Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Jiří Grygar obdržel certifikát o svém rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů

Jiří Grygar obdržel certifikát o svém rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů

Jiří Grygar s certifikátem o rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů
Autor: Pavel Hrdlička, licence CC-BY-SA 4.0

Astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. vstoupil na 22. sjezdu České astronomické společnosti mezi rekordmany. Jeho Žeň objevů v astronomii, kterou sepisuje nepřetržitě už od roku 1966, což je světový unikát, byla zapsána Agenturou Dobrý den do České databáze rekordů. V březnu letošního roku bylo toto rozsáhlé dílo také zveřejněno na webu www.zen-objevu.cz. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 321 z 29. 4. 2025

Když se něco dělá dlouho a dobře, začneme to brát automaticky a mohlo by se zdát, že si toho přestáváme vážit”, konstatoval na sjezdu zakladatel agentury Josef Vaněk a dodal, že to rozhodně neplatí v práci popularizátora astronomie a čestného předsedy České astronomické společnosti dr. Jiřího Grygara. Ten reagoval slovy: „Já to budu dělat dál!“ Ze sálu za to sklidil vydatný potlesk. A tak se můžeme těšit na další rozsáhlou práci v podání předního českého astrofyzika. 

Jiří Grygar přebírá certifikát o rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů Autor: Pavel Hrdlička, licence CC-BY-SA 4.0
Jiří Grygar přebírá certifikát o rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů
Autor: Pavel Hrdlička, licence CC-BY-SA 4.0

Na web www.zen-objevu.cz zbývá doplnit ještě posledních dvacet let. Usilovně pracujeme na tom, abychom do roka a do dne mohli zveřejnit i zbytek této rozsáhlé práce," doplnil úsilí o zkompletování díla člen Výkonného výboru České astronomické společnosti Vladislav Slezák. Cílem České astronomické společnosti je do kulatých devadesátých narozenin Jiřího Grygara mít na jednom místě soubor objevů kompletní. „Nyní probíhají korektury, indexace textu atd. Abychom ale mohli práci dokončit, pořád hledáme finanční prostředky,“ uzavírá místopředseda ČAS Pavel Suchan.

Tento mimořádný národní projekt digitálního zpřístupnění unikátních ročních přehledů pokroků v astronomii, astrofyzice, fyzice, přístrojové technice i společnosti vyvrcholil po mnoha letech zpřístupněním první části ročníků Žní objevů 1966–2005. Zde je QR kód na jeho podporu.

QR kód Transparentní účet ČAS, VS 1966, zpráva pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA Autor: ČAS
QR kód Transparentní účet ČAS, VS 1966, zpráva pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA
Autor: ČAS

O Jiřím Grygarovi

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo).

V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“.

V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“.

V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar si prohlíží na 22. sjezdu České astronomické společnosti certifikát o svém rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů Autor: Petr Sobotka
Jiří Grygar si prohlíží na 22. sjezdu České astronomické společnosti certifikát o svém rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů
Autor: Petr Sobotka

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm.

V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění.

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, které je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (PDF)
[2] Tiskové prohlášení (DOC)



O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Žeň objevů, Jiří Grygar


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »