Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Slavnostní předání Prémie Jana Friče

Slavnostní předání Prémie Jana Friče

Laureátkou Prémie Jana Friče za rok 2017 je Dorottya Szécsi.
Autor: AsÚ AV ČR

V pondělí 29. ledna 2018 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR na observatoři v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2017. Laureátkou za rok 2017 je maďarská astronomka Dorottya Szécsi, která s nadsázkou hledá Yetiho ve vesmíru. Více se dozvíte na její veřejně přístupné přednášce v angličtině, která se uskuteční po předání ceny.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 25. 1. 2018.

Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2017 je Dorottya Szécsi, která Prémii obdržela za práci Mass Loss in Massive Stars. Přednese přednášku Tracking the Yeti in the snow–looking for metal-poor massive stars in and around the Milky Way.

Přednáška  bude  proslovena  v  angličtině  a  je, včetně  slavnostního aktu předání Prémie, přístupná i veřejnosti. Rozhovory pro novináře jsou možné, registrace předem není nutná. Srdečně zvou RNDr. Bruno Jungwiert, Ph.D. - předseda Rady Astronomického ústavu AV ČR a prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. - ředitel Astronomického ústavu AV ČR.

Prémie Jana Friče je pojmenována po mladším z bratrů Fričových, který se společného snu vybudování hvězdárny v Ondřejově nedožil. Prémie se každoročně uděluje k datu blízkému nenadálému úmrtí Jana Friče, tedy k 21. lednu. Astronomický ústav AV ČR tak zároveň uctívá jeho památku.

Jan Frič (13. února 1863Paříž – 21. ledna 1897Praha) byl nejenom fyzik a chemik, ale také podnikatel. S bratrem Josefem Fričem založili továrnu na výrobu opticko-mechanických přístrojů Josef a Jan Frič. Společně se věnovali také astronomii, především astronomické fotografii. Hvězdárnu v Ondřejově už ale v roce 1898 založil pouze Josef Frič, protože jeho mladší bratr v roce 1897 zemřel ve svých 34 letech na pooperační komplikace.

Abstrakt práce Dorotty Szécsi:

Masivní hvězdy s obsahem těžkých kovů pod 0,1 Z_Sun jsou jako Yeti. Lidé mluví o jejich možné existenci, vytvářejí hypotézy, používají je k vysvětlení jinak nevyřešitelných jevů ... Ale nikdo je doposud přímo neviděl. Během mého postdoktorského působení ve Stelárním oddělení Astronomického ústavu AV ČR jsem uskutečnila dvě pozorovací kampaně, v jejichž průběhu jsem se pokusila zaznamenat tyto "Yeti ve sněhu".

První z nich se soustředila na rychle rotující masivní horké hvězdy (které nazýváme "TWUIN hvězdy"), jejichž výskyt v trpasličích galaxiích v okolí Mléčné dráhy předpovídá naše teorie. Pokud opravdu existují, měli bychom je na základě našich předpokladů najít. Zorganizovali jsme  "TWUIN" kampaň se simulovaným spektrem těchto hvězd, které nám mělo usnadnit jejich hledání v pozorovaných trpasličích galaxiích.

Další kampaň byla zaměřena na hledání stop "Yetiho ve sněhu", tedy na známky po těchto starodávných hvězdách chudých na těžké kovy v Mléčné dráze. Ty se měly hromadit v útvarech zvaných Globulární klastry. Simulovali jsme hydrodynamický vývoj těchto shluků a došli k závěru, že pokud byli tito kosmičtí Yetiové dostatečně velcí a silní, měly by být jejich stopy i dnes stále pozorovatelné ... Tedy že pokud se populace těchto dostatečně masivních hvězd chudých na kovy nacházela v raných globulárních klastrech, vysvětluje to dnes pozorovanou strukturu těchto klastrů.

Příspěvek krátce shrne výsledky obou těchto výzkumných projektů a poodhalí, co jsme se zatím dozvěděli o oněch tajemných stopách "Yetiho ve sněhu". Rovněž bude nastíněna i budoucnost našeho projektu.

Kontakty a další informace:

Dorottya Szécsi
Leureátka Prémie Jana Froče za rok 2017
Email (komunikace v angličtině): alfacma@gmail.com

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Ocenění Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Dorottya Szécsi, Astronomický ústav AV ČR, Ocenění, Prémie Jana Friče


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »