Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Dubnové výročí: Jaroslav Císař

Dubnové výročí: Jaroslav Císař

Millsova observatoř, kde J. Císař působil Autor: http://en.wikipedia.org/
Millsova observatoř, kde J. Císař působil
Autor: http://en.wikipedia.org/
Jaroslav Císař, od jehož úmrtí letos 17. dubna uplyne dvacet let, se během svého života věnoval řadě činností. Působil jako diplomat, překladatel, redaktor, vydavatel, básník, matematik a v neposlední řadě i jako astronom.

Narodil se v Jemnici, kde jeho rodiče měli malé papírnictví a knihkupectví. Měl tři sourozence, z toho dva starší. Roku 1900 se celá rodina přestěhovala do Brna, protože otec zde získal práci. Zde ji bohužel o dva roky později nečekaně postihla smutná událost. V době, kdy bylo Jaroslavovi pouhých osm let, mu zemřela matka a otec zůstal se čtyřmi dětmi sám.

Císař se už od mala dobře učil a zajímal se zejména o astronomii a další přírodní vědy. Protože se ale rodina ocitla ve vážných finančních problémech, nemohl si dovolit navštěvovat školu podle svého přání. Místo přírodních věd vystudoval obchodní akademii.

Svého vysněného studia astronomie se ale nevzdal a kvůli jeho splnění se vydal v říjnu 1912 do USA. S velmi skromnými prostředky se zde usadil a následující roky se věnoval matematicko-fyzikálním studiím na Newyorské univerzitě. Tu úspěšně ukončil v roce 1917.

V této době navázal řadu styků s českými vystěhovalci, kteří podporovali vznik samostatného českého státu. Angažoval se v různých spolcích, byl například jednatelem Českého národního sdružení a během 1. světové války se podílel na náboru dobrovolníků pro Český prapor, který vznikal v Kanadě.

V květnu roku 1918 se stal osobním tajemníkem budoucího prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a nedlouho poté také legačním tajemníkem česko-slovenského vyslanectví v Londýně.

Astronomii se věnoval ve svém volném čase a v anglických časopisech publikoval několik odborných článků. Také si průběžně doplňoval své vzdělání a díky tomu získal titul doktor přírodních věd.

Zpět do rodné vlasti se dostal až v roce 1927 a ujal se funkce hospodářského ředitele Lidových novin. Významně se zasloužil mimo jiné o vznik vědeckého časopisu Věda a život.

Po vypuknutí 2. světové války Císař opět odjel do Londýna a zpět se vrátil až po jejím skončení. Po únorových událostech roku 1948 se stal „politicky nedůvěryhodný“ a byl poslán na nucenou dovolenou. Nakonec se mu podařilo vycestovat do Anglie, kde mohl pracovat na univerzitě ve St. Andrews a věnovat se astronomii. Zde se z Císaře stal uznávaný vědec.

Přes řadu let strávených v cizině Císař nikdy nezapomněl na své rodiště a roku 1980 se natrvalo vrátil do Československa, kde dožil v rodině, po boku své dcery.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Astronomie, Osobnost, Výročí


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 109: Vysavačová galaxie

Messier 109 je fascinující spirální galaxie s příčkou, na kterou se díváme téměř z boku (sklon cca 75°). Nachází se ve vzdálenosti přibližně 45 milionů světelných let. Svou přezdívku „Vysavač“ získala díky absenci výrazného jádra a chaotické struktuře prachových mračen a HII oblastí, které vypadají jako vířící prach. Je to galaxie s překotnou tvorbou hvězd, což potvrzují i četné zdroje rentgenového záření v jejím nitru.

Další informace »