Leden přinesl mimořádné mezinárodní úspěchy!

První z významných úspěchů byl oznámen na konci druhého lednového týdne: Astrofotograf Zdenek Bardon, mj. člen České astronomické společnosti a zakladatel prestižní soutěže Česká astrofotografie měsíce (která úspěšně pokračuje již od roku 2005) se stal novým Fotovyslancem Evropské jižní observatoře. Jde o velice prestižní funkci, kterou zastupují vybraní špičkoví fotografové coby (zpravidla) zástupci členských zemí této mezivládní organizace. Fotovyslanci ESO svou kvalitní fotografickou činností reprezentují nejen sebe, ale především stát, z něhož pochází. Snímky mívají často velký impakt a bývají hojně využívány k propagaci ESO, popularizaci astronomie, ale i k vědeckým účelům. Vyhlášením Bardona Fotovyslancem ESO se Česko navíc stalo teprve šestým členským státem ESO s více jak jedním fotografem zastupujícím tuto prestižní funkci (prvním Fotovyslancem se stal v roce 2015 Petr Horálek, který je v tuto chvíli dokonce nejproduktivnějším fotografem ESO). Zdenkovy úchvatné snímky, které si můžete nejen prohlédnout, ale i libovolně použít v plné kvalitě (třeba vytisknout nad postel), najdete v galerii ESO. Zdenek Bardon k tomuto úspěchu také napsal hezký komentář na svém facebooku. Přejeme našemu kolegovi mnoho krásných chvil strávených (nejen) pod chilským nebem a těšíme se na další podmanivé pohlednice z vesmíru!

Měsíc leden přinesl světu prostřednictvím prestižního Astronomického snímku dne NASA jeden z nejsdílenějších hvězdných portrétů, který se kdy v tomto světově populárním výběru objevil. O to větší hrdost můžeme cítit, že autorem půvabného obrazu Orionu skrze zamrzlou alpskou jeskyni je český fotograf Lukáš Veselý. Pohádkový obraz sice nepochází z Čech, ale radost nám přinesl nesmírnou, neboť Lukáš se tak stal teprve devátým Čechem, který se od roku 1999 do prestižního výběru dostal. Prvním byl dr. Pavel Spurný v AsÚ AV ČR v roce 1999 se snímkem bolidu 21. ledna toho roku. Mezi dalšími je pak například profesor Miloslav Druckmüller nebo Pavel Štarha, oba též nositelé Ceny Jindřicha Zemana. Celý výpis úspěšných českých fotografů, jejichž fotografie pánové Bonnell a Nemiroff, správci snímku dne NASA, publikovali, najdete na speciální stránce. Lukášovi Veselému nesmírně gratulujeme a doufáme, že se zanedlouho ve výběru objeví nějaká další z jeho dech beroucích hvězdných scenérií.

Jak již bylo zmíněno, patrně nejsledovanější událostí na obloze nejen tohoto měsíce ale posledních let bylo úplné zatmění Měsíce 21. ledna časně ráno. Na Česko se konečně usmálo štěstí a vzácný úkaz nezhatilo oblačné počasí téměř nikde v republice, a tak se internet začal raketovou rychlostí plnit fantastickými obrázky i z tuzemska. Fotografy neodradilo ani časné ranní konání úkazu a dokonce ani velice mrazivé teploty. A právě síla nadšení přinesla některým Čechům (ale zdaleka nejen jim) další neskutečný úspěch v podobě prakticky husarského kousku: zaznamenat zásah Měsíce malým asteroidem ve 4:41:43 UT.

Namátkou zmiňme Libora Hašpla, Pavla Karase (Hvězdárna a planetárium Brno), Adama Malíře (Hvězdárna b. A. Krause Pardubice), Romana Hujera, Petra Hykše nebo již zmiňovaného Petra Horálka, který událost zachytil z kapverdského ostrova Boa Vista. Nyní je již známo, že kraťoučký záblesk způsobilo uvolnění energie řádově tisícekrát menší než výbuch hirošimské pumy při dopadu asi 10kg meteoroidu na povrch Měsíce západně od kráteru Lagrange H. Předpokládá se, že vzniklý kráter by měl mít průměr mezi 7 a 10 metry a stovky úspěšných autorů záznamu tohoto záblesku nyní vyčkávají na nějakou fotografii kráteru, kterou by mohla v nejbližším období nafotografovat sonda Lunar Reconnaissance Orbiter. Nutno ale podotknout, že samotný dopad asteroidu na povrch Měsíce není tak vzácnou událostí, náš kosmický soused je díky absenci atmosféry bombardován tělesy z vesmíru prakticky nepřetržitě. Unikum tohoto úspěchu tkví v tom, že tento impakt byl zachycen nadprůměrně četně z velké části světa, díky čemuž se podařilo velmi rychle a přesně spočítat, kde přesně na Měsíci k dopadu došlo. Napomohlo k tomu právě probíhající a celosvětově nadměrně fotografované zatmění, při němž samotný Měsíc v úplňku byl dosti tmavý (oblast se zábleskem byla v ten moment ponořena do stínu nejhlouběji) a dost možná také fakt, že Měsíc byl velice blízko bodu přízemí, tudíž úhlově větší a záblesk se stal zpozorovatelným i přístroji s menší rozlišovací schopností. Znovu nastane úplné měsíční zatmění poblíž přízemí až v říjnu roku 2033. Mimochodem, jeden z úspěšných snímků (Petra Horálka, uvedený níže) byl 25. ledna publikován rovněž NASA jako prestižní snímek dne, díky čemuž se leden 2019 stal nejúspěšnějším svého druhu (za pouhé dva dny se do výběru NASA dostali hned dva Češi; ne tak těsně za sebou se to stalo za celou historii jen dvakrát – v dubnu 2012 a srpnu 2017).

Poslední velice příjemnou zprávu jsme pak zaznamenali od našeho váženého kolegy Dr. Jiřího Duška, ředitele brněnské hvězdárny a planetária (a rovněž senátora), který se stal Čestným členem Mezinárodní astronomické unie IAU (tedy vrchní světové astronomické organizace). Vtipně o tom informoval na svém facebooku. Myslíme, že Jiřímu Duškovi navzdory jeho facebookovému komentáři tímto naopak všechno začíná! Každopádně hluboce gratulujeme!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotovyslanci ESO: Celý seznam
[2] Snímek dne NASA: Podrobné informace
[3] Facebook Zdenka Bardona
[4] Facebook Lukáše Veselého
[5] Facebook Jiřího Duška
[6] Měsíc při zatmění zasáhl asteroid...