Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Jiří Grygar získal Cenu Neuron za lásku k vědě

Jiří Grygar získal Cenu Neuron za lásku k vědě

Jiří Grygar a cena Neuron 2025
Autor: Nadace Neuron

Astrofyzik a čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar obdržel 18. ledna 2026 Cenu Neuron za lásku k vědě. Ocenění mu bylo předáno při slavnostním ceremoniálu Nadace Neuron jako uznání za jeho celoživotní přínos popularizaci vědy a mimořádnou schopnost přibližovat složité přírodovědné otázky široké veřejnosti.

Na převzetí ceny reagoval Jiří Grygar s typickou skromností. Poděkoval nejen Nadaci Neuron, ale především svým kolegům, spolupracovníkům a posluchačům, kteří podle jeho slov „dávají smysl tomu, aby člověk o vědě mluvil“. Zdůraznil, že popularizace vědy není vedlejší disciplína, ale plnohodnotná součást vědecké práce: bez srozumitelného vysvětlování zůstává věda uzavřená v bublině odborníků.

Cenu si vysloužil především za dlouhodobou a systematickou práci v oblasti komunikace vědy. Už několik desetiletí patří k nejvýraznějším tvářím české popularizace astronomie a fyziky. Proslul zejména svým působením legendárním televizním cyklu Okna vesmíru dokořán a rozhlasovém pořadu Meteor, kde srozumitelně, věcně a bez laciných zkratek vysvětluje aktuální vědecké objevy i nadčasová témata z přírodních věd. Jeho styl je přitom neokázalý: žádné senzace, žádné přehánění, ale přesnost, kontext a poctivá práce s fakty.

Vedle popularizace má Jiří Grygar za sebou i výraznou vědeckou kariéru. Zabýval se zejména astrofyzikou hvězd a proměnnými hvězdami. Dlouhá léta působil v Astronomickém ústavu AV i Fyzikálním ústavu AV a aktivně se zapojoval do mezinárodní spolupráce. Zároveň stál u řady významných projektů České astronomické společnosti a dlouhodobě se podílel na formování české astronomické komunity.

SLEDUJTE VIDEO z předání v iVysílání ČT (od času 01:13:23)

Za zmínku stojí i jeho pedagogická a osvětová činnost: přednášky pro veřejnost, knihy, články, vystoupení v médiích i neformální diskuse s mladými lidmi, které často přivedl k zájmu o vědu. Již od roku 1966 pravidelně připravuje a zveřejňuje přehled událostí a nových poznatků v astronomii a astrofyzice za předchozí rok. Jeho životní dílo s názvem Žeň objevů bylo zapsáno do České databáze rekordů jako nejdelší nepřetržité zveřejňování nových poznatků v astronomii a astrofyzice. Pro mnohé dnešní astronomy, fyziky i učitele byl právě on tím, kdo jim poprvé ukázal, že vesmír není jen vzdálená abstrakce, ale srozumitelný a fascinující systém, který stojí za to poznávat.

Cena Neuron za lásku k vědě tak v jeho případě nepůsobí jako jednorázové gesto, ale jako logické vyústění dlouhé, konzistentní a poctivé práce. Jiří Grygar není „hvězda“ v marketingovém smyslu slova. Je to člověk, který celý život tiše, vytrvale a bez zbytečných efektů dělá přesně to, co společnost od vědce i popularizátora potřebuje: vysvětluje svět takový, jaký je – bez růžových brýlí, ale s nakažlivým nadšením.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Jiří Grygar


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »