Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Rozhovor s americkým astronautem Andrewem Feustelem
Vít Straka Vytisknout článek

Rozhovor s americkým astronautem Andrewem Feustelem

Andrew Feustel před kosmickým výstupem
Andrew Feustel před kosmickým výstupem
Od doby, co americký astronaut Andrew Feustel navštívil ČR uplynul zhruba měsíc a půl. Vzpomeňte si, že si s sebou v květnu vzal na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu výtisk Písní kosmických a pak nám ho osobně vrátil. A. Feustel poskytl po svém návratu do USA redakci astro.cz následující rozhovor.

Když jste byl ještě dítě, napadlo vás někdy, že se stanete astronautem? Co vás k tomuto povolání přivedlo?
Když jsem byl malý, sledoval jsem astronauty z programu Apollo, jak přistávají na Měsíci a věřil, že se jednou také podívám do vesmíru. Bylo mi souzeno, že to vyjde.

Jaké bylo čekání na vaši první nominaci do posádky kosmického letu? Jaké jste měl pocity, když jste se o ní dozvěděl?
Čekal jsem 9 let na svou první vesmírnou misi. Cítil jsem úlevu a zároveň jsem byl pyšný, že se můžu zúčastnit mise k Hubbleovu teleskopu.

Zajímal jste se předtím o Hubbleův teleskop?
O teleskop jsem se zajímal dlouho předtím kvůli nádherným záběrům hlubokého vesmíru, které je schopen lidem poskytnout.

V době zkázy raketoplánu Columbia jste již pracoval v NASA. Když jste byl poté jmenován do posádky jediné mise, která po havárii Columbie nepoletí do bezpečí Mezinárodní kosmické stanice, věřil jste bezpečnosti této mise a rychlému startu záchranného raketoplánu (v případě potřeby)?
Ano, byli jsme si velmi jistí plánem, který vyvinula NASA, aby nám mohl být na pomoc vyslán druhý raketoplán, pokud by jsme to potřebovali. Ten plán byl dobrý.

Trénovali jste před startem přesun do záchranného raketoplánu?
Ano, trénovali jsme s posádkou záchranného raketoplánu náš přesun do jejich letounu, takže bychom se během záchrany nesetkali s ničím nečekaným.

Měli jste nacvičeny všechny úkony, které byly potřeba při práci na teleskopu ale přesto, jaký to byl pocit pohybovat se v otevřeném kosmu s barevnou Zemí pod vámi a pracovat se skutečným teleskopem? Člověk asi nesmí myslet na všechna rizika…
Vesmír je báječný a klidný. Pohybujete se s neobyčejnou lehkostí a já jsem se vždycky ve svém skafandru cítil bezpečně. Byla to úžasná zkušenost.

Během vaší mise jste neměli mnoho volného času ale přesto, jak jste trávili volné chvíle?
V našem volném čase jsme se dívali z oken, posílali na Zemi emaily a také shlédli několik filmů, například nový Star Trek a Apollo 13.

Co vás váže s Českou republikou? Máte rád tuto zemi a máte zde přátele?
Matka mojí manželky se narodila ve Znojmě a žila mnoho let v Brně. Takže moje manželka má v České republice mnoho strýčků, tetiček, bratranců a sestřenic.

Časy, kdy astronauté jedli tablety a pili z tub už jsou dávno pryč. Jaká je kosmická strava dnes a jak chutnala vám?
Dnešní kosmická strava je velmi podobná například jídlu, které si s sebou berete pod stan.

Na co jste se nejvíce těšil po návratu na Zemi?
Nejvíce jsem se těšil na shledání s mou rodinou a na hezkou horkou sprchu.

Máte momentálně nějakou možnost vrátit se do vesmíru?
Jsem velmi rád, že vám mohu říct, že do vesmíru se vrátím příští rok při misi STS-134, při které navštívím Mezinárodní kosmickou stanici… a jednou se snad podívám na Měsíc!




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Andrew Feustel


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »