Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Titul Čestný člen IAU míří opět do ČR

Titul Čestný člen IAU míří opět do ČR

Zdenek Bardon
Autor: Zdeněk Bardon

Novým čestným členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) se stal konstruktér, astrofotograf, fotoambasador ESO, popularizátor astronomie a zakladatel soutěže Česká astrofotografie měsíce Zdeněk Bardon. Na toto prestižní ocenění byl nominován za svůj významný přínos v oblasti modernizaci astronomických přístrojů a popularizace astronomie. Nominaci schválila prostřednictvím tiskové zprávy generální tajemnice IAU prof. Teresa Lago v květnu 2021.

Zdeněk Bardon získává toto prestižní ocenění teprve jako druhý občan České republiky na základě nominace Českého národního komitétu astronomického (ČNKA), jejímž předsedou je prof. Jan Palouš. Jako první jej v roce 2018 získal dr. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária v Brně, za mimořádnou podporu rozvoje astronomie v České republice.

Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union, IAU) je mezinárodní organizace více než 110 států sdružující profesionální astronomy. Byla založena v roce 1919 a dnes má téměř 14 000 členů. Je to bezesporu světově největší a zároveň vrcholná astronomická organizace. V letech 1967 až 1970 byl jejím generálním tajemníkem doc. Luboš Perek, mimo jiné duchovní otec známého dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově.

V srpnu 2018 IAU představila novou kategorii svých čestných členů – a to ocenění Honorary Member of the IAU. Účelem zavedení této kategorie je poskytnout oficiální uznání jednotlivcům, kteří významně přispěli k pokroku astronomického výzkumu a kultury v jejich zemi, ale kteří se nekvalifikují jako jednotliví členové. Nominované osoby mohou být přijaty výkonným výborem IAU po jmenování jejich národním výborem pro astronomii (NCA). Ocenění Honorary Member of the IAU může být uděleno pouze v kongresových letech, to znamená jednou za tři roky. Návrh může být pouze jeden.

Vzhledem k situaci pandemie Covid19 jsou některé oficiální procedury odloženy a webová prezentace IAU bude teprve zveřejněna. V každém případě je jmenování už druhého kandidáta prestižním úspěchem České astronomické společnosti a potvrzením českých astronomických tradic ve světě.

Zdeněk Bardon (*1961)
Zdeněk Bardon se k pozorování oblohy dostal již ve velmi útlém dětství, svoji astronomickou kariéru začal v roce 1973 s kometou C/1973 E1 Kohoutek. Již od mladých let jej kromě astronomie zaujala disciplína s ní související, a tou je stavba dalekohledů. První dalekohled tak postavil ve svých 12 letech, jak jinak, než z brýlových čoček Záhy začal docházet na hvězdárnu v Jaroměři a účastnil je několika astronomických expedice na Hvězdárně v Úpici.

Jeho zájem o oblohu se postupně profiloval k jejímu fotografování a od toho již byl jen kousek ke stavbě nejrůznějších astronomických přístrojů a udělátek. Vyučil se mechanikem a stal se spolumajitelem firmy zabývající se automatizací průmyslových provozů, např. cukrovarů, pivovarů nebo mlékáren. Bylo tak zcela přirozené, že spojil svůj koníček s prací a začal navrhovat a realizovat automatizace astronomických dalekohledů. První větší zakázkou byla v roce 2007 robotizace 2metrového Perkova dalekohledu ASU AV ČR v Ondřejově, dnes nalezeneme práci Zdeňka Bardona na různých místech světa, na Slovensku, ve Španělsku i na Evropské jižní observatoři v Chile.

Díky své zkušenosti s fotografováním oblohy se stal jedním z Fotografických ambasadorů Evropské jižní observatoř. V roce 2005 založil fotografickou soutěž Česká astrofotografie měsíce, která si klade za cíl ukázat, že i čeští astrofotografové pořizují kvalitní astrofotografie světové úrovně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky Zdeňka Bardona
[2] Mezinárodní astronomická unie
[3] Český Národní Komitét Astronomický



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Zdeněk Bardon, IAU


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »