Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Dubnové výročí: Jaroslav Císař

Dubnové výročí: Jaroslav Císař

Millsova observatoř, kde J. Císař působil Autor: http://en.wikipedia.org/
Millsova observatoř, kde J. Císař působil
Autor: http://en.wikipedia.org/
Jaroslav Císař, od jehož úmrtí letos 17. dubna uplyne dvacet let, se během svého života věnoval řadě činností. Působil jako diplomat, překladatel, redaktor, vydavatel, básník, matematik a v neposlední řadě i jako astronom.

Narodil se v Jemnici, kde jeho rodiče měli malé papírnictví a knihkupectví. Měl tři sourozence, z toho dva starší. Roku 1900 se celá rodina přestěhovala do Brna, protože otec zde získal práci. Zde ji bohužel o dva roky později nečekaně postihla smutná událost. V době, kdy bylo Jaroslavovi pouhých osm let, mu zemřela matka a otec zůstal se čtyřmi dětmi sám.

Císař se už od mala dobře učil a zajímal se zejména o astronomii a další přírodní vědy. Protože se ale rodina ocitla ve vážných finančních problémech, nemohl si dovolit navštěvovat školu podle svého přání. Místo přírodních věd vystudoval obchodní akademii.

Svého vysněného studia astronomie se ale nevzdal a kvůli jeho splnění se vydal v říjnu 1912 do USA. S velmi skromnými prostředky se zde usadil a následující roky se věnoval matematicko-fyzikálním studiím na Newyorské univerzitě. Tu úspěšně ukončil v roce 1917.

V této době navázal řadu styků s českými vystěhovalci, kteří podporovali vznik samostatného českého státu. Angažoval se v různých spolcích, byl například jednatelem Českého národního sdružení a během 1. světové války se podílel na náboru dobrovolníků pro Český prapor, který vznikal v Kanadě.

V květnu roku 1918 se stal osobním tajemníkem budoucího prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a nedlouho poté také legačním tajemníkem česko-slovenského vyslanectví v Londýně.

Astronomii se věnoval ve svém volném čase a v anglických časopisech publikoval několik odborných článků. Také si průběžně doplňoval své vzdělání a díky tomu získal titul doktor přírodních věd.

Zpět do rodné vlasti se dostal až v roce 1927 a ujal se funkce hospodářského ředitele Lidových novin. Významně se zasloužil mimo jiné o vznik vědeckého časopisu Věda a život.

Po vypuknutí 2. světové války Císař opět odjel do Londýna a zpět se vrátil až po jejím skončení. Po únorových událostech roku 1948 se stal „politicky nedůvěryhodný“ a byl poslán na nucenou dovolenou. Nakonec se mu podařilo vycestovat do Anglie, kde mohl pracovat na univerzitě ve St. Andrews a věnovat se astronomii. Zde se z Císaře stal uznávaný vědec.

Přes řadu let strávených v cizině Císař nikdy nezapomněl na své rodiště a roku 1980 se natrvalo vrátil do Československa, kde dožil v rodině, po boku své dcery.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Astronomie, Osobnost, Výročí


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc Moře nepokoje

Newton 150/750 mm okular 6,5 mm iPhone 13

Další informace »