Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Lukáš Grygar

Lukáš Grygar

Laureát ceny Littera Astronomica 2018

 
Lukáš Grygar Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
Lukáš Grygar
Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
Lukáš Grygar (* 12. 4. 1982) se narodil v Praze. Od roku 2010 je publicistou herního serveru Games.cz, od roku 2011 editorem hudebního časopisu Full - Moon, od roku 2013 pak editorem a korektorem herního magazínu Level (v letech 2002 - 2010 zde působil jako externí spolupracovník). Od roku 2013 je také moderátorem pravidelného nočního pásma rockového Rádia 1. Mezi jeho hlavní zájmy patří kultura a možnosti jejího přiblížení široké veřejnosti, politika, občanská společnost a v neposlední řadě cestování.

Lukáš Grygar se ve světě publicistiky a psaného slova etabloval na počátku milénia především jako herní novinář. Jeho recenze a  komentáře nově vydávaných počítačových her se brzy staly vyhledávanými a  hojně komentovanými. Je dlouhodobým a  stálým spolupracovníkem renomovaného herního magazínu LEVEL, webového serveru Games.cz a pro internetovou televizi Stream.cz od roku 2014 připravuje pořad Games TV, kterým v roli moderátora týden co týden provází.

Neomezil se pouze na prostředí počítačových her. Hluboký vztah k hudbě ho přivedl k redaktorsko - publicistické práci pro významný hudební časopis Full Moon, kde od roku 2011 působí v roli editora. Sám je také aktivní muzikant. Doposud vydal 5 hudebních alb (žánr rock/indies). Poslední album Naše večery vydal v únoru 2018 jako debut vlastní hudební skupiny Pris. Týdeník Respekt odhaduje, že se toto album zařadí mezi nejlepší nahrávky letošního roku. Na hudební rozhlasové stanici Radio 1 moderuje od roku 2013 pravidelné noční pásmo.

Jeho téměř každodenní, dlouhodobá práce s texty a výborná znalost anglického jazyka se mu staly nezpochybnitelným fundamentem pro jeho překladatelský opus díla S. a L. Hawkingových. V roce 2008 vyšel první díl Jirkův tajný klíč k vesmíru, o rok později Jirkův vesmírný lov pokladů a v roce 2011 Jirka a velký třesk. Všechny tyto knihy se dočkaly druhého vydání v roce 2015. Na konci roku 2016 pak v Grygarově překladu vyšla poslední kniha Jirka a neprolomitelná šifra. Hlavní astrofyzikální témata jsou zapracována do děje, který zažívají děti Jirka a Anička. Vše, co společně s profesorem Erikem prožívají, aby vyhráli nad přítomným zlem, má základ v konkrétních vědeckých tématech, teoriích nebo astronomických jevech. Postavy si předkládané jevy vzájemně vysvětlují a tím to vysvětlí i čtenáři. Je třeba také ocenit, že v Grygarově překladu nezanikl pověstný Hawkingův humor, který nikdy na jeho přednáškách či veřejných vystoupeních nechyběl.

Littera astronomica 2018

Lukáš Grygar přebírá cenu Littera Astronomica 2018 z rukou knihkupce Jana Kanzlsbergera. Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
Lukáš Grygar přebírá cenu Littera Astronomica 2018 z rukou knihkupce Jana Kanzlsbergera.
Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
Knižní série o galaktických dobrodružstvích malého kluka Jirky je též pozoruhodná nejen chytlavým příběhem, který Grygarovým překladem neztratil nic ze své původní verze, ba naopak, ale také tzv. infoboxy. Zde se Hawkingovi snaží dětem přiblížit klíčové otázky moderní vědy. Přestože Lukáš Grygar nikdy astrofyziku nestudoval, projevil v těchto pasážích velkou míru teoretických znalostí doplněných o perfektní schopnost srozumitelné popularizace. I to je potřeba v předkládaném návrhu vyzdvihnout. Je zřejmé, že zde zúročil svoji publicistickou aktivitu, kdy stál v roce 2014 u zrodu populárně naučného webu Nedd.cz, pro který napsal na 250 článků z oboru astronomie, astrofyziky a kosmonautiky.

U příležitosti překladu poslední knihy pro magazín Aktualne.cz v roce 2017 uvedl:

Nakladatelství, které celou sérii vydávalo, napadlo, že by se pěkně rýmovalo, když knihu psala dcera s pomocí otce astrofyzika, že by ji v Česku přeložil syn ve spolupráci s otcem astrofyzikem. Probíhalo to tak, že jsem dokončil celý překlad, poslalo se to tátovi a on překontroloval tu faktografickou část knihy. Ale líbilo se mi, že si přečetl i samotný příběh a nešel jen po odborných infoboxech. Podobně probíhala spolupráce u Hawkingových - dcera knihu sepsala, otec si ji přečetl a připomínkoval.”

Výše napsané plně dokládá, že Lukáš Grygar je vhodným kandidátem na udělení ceny Littera astronomica pro rok 2018. Proto Výkonný výbor České astronomické společnosti, v souladu se statutem ceny, udělil Lukáši Grygarovi cenu Littera Astronomica 2018.

Cena Littera Astronomica byla Lukáši Grygarovi předána 5. října 2018 v rámci 28. Pozdimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 28. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě Markéty Hejkalové, emeritního předsedy České astronomické společnosti Štěpána Kováře a zástupce Výkoného výboru České astronomické společnosti Miloše Podařila.

Laureátská přednáška nesla název Táta a já.

Doporučené odkazy

  • Cena Littera astronomica
  • Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 249: Cena Littera Astronomica za rok 2018 Lukáši Grygarovi (pdfdoc)


Fotogalerie

O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Lukáš Grygar, Littera astronomica


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »