Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Jiří Grygar získal Cenu Neuron za lásku k vědě

Jiří Grygar získal Cenu Neuron za lásku k vědě

Jiří Grygar a cena Neuron 2025
Autor: Nadace Neuron

Astrofyzik a čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar obdržel 18. ledna 2026 Cenu Neuron za lásku k vědě. Ocenění mu bylo předáno při slavnostním ceremoniálu Nadace Neuron jako uznání za jeho celoživotní přínos popularizaci vědy a mimořádnou schopnost přibližovat složité přírodovědné otázky široké veřejnosti.

Na převzetí ceny reagoval Jiří Grygar s typickou skromností. Poděkoval nejen Nadaci Neuron, ale především svým kolegům, spolupracovníkům a posluchačům, kteří podle jeho slov „dávají smysl tomu, aby člověk o vědě mluvil“. Zdůraznil, že popularizace vědy není vedlejší disciplína, ale plnohodnotná součást vědecké práce: bez srozumitelného vysvětlování zůstává věda uzavřená v bublině odborníků.

Cenu si vysloužil především za dlouhodobou a systematickou práci v oblasti komunikace vědy. Už několik desetiletí patří k nejvýraznějším tvářím české popularizace astronomie a fyziky. Proslul zejména svým působením legendárním televizním cyklu Okna vesmíru dokořán a rozhlasovém pořadu Meteor, kde srozumitelně, věcně a bez laciných zkratek vysvětluje aktuální vědecké objevy i nadčasová témata z přírodních věd. Jeho styl je přitom neokázalý: žádné senzace, žádné přehánění, ale přesnost, kontext a poctivá práce s fakty.

Vedle popularizace má Jiří Grygar za sebou i výraznou vědeckou kariéru. Zabýval se zejména astrofyzikou hvězd a proměnnými hvězdami. Dlouhá léta působil v Astronomickém ústavu AV i Fyzikálním ústavu AV a aktivně se zapojoval do mezinárodní spolupráce. Zároveň stál u řady významných projektů České astronomické společnosti a dlouhodobě se podílel na formování české astronomické komunity.

SLEDUJTE VIDEO z předání v iVysílání ČT (od času 01:13:23)

Za zmínku stojí i jeho pedagogická a osvětová činnost: přednášky pro veřejnost, knihy, články, vystoupení v médiích i neformální diskuse s mladými lidmi, které často přivedl k zájmu o vědu. Již od roku 1966 pravidelně připravuje a zveřejňuje přehled událostí a nových poznatků v astronomii a astrofyzice za předchozí rok. Jeho životní dílo s názvem Žeň objevů bylo zapsáno do České databáze rekordů jako nejdelší nepřetržité zveřejňování nových poznatků v astronomii a astrofyzice. Pro mnohé dnešní astronomy, fyziky i učitele byl právě on tím, kdo jim poprvé ukázal, že vesmír není jen vzdálená abstrakce, ale srozumitelný a fascinující systém, který stojí za to poznávat.

Cena Neuron za lásku k vědě tak v jeho případě nepůsobí jako jednorázové gesto, ale jako logické vyústění dlouhé, konzistentní a poctivé práce. Jiří Grygar není „hvězda“ v marketingovém smyslu slova. Je to člověk, který celý život tiše, vytrvale a bez zbytečných efektů dělá přesně to, co společnost od vědce i popularizátora potřebuje: vysvětluje svět takový, jaký je – bez růžových brýlí, ale s nakažlivým nadšením.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Jiří Grygar


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »