Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Do Brna zavítá americká astronautka Dorothy Marie „Dottie“ Metcalf-Lindenburgerová

Do Brna zavítá americká astronautka Dorothy Marie „Dottie“ Metcalf-Lindenburgerová

Metcalf-Lindenburger, foto NASA

Ve středu 27. září od 18 hodin se můžete na Hvězdárně a planetáriu Brno potkat s americkou astronautkou Dorothy Marie „Dottie“ Metcalf-Lindenburgerovou, která se na palubě raketoplánu Discovery v dubnu 2010 vydala k Mezinárodní kosmické stanici.

Program je organizován ve spolupráci s Americkým centrem Velvyslanectví USA v Praze. Setkání s výjimečnou astronautkou proběhne formou krátké prezentace, diskuze s veřejností a autogramiádou. Začátek v 18 hodin, předpokládaný konec ve 20.00. Tlumočení do češtiny zajištěno. Vstup zdarma, místenky lze získat na pokladně Hvězdárny a planetária Brno.

Dorothy Marie „Dottie“ Metcalf-Lindenburgerová se narodila v květnu 1975 v Colorado Springs. V roce 2004 se stala členkou posledního oddílu astronautů pro lety na raketoplánech. Později byla vybrána jako „Educator Mission Specialist“ – vzdělávací letový specialista. Což je trochu zavádějící označení: jde o běžného astronauta, který má mimo všech obvyklých povinností ještě na starosti široké vzdělávací aktivity. Program navázal na projekt Teacher In Space (Učitel ve vesmíru), který NASA rozjela v polovině 80. let. Tehdy při startu raketoplánu Challenger v lednu 1986 zahynula středoškolská učitelka Christa McAuliffeová.

Svůj první a jediný kosmický let uskutečnila na palubě raketoplánu Discovery STS-131 (5. až 20. dubna 2010). Šlo o zásobovací misi na Mezinárodní kosmickou stanici: raketoplán nesl 12,1 t nákladu. Let trval 15 dní 2 hodiny 47 minut. Tehdy se poprvé (a prozatím naposledy) v historii ve vesmíru ocitly hned čtyři ženy. Na palubě Discovery byly tři (D. Metcalf-Lundenburgerová, Stephanie Wilsonová a Naoko Yamazakiová), na Mezinárodní kosmické stanici pak dlouhodobě pracovala čtvrtá (Tracy Caldwell Dysonová).

Pro poslední tři lety raketoplánů v roce 2011 pak byla členkou podpůrných posádek (říká se jim Cape Crusaders): jde o skupinu astronautů, které zajišťuje práce, jež nemusí provádět hlavní posádka. Jde hlavně o kontrolu raketoplánu nebo koordinaci některých prací. V den startu pak podpůrná posádka zodpovídá za přípravu raketoplánů (např. správné nastavení všech palubních přístrojů).

V roce 2012 byla velitelkou dvanáctidenní podmořské expedice NEEMO 16, která slouží pro výcvik astronautů a přípravu na lety do vzdálených končin Sluneční soustavy. Výprava NEEMO 16 simulovala přistání na asteroidu.

Z NASA odešla v červnu 2014, od té doby působí na University of Washington v Seattlu. Je zpěvačkou v hudební skupině Max Q. Skupina, složená výhradně z astronautů, je pojmenovaná podle technického označení největšího namáhání na startující raketu, kdy je zároveň v kabině kosmické lodi největší hluk.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »