Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Evropskou jižní observatoř navštívil předseda Senátu Milan Štěch

Evropskou jižní observatoř navštívil předseda Senátu Milan Štěch

Observatoř Paranal s nejvýkonnějším dalekohledem světa navštívil v nedávných dnech předseda Senátu České republiky Milan Štěch (na snímku uprostřed) doprovázený nastupující předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou (na snímku třetí zleva).
Autor: ESO.

Observatoř Paranal s nejvýkonnějším dalekohledem světa navštívil dnes, 14. ledna 2017, předseda Senátu České republiky Milan Štěch, doprovázený nastupující předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou. Paranal je jedním z vědecky nejvýznamnějších pracovišť Evropské jižní observatoře (ESO) a Astronomický ústav AV ČR je hlavní českou institucí, která se  hned několika projekty podílí na spolupráci v rámci členství ČR v ESO.

Mezi hlavní projekty patří výzkum centrální černé veledíry v centru v naší Galaxie. Tomu se věnuje tým pod vedením profesora Vladimíra Karase (skupina relativistické astrofyziky), a to za pomocí nejvýkonnějšího dalekohledu světa - VLT na observatoři Paranal, kde lze počítačově spřáhnout až čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 metru.

Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení, který na observatoři ESO na hoře Paranal šest let pracoval, nyní pracuje na observatoři v Ondřejově a právě začleňuje největší český dalekohled (průměr 2 metry) do programu pozorování exoplanet (planet u jiných hvězd), kterému se na ESO v Chile věnoval.

Astronomický ústav AV ČR se podílí také na práci v dějinách vůbec největšího vědeckého projektu - systému radioteleskopů ALMA na náhorní plošině Chajnantor v Chile v nadmořské výšce 5000 metrů. Pozorování v milimetrové a submilimetrové oblasti spektra, která provádějí radioteleskopy ALMA a APEX, detekují chladný molekulární plyn. Ve své práci, věnující se vytrhávání plynu z disku pohybem galaxie v kupě galaxií, používá měření z těchto přístrojů Dr. Pavel Jáchym z oddělení Galaxií a planetárních systémů. Jeden z "uzlů" ALMA je právě na Astronomickém ústavu AV ČR. Koordinujeme použití antén ALMA pro výzkum Slunce.

Noční obloha na observatoři Paranal. Autor: Petr Horálek/ESO.
Noční obloha na observatoři Paranal.
Autor: Petr Horálek/ESO.

Pozorování planetek pod vedením Dr. Petra Pravce z Oddělení meziplanetární hmoty dalekohledem o průměru 1,54 m na observatoři ESO na La Silla. Tento dalekohled jsme modernizovali nákladem přibližně 10 milionů Kč (česká firma ProjectSoft, a.s. z Hradce Králové) a za to jsme získali pozorovací čas. Pozorujeme především na dálku, tedy dalekohled ovládáme z Ondřejova.

Prvním českým astronomem v ESO byl tragicky zesnulý Dr. Stanislav Štefl. Od roku 2007 je ESO otevřeno pro české astronomy, kteří mohou využívat nejmodernější přístroje, které ESO nabízí, pro svůj výzkum. Projektů je hodně, mohli bychom jmenovat další jako např. výzkum bílých trpaslíků Dr. Adély Kawky a Dr. Stephane Vennes ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

Od roku 2015 má Česko také svého fotografického ambasadora Evropské jižní observatoře, kterým je fotograf Petr Horálek. Jeho snímky pořízené na observatořích budou k vidění v připravované výstavě i audiovizuálních pořadech nově vybudovaného planetária Supernova, které sídlí v německém Garchingu hned vedle budovy vedení ESO.

Kontakty a další informace

prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.
Ředitel Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 323 620 116
E-mail: vladimir.karas@cuni.cz

Bc. Petr Kabáth, Dr. rer. nat.
Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 323 620 143
E-mail: petr.kabath@asu.cas.cz

Petr Horálek
Fotografický ambasador Evropské jižní observatoře
Tel: +420 736 124 431
Email: horalek@astro.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Evropská jižní observatoř

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: ESO, Paranal observatory, Evropská jižní observatoř


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »