Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Jiří Grygar obdržel certifikát o svém rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů

Jiří Grygar obdržel certifikát o svém rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů

Jiří Grygar s certifikátem o rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů
Autor: Pavel Hrdlička, licence CC-BY-SA 4.0

Astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. vstoupil na 22. sjezdu České astronomické společnosti mezi rekordmany. Jeho Žeň objevů v astronomii, kterou sepisuje nepřetržitě už od roku 1966, což je světový unikát, byla zapsána Agenturou Dobrý den do České databáze rekordů. V březnu letošního roku bylo toto rozsáhlé dílo také zveřejněno na webu www.zen-objevu.cz. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 321 z 29. 4. 2025

Když se něco dělá dlouho a dobře, začneme to brát automaticky a mohlo by se zdát, že si toho přestáváme vážit”, konstatoval na sjezdu zakladatel agentury Josef Vaněk a dodal, že to rozhodně neplatí v práci popularizátora astronomie a čestného předsedy České astronomické společnosti dr. Jiřího Grygara. Ten reagoval slovy: „Já to budu dělat dál!“ Ze sálu za to sklidil vydatný potlesk. A tak se můžeme těšit na další rozsáhlou práci v podání předního českého astrofyzika. 

Jiří Grygar přebírá certifikát o rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů Autor: Pavel Hrdlička, licence CC-BY-SA 4.0
Jiří Grygar přebírá certifikát o rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů
Autor: Pavel Hrdlička, licence CC-BY-SA 4.0

Na web www.zen-objevu.cz zbývá doplnit ještě posledních dvacet let. Usilovně pracujeme na tom, abychom do roka a do dne mohli zveřejnit i zbytek této rozsáhlé práce," doplnil úsilí o zkompletování díla člen Výkonného výboru České astronomické společnosti Vladislav Slezák. Cílem České astronomické společnosti je do kulatých devadesátých narozenin Jiřího Grygara mít na jednom místě soubor objevů kompletní. „Nyní probíhají korektury, indexace textu atd. Abychom ale mohli práci dokončit, pořád hledáme finanční prostředky,“ uzavírá místopředseda ČAS Pavel Suchan.

Tento mimořádný národní projekt digitálního zpřístupnění unikátních ročních přehledů pokroků v astronomii, astrofyzice, fyzice, přístrojové technice i společnosti vyvrcholil po mnoha letech zpřístupněním první části ročníků Žní objevů 1966–2005. Zde je QR kód na jeho podporu.

QR kód Transparentní účet ČAS, VS 1966, zpráva pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA Autor: ČAS
QR kód Transparentní účet ČAS, VS 1966, zpráva pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA
Autor: ČAS

O Jiřím Grygarovi

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo).

V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“.

V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“.

V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar si prohlíží na 22. sjezdu České astronomické společnosti certifikát o svém rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů Autor: Petr Sobotka
Jiří Grygar si prohlíží na 22. sjezdu České astronomické společnosti certifikát o svém rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů
Autor: Petr Sobotka

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm.

V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění.

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, které je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (PDF)
[2] Tiskové prohlášení (DOC)



O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Žeň objevů, Jiří Grygar


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »