Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Evropskou jižní observatoř navštívil předseda Senátu Milan Štěch

Evropskou jižní observatoř navštívil předseda Senátu Milan Štěch

Observatoř Paranal s nejvýkonnějším dalekohledem světa navštívil v nedávných dnech předseda Senátu České republiky Milan Štěch (na snímku uprostřed) doprovázený nastupující předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou (na snímku třetí zleva).
Autor: ESO.

Observatoř Paranal s nejvýkonnějším dalekohledem světa navštívil dnes, 14. ledna 2017, předseda Senátu České republiky Milan Štěch, doprovázený nastupující předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou. Paranal je jedním z vědecky nejvýznamnějších pracovišť Evropské jižní observatoře (ESO) a Astronomický ústav AV ČR je hlavní českou institucí, která se  hned několika projekty podílí na spolupráci v rámci členství ČR v ESO.

Mezi hlavní projekty patří výzkum centrální černé veledíry v centru v naší Galaxie. Tomu se věnuje tým pod vedením profesora Vladimíra Karase (skupina relativistické astrofyziky), a to za pomocí nejvýkonnějšího dalekohledu světa - VLT na observatoři Paranal, kde lze počítačově spřáhnout až čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 metru.

Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení, který na observatoři ESO na hoře Paranal šest let pracoval, nyní pracuje na observatoři v Ondřejově a právě začleňuje největší český dalekohled (průměr 2 metry) do programu pozorování exoplanet (planet u jiných hvězd), kterému se na ESO v Chile věnoval.

Astronomický ústav AV ČR se podílí také na práci v dějinách vůbec největšího vědeckého projektu - systému radioteleskopů ALMA na náhorní plošině Chajnantor v Chile v nadmořské výšce 5000 metrů. Pozorování v milimetrové a submilimetrové oblasti spektra, která provádějí radioteleskopy ALMA a APEX, detekují chladný molekulární plyn. Ve své práci, věnující se vytrhávání plynu z disku pohybem galaxie v kupě galaxií, používá měření z těchto přístrojů Dr. Pavel Jáchym z oddělení Galaxií a planetárních systémů. Jeden z "uzlů" ALMA je právě na Astronomickém ústavu AV ČR. Koordinujeme použití antén ALMA pro výzkum Slunce.

Noční obloha na observatoři Paranal. Autor: Petr Horálek/ESO.
Noční obloha na observatoři Paranal.
Autor: Petr Horálek/ESO.

Pozorování planetek pod vedením Dr. Petra Pravce z Oddělení meziplanetární hmoty dalekohledem o průměru 1,54 m na observatoři ESO na La Silla. Tento dalekohled jsme modernizovali nákladem přibližně 10 milionů Kč (česká firma ProjectSoft, a.s. z Hradce Králové) a za to jsme získali pozorovací čas. Pozorujeme především na dálku, tedy dalekohled ovládáme z Ondřejova.

Prvním českým astronomem v ESO byl tragicky zesnulý Dr. Stanislav Štefl. Od roku 2007 je ESO otevřeno pro české astronomy, kteří mohou využívat nejmodernější přístroje, které ESO nabízí, pro svůj výzkum. Projektů je hodně, mohli bychom jmenovat další jako např. výzkum bílých trpaslíků Dr. Adély Kawky a Dr. Stephane Vennes ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

Od roku 2015 má Česko také svého fotografického ambasadora Evropské jižní observatoře, kterým je fotograf Petr Horálek. Jeho snímky pořízené na observatořích budou k vidění v připravované výstavě i audiovizuálních pořadech nově vybudovaného planetária Supernova, které sídlí v německém Garchingu hned vedle budovy vedení ESO.

Kontakty a další informace

prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.
Ředitel Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 323 620 116
E-mail: vladimir.karas@cuni.cz

Bc. Petr Kabáth, Dr. rer. nat.
Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 323 620 143
E-mail: petr.kabath@asu.cas.cz

Petr Horálek
Fotografický ambasador Evropské jižní observatoře
Tel: +420 736 124 431
Email: horalek@astro.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Evropská jižní observatoř

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: ESO, Paranal observatory, Evropská jižní observatoř


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »