Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Rozhovor s americkým astronautem Andrewem Feustelem
Vít Straka Vytisknout článek

Rozhovor s americkým astronautem Andrewem Feustelem

Andrew Feustel před kosmickým výstupem
Andrew Feustel před kosmickým výstupem
Od doby, co americký astronaut Andrew Feustel navštívil ČR uplynul zhruba měsíc a půl. Vzpomeňte si, že si s sebou v květnu vzal na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu výtisk Písní kosmických a pak nám ho osobně vrátil. A. Feustel poskytl po svém návratu do USA redakci astro.cz následující rozhovor.

Když jste byl ještě dítě, napadlo vás někdy, že se stanete astronautem? Co vás k tomuto povolání přivedlo?
Když jsem byl malý, sledoval jsem astronauty z programu Apollo, jak přistávají na Měsíci a věřil, že se jednou také podívám do vesmíru. Bylo mi souzeno, že to vyjde.

Jaké bylo čekání na vaši první nominaci do posádky kosmického letu? Jaké jste měl pocity, když jste se o ní dozvěděl?
Čekal jsem 9 let na svou první vesmírnou misi. Cítil jsem úlevu a zároveň jsem byl pyšný, že se můžu zúčastnit mise k Hubbleovu teleskopu.

Zajímal jste se předtím o Hubbleův teleskop?
O teleskop jsem se zajímal dlouho předtím kvůli nádherným záběrům hlubokého vesmíru, které je schopen lidem poskytnout.

V době zkázy raketoplánu Columbia jste již pracoval v NASA. Když jste byl poté jmenován do posádky jediné mise, která po havárii Columbie nepoletí do bezpečí Mezinárodní kosmické stanice, věřil jste bezpečnosti této mise a rychlému startu záchranného raketoplánu (v případě potřeby)?
Ano, byli jsme si velmi jistí plánem, který vyvinula NASA, aby nám mohl být na pomoc vyslán druhý raketoplán, pokud by jsme to potřebovali. Ten plán byl dobrý.

Trénovali jste před startem přesun do záchranného raketoplánu?
Ano, trénovali jsme s posádkou záchranného raketoplánu náš přesun do jejich letounu, takže bychom se během záchrany nesetkali s ničím nečekaným.

Měli jste nacvičeny všechny úkony, které byly potřeba při práci na teleskopu ale přesto, jaký to byl pocit pohybovat se v otevřeném kosmu s barevnou Zemí pod vámi a pracovat se skutečným teleskopem? Člověk asi nesmí myslet na všechna rizika…
Vesmír je báječný a klidný. Pohybujete se s neobyčejnou lehkostí a já jsem se vždycky ve svém skafandru cítil bezpečně. Byla to úžasná zkušenost.

Během vaší mise jste neměli mnoho volného času ale přesto, jak jste trávili volné chvíle?
V našem volném čase jsme se dívali z oken, posílali na Zemi emaily a také shlédli několik filmů, například nový Star Trek a Apollo 13.

Co vás váže s Českou republikou? Máte rád tuto zemi a máte zde přátele?
Matka mojí manželky se narodila ve Znojmě a žila mnoho let v Brně. Takže moje manželka má v České republice mnoho strýčků, tetiček, bratranců a sestřenic.

Časy, kdy astronauté jedli tablety a pili z tub už jsou dávno pryč. Jaká je kosmická strava dnes a jak chutnala vám?
Dnešní kosmická strava je velmi podobná například jídlu, které si s sebou berete pod stan.

Na co jste se nejvíce těšil po návratu na Zemi?
Nejvíce jsem se těšil na shledání s mou rodinou a na hezkou horkou sprchu.

Máte momentálně nějakou možnost vrátit se do vesmíru?
Jsem velmi rád, že vám mohu říct, že do vesmíru se vrátím příští rok při misi STS-134, při které navštívím Mezinárodní kosmickou stanici… a jednou se snad podívám na Měsíc!




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Andrew Feustel


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »