Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Video: Lukáš Grygar převzal cenu Littera Astronomica 2018

Video: Lukáš Grygar převzal cenu Littera Astronomica 2018

Lukáš Grygar
Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost

V pořadí již 17. cenu Littera Astronica na 28. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě převzal Lukáš Grygar. Cena byla udělena za překladatelský opus díla Stephena a Lucy Hawkingových. V roce 2008 vyšel první díl Jirkův tajný klíč k vesmíru, o rok později Jirkův vesmírný lov pokladů a v roce 2011 Jirka a velký třesk. Všechny tyto knihy se dočkaly druhého vydání v roce 2015. Na konci roku 2016 pak v Grygarově překladu vyšla zatím poslední kniha Jirka a neprolomitelná šifra. 

Cena Littera Astronomica byla Lukáši Grygarovi předána 5. října 2018 v rámci 28. Pozdimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 28. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě Markéty Hejkalové, emeritního předsedy České astronomické společnosti Štěpána Kováře a zástupce Výkoného výboru České astronomické společnosti Miloše Podařila.

Knižní série o galaktických dobrodružstvích malého kluka Jirky je též pozoruhodná nejen chytlavým příběhem, který Grygarovým překladem neztratil nic ze své původní verze, ba naopak, ale také tzv. infoboxy. Zde se Hawkingovi snaží dětem přiblížit klíčové otázky moderní vědy. Přestože Lukáš Grygar nikdy astrofyziku nestudoval, projevil v těchto pasážích velkou míru teoretických znalostí doplněných o perfektní schopnost srozumitelné popularizace. I to je potřeba v předkládaném návrhu vyzdvihnout. Je zřejmé, že zde zúročil svoji publicistickou aktivitu, kdy stál v roce 2014 u zrodu populárně naučného webu Nedd.cz, pro který napsal na 250 článků z oboru astronomie, astrofyziky a kosmonautiky.

U příležitosti překladu poslední knihy pro magazín Aktualne.cz v roce 2017 uvedl:

Nakladatelství, které celou sérii vydávalo, napadlo, že by se pěkně rýmovalo, když knihu psala dcera s pomocí otce astrofyzika, že by ji v Česku přeložil syn ve spolupráci s otcem astrofyzikem. Probíhalo to tak, že jsem dokončil celý překlad, poslalo se to tátovi a on překontroloval tu faktografickou část knihy. Ale líbilo se mi, že si přečetl i samotný příběh a nešel jen po odborných infoboxech. Podobně probíhala spolupráce u Hawkingových - dcera knihu sepsala, otec si ji přečetl a připomínkoval.”

28. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě

Astronomický stan při 28. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
Astronomický stan při 28. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě
Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
Česká astronomická společnost se v letošním roce Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě účastnila již po sedmnácté. Účastníci veletrhu (v roce 2018 se veletrh navštívilo přibližně 17 000 lidí) mohli krom slavnostního předávání ceny Littera Astronomica navštívit informační a prodejní stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran. Po celou dobu konání veletrhu také byl k dispozici venkovní astronomický stan Jihlavské astronomické společnosti a Pobočky Vysočina České astronomické společnosti

Příští ročník Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě proběhne v pátek 11. a v sobotu 12. října 2019 v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Lukáš Grygar
[2] Littera Astronomica
[3] Fotogalerie z předávání Ceny
[4] Fotogalerie z 28. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě



Fotogalerie

O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Lukáš Grygar, Littera astronomica


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »