Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Slavnostní předání Prémie Jana Friče

Slavnostní předání Prémie Jana Friče

Laureátkou Prémie Jana Friče za rok 2017 je Dorottya Szécsi.
Autor: AsÚ AV ČR

V pondělí 29. ledna 2018 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR na observatoři v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2017. Laureátkou za rok 2017 je maďarská astronomka Dorottya Szécsi, která s nadsázkou hledá Yetiho ve vesmíru. Více se dozvíte na její veřejně přístupné přednášce v angličtině, která se uskuteční po předání ceny.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 25. 1. 2018.

Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2017 je Dorottya Szécsi, která Prémii obdržela za práci Mass Loss in Massive Stars. Přednese přednášku Tracking the Yeti in the snow–looking for metal-poor massive stars in and around the Milky Way.

Přednáška  bude  proslovena  v  angličtině  a  je, včetně  slavnostního aktu předání Prémie, přístupná i veřejnosti. Rozhovory pro novináře jsou možné, registrace předem není nutná. Srdečně zvou RNDr. Bruno Jungwiert, Ph.D. - předseda Rady Astronomického ústavu AV ČR a prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. - ředitel Astronomického ústavu AV ČR.

Prémie Jana Friče je pojmenována po mladším z bratrů Fričových, který se společného snu vybudování hvězdárny v Ondřejově nedožil. Prémie se každoročně uděluje k datu blízkému nenadálému úmrtí Jana Friče, tedy k 21. lednu. Astronomický ústav AV ČR tak zároveň uctívá jeho památku.

Jan Frič (13. února 1863Paříž – 21. ledna 1897Praha) byl nejenom fyzik a chemik, ale také podnikatel. S bratrem Josefem Fričem založili továrnu na výrobu opticko-mechanických přístrojů Josef a Jan Frič. Společně se věnovali také astronomii, především astronomické fotografii. Hvězdárnu v Ondřejově už ale v roce 1898 založil pouze Josef Frič, protože jeho mladší bratr v roce 1897 zemřel ve svých 34 letech na pooperační komplikace.

Abstrakt práce Dorotty Szécsi:

Masivní hvězdy s obsahem těžkých kovů pod 0,1 Z_Sun jsou jako Yeti. Lidé mluví o jejich možné existenci, vytvářejí hypotézy, používají je k vysvětlení jinak nevyřešitelných jevů ... Ale nikdo je doposud přímo neviděl. Během mého postdoktorského působení ve Stelárním oddělení Astronomického ústavu AV ČR jsem uskutečnila dvě pozorovací kampaně, v jejichž průběhu jsem se pokusila zaznamenat tyto "Yeti ve sněhu".

První z nich se soustředila na rychle rotující masivní horké hvězdy (které nazýváme "TWUIN hvězdy"), jejichž výskyt v trpasličích galaxiích v okolí Mléčné dráhy předpovídá naše teorie. Pokud opravdu existují, měli bychom je na základě našich předpokladů najít. Zorganizovali jsme  "TWUIN" kampaň se simulovaným spektrem těchto hvězd, které nám mělo usnadnit jejich hledání v pozorovaných trpasličích galaxiích.

Další kampaň byla zaměřena na hledání stop "Yetiho ve sněhu", tedy na známky po těchto starodávných hvězdách chudých na těžké kovy v Mléčné dráze. Ty se měly hromadit v útvarech zvaných Globulární klastry. Simulovali jsme hydrodynamický vývoj těchto shluků a došli k závěru, že pokud byli tito kosmičtí Yetiové dostatečně velcí a silní, měly by být jejich stopy i dnes stále pozorovatelné ... Tedy že pokud se populace těchto dostatečně masivních hvězd chudých na kovy nacházela v raných globulárních klastrech, vysvětluje to dnes pozorovanou strukturu těchto klastrů.

Příspěvek krátce shrne výsledky obou těchto výzkumných projektů a poodhalí, co jsme se zatím dozvěděli o oněch tajemných stopách "Yetiho ve sněhu". Rovněž bude nastíněna i budoucnost našeho projektu.

Kontakty a další informace:

Dorottya Szécsi
Leureátka Prémie Jana Froče za rok 2017
Email (komunikace v angličtině): alfacma@gmail.com

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Ocenění Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Dorottya Szécsi, Astronomický ústav AV ČR, Ocenění, Prémie Jana Friče


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »