Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Rozhovor s americkým astronautem Andrewem Feustelem
Vít Straka Vytisknout článek

Rozhovor s americkým astronautem Andrewem Feustelem

Andrew Feustel před kosmickým výstupem
Andrew Feustel před kosmickým výstupem
Od doby, co americký astronaut Andrew Feustel navštívil ČR uplynul zhruba měsíc a půl. Vzpomeňte si, že si s sebou v květnu vzal na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu výtisk Písní kosmických a pak nám ho osobně vrátil. A. Feustel poskytl po svém návratu do USA redakci astro.cz následující rozhovor.

Když jste byl ještě dítě, napadlo vás někdy, že se stanete astronautem? Co vás k tomuto povolání přivedlo?
Když jsem byl malý, sledoval jsem astronauty z programu Apollo, jak přistávají na Měsíci a věřil, že se jednou také podívám do vesmíru. Bylo mi souzeno, že to vyjde.

Jaké bylo čekání na vaši první nominaci do posádky kosmického letu? Jaké jste měl pocity, když jste se o ní dozvěděl?
Čekal jsem 9 let na svou první vesmírnou misi. Cítil jsem úlevu a zároveň jsem byl pyšný, že se můžu zúčastnit mise k Hubbleovu teleskopu.

Zajímal jste se předtím o Hubbleův teleskop?
O teleskop jsem se zajímal dlouho předtím kvůli nádherným záběrům hlubokého vesmíru, které je schopen lidem poskytnout.

V době zkázy raketoplánu Columbia jste již pracoval v NASA. Když jste byl poté jmenován do posádky jediné mise, která po havárii Columbie nepoletí do bezpečí Mezinárodní kosmické stanice, věřil jste bezpečnosti této mise a rychlému startu záchranného raketoplánu (v případě potřeby)?
Ano, byli jsme si velmi jistí plánem, který vyvinula NASA, aby nám mohl být na pomoc vyslán druhý raketoplán, pokud by jsme to potřebovali. Ten plán byl dobrý.

Trénovali jste před startem přesun do záchranného raketoplánu?
Ano, trénovali jsme s posádkou záchranného raketoplánu náš přesun do jejich letounu, takže bychom se během záchrany nesetkali s ničím nečekaným.

Měli jste nacvičeny všechny úkony, které byly potřeba při práci na teleskopu ale přesto, jaký to byl pocit pohybovat se v otevřeném kosmu s barevnou Zemí pod vámi a pracovat se skutečným teleskopem? Člověk asi nesmí myslet na všechna rizika…
Vesmír je báječný a klidný. Pohybujete se s neobyčejnou lehkostí a já jsem se vždycky ve svém skafandru cítil bezpečně. Byla to úžasná zkušenost.

Během vaší mise jste neměli mnoho volného času ale přesto, jak jste trávili volné chvíle?
V našem volném čase jsme se dívali z oken, posílali na Zemi emaily a také shlédli několik filmů, například nový Star Trek a Apollo 13.

Co vás váže s Českou republikou? Máte rád tuto zemi a máte zde přátele?
Matka mojí manželky se narodila ve Znojmě a žila mnoho let v Brně. Takže moje manželka má v České republice mnoho strýčků, tetiček, bratranců a sestřenic.

Časy, kdy astronauté jedli tablety a pili z tub už jsou dávno pryč. Jaká je kosmická strava dnes a jak chutnala vám?
Dnešní kosmická strava je velmi podobná například jídlu, které si s sebou berete pod stan.

Na co jste se nejvíce těšil po návratu na Zemi?
Nejvíce jsem se těšil na shledání s mou rodinou a na hezkou horkou sprchu.

Máte momentálně nějakou možnost vrátit se do vesmíru?
Jsem velmi rád, že vám mohu říct, že do vesmíru se vrátím příští rok při misi STS-134, při které navštívím Mezinárodní kosmickou stanici… a jednou se snad podívám na Měsíc!




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Andrew Feustel


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »