setkávají, aby poskytly vnímavému čtenáři pohled na současný stav vědění, který zdaleka není konečný, obsahuje zdánlivé i skutečné paradoxy a vede k dalšímu bádání, které nikdy neskončí. V české populárně vědecké literatuře nemá jeho literární dílo obdobu a tento přístup k popularizaci je zcela ojedinělý i v cizině.

Výše uvedené plně dokládá, že Peter Zamarovský je vhodným kandidátem na udělení ceny Littera astronomica pro rok 2019. Proto Výkonný výbor České astronomické společnosti, v souladu se statutem ceny, udělil Peteru Zamarovskému cenu Littera Astronomica 2019.

Kontakt na laureáta, e-mail: zamarovs@fel.cvut.cz, Homepage: zamarovsky.cz

 

29. Podzimní knižní veletrh 

Koná se ve  dnech  11.  a  12. října 2019  v  Kulturním  domě  Ostrov v Havlíčkově Brodě. Podrobnosti o 29. Podzimním knižním veletrhu a jeho programu naleznete na http://veletrh.hejkal.cz/. Česká astronomická společnost v Havlíčkově Brodě již po osmnácté slavnostně udělí cenu Littera Astronomica za literaturu spojenou s astronomií.

Astronomický výběr z programu 29. Podzimního knižního veletrhu:

Po celou dobu konání veletrhu

Společný stánek České astronomické společnosti, Nakladatelství AGA (Aldebaran Group for Astrophysics) a Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy nabízí prodej knih a zodpovídání dotazů veřejnosti.

Pozorování Slunce dalekohledem (zdarma). Za jasného počasí nabídneme návštěvníkům veletrhu, ale i kolemjdoucím, pohled na Slunce přes filtry, kterými je možné pozorovat např. sluneční skvrny. Pozorování se uskuteční po dobu veletrhu (v pátek 10 – 19, v sobotu 9 – 17) před Kulturním domem Ostrov. V případě zatažené oblohy předvedeme vlastnosti dalekohledu na pozemských objektech. Za deště se pozorování nekoná. Zajišťuje Jihlavská astronomická společnost. 

Pátek 11. října 2019

16:00 přednáška Dr. Jiřího Grygara „Několik astronomických novinek (v kině Ostrov).

17:00 slavnostní předání ceny Littera Astronomica 2018. V Salonku 2 v prvním patře Kulturního domu Ostrov, Havlíčkův Brod. Cenu předá knihkupec Jan Kanzelsberger, ředitelka Podzimního knižního veletrhu PhDr. Markéta Hejkalová a čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar. Slavnostním aktem bude provázet místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. 

17:15 Přednáška laureáta na téma Paradoxy kolem temné oblohy. V Salonku 2 v prvním patře Kulturního domu Ostrov, Havlíčkův Brod.

Fakt, že je noční obloha temná, není až tak samozřejmý, jak by se mohlo zdát. Kdyby byl totiž vesmír nekonečný a věčný, nemělo by být mezi hvězdami temné pozadí, naopak by měla celá obloha zářit nesmírným jasem. Tento paradox si astronomové uvědomili až v době renesance.
Proč až tak pozdě? Od té doby navrhovali různá řešení paradoxu, někdy i velmi kuriózní. A debaty kolem tohoto paradoxu trvají dodnes...

Kromě České astronomické společnosti (www.astro.cz) na přípravě spolupracuje Nakladatelství AGA (www.aldebaran.cz) a Jihlavská astronomická společnost (http://www.jiast.cz/). Více informací o 29. Podzimním knižním veletrhu najdete na www.hejkal.cz.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Littera astronomica


40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »