Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  5. října 2012 si Evropská jižní observatoř (ESO) připomene 50. výročí založení

5. října 2012 si Evropská jižní observatoř (ESO) připomene 50. výročí založení

Přímý přenos z ESO 5. 10. 2012. Autor: ESO
Přímý přenos z ESO 5. 10. 2012.
Autor: ESO
V den výročí bude k dispozici přímý přenos z nejvýkonnějšího dalekohledu světa na Paranalu v Chile. Byly vyhlášeny dvě české soutěže, vydána informační brožura pro veřejnost a pexESO pro děti, výročí se připomíná např. ve Valašském Meziříčí či v Sedlčanech a Českých Budějovicích.

Tisková zpráva ESO ze 4. října 2012.

Dánský teleskop s českými vlajkami. Autor: ESO
Dánský teleskop s českými vlajkami.
Autor: ESO
Evropská jižní observatoř (ESO) je nejproduktivnější pozemní observatoří na světě. ESO provozuje tři unikátní observatoře světové úrovně - La Silla, Paranal a Chajnantor, které astronomům umožňují pozorování z míst s nejčistší oblohou na jižní polokouli. V současné době plánuje další generaci velkých dalekohledů, včetně Evropského extrémně velkého dalekohledu E-ELT, který bude mít průměr přes 39 metrů. ESO byla založena 5. října 1962. V současné době sdružuje 15 zemí. Česká republika se připojila k ESO jako její 13. členský stát v roce 2007.

Přímý přenos z nejvýkonnější observatoře světa

Právě  na  5. října 2012  připravila  ESO  pro světovou  veřejnost  živé vysílání na webu, a to z nejvýkonnější astronomické observatoře světa na Cerro Paranal v chilské poušti Atacama, kde pracuje dalekohled "Very Large Telescope" (VLT). Vysílání bude doplněno o rozhovory s astronomy v ústředí ESO v Německu. Harmonogram pro webcast je k dispozici na http://www.eso.orgl. Přímý přenos bude probíhat na webové stránce https://new.livestream.com, kde se vám doslova otevřou dveře do zákulisí nejproduktivnější pozemní observatoře na světě.

Veřejnost může zasílat svoje otázky, a to před a během webcastu, e-mailem na information@eso.org či přes Facebook a Twitter. Během webcastu budou také divákům pokládány kvízové ​​otázky, za jejichž odpovědi budou moci diváci získat propagační produkty ESO.

Vše bude probíhat zdarma a v angličtině. Protože se jedná o přímý přenos, uvedené časy jsou přibližné. Předem zaregistrovaní dostanou oznámení, jakmile přenos začne.

50 let ESO na Hvězdárně Valašské Meziříčí v sobotu 6. října

Významné 50leté výročí založení ESO si připomenou v rámci Dne kraje a Dne otevřených dveří v sobotu 6. října na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Od 9 do 16 hodin si mohou návštěvníci prohlédnout nejen celý areál hvězdárny, ale také výstavu věnovanou vstupu České republiky do ESO, včetně výkladu. K dispozici bude také celobarevná brožurka vydaná k výročí ESO. Začátky ucelené prohlídky areálu jsou v 10, 13 a 15 hodin.

Výstava ESO ve Valašském Meziříčí. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.
Výstava ESO ve Valašském Meziříčí.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.
Hvězdárna Valašské Meziříčí se do vzdělávací a popularizační činnosti ESO v České republice zapojuje významnou měrou například i tím, že zajišťuje odborné překlady veškerých oficiálních tiskových zprávy vydávaných ESO. Ty jsou zveřejňovány nejen na oficiálních stránkách  ESO  (v  češtině),  ale  také  na  národních  webových  stránkách  ESO a webových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Odkaz na info k akci: http://www.astrovm.cz.

Výstava fotografií Pohledy do vesmíru z ESO v Sedlčanech

Hvězdárna v Sedlčanech připravila výstavu velkoformátových fotografií pořízených na observatoři ESO v Chile. Výstava je z produkce ESO a Astronomického ústavu AV ČR.

Výstava na Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích až do konce prosince

Na hvězdárně probíhá výstava Úžasný vesmír - Triumfy astronomie aneb ESO - 50 let objevů z mohutných teleskopů Evropské jižní observatoře. Jde o velkoformátové barevné snímky objektů vzdáleného vesmíru.

Týden vědy a techniky

Astronomický ústav AV ČR připomene veřejnosti 50. výročí ESO v rámci Dnů otevřených dveří na pražském pracovišti Oddělení galaxií a planetárních systémů 2. a 3. listopadu. Kromě přednášky národního zástupce ve vrcholném orgánu ESO bude připraven i program pro děti. Program na http://www.tydenvedy.cz  a na http://www.asu.cas.cz/akce

České astronomické soutěže v rámci oslav 50. výročí ESO

1) Putování za Jižní korunou - Nejen astronomové na observatořích ESO, ale i vy můžete putovat za Jižní korunou. Splňte úkoly a zúčastněte se astronomické soutěže k padesátému výročí založení ESO. Vybrat si můžete ze dvou úrovní obtížnosti: 1) Putování Malým vozem, které je snadnější a soutěžit mohou i kolektivy, 2) Putování Velkým vozem, které je o něco obtížnější a je určeno pouze pro jednotlivce. Soutěž bude ukončena: 5. 12. 2012.

2) Ve stínu dalekohledu - Jste spisovatelé, spisovatelky nebo spisovatelčata? Máte rádi astronomii či neobvyklá témata?  Rok 2012 je rokem padesátého výročí založení Evropské jižní observatoře a při této příležitosti vypisujeme literární soutěž „Ve stínu dalekohledu“. Evropská jižní observatoř musí hrát v díle důležitou roli. Na tom bezpodmínečně trváme. Na žánr naopak žádné požadavky neklademe, jsme zvědaví, co vás napadne. Sci-fi, společenská povídka, detektivka, historická novel(k)a... všechno je přijatelné. Vyhlášeny jsou tři věkové kategorie - do 12 roků, 12 - 18 roků a nad 18 let. Soutěž bude ukončena 5. 12. 2012.

Propagační materiál pro dospělé i děti

Brožury ESO. Autor: ESO
Brožury ESO.
Autor: ESO
Pro dospělou  veřejnost  a  studenty  byla  Astronomickým  ústavem  AV  ČR  ve  spolupráci s kolektivem autorů vydána informační brožura "50 let ESO".

Astronomický ústav AV ČR také vydal astronomické pexeso pro děti s příznačným názvem PexESO. V elektronické podobě ho najdete na http://www.asu.cas.cz/pexeso.

Čeští astronomové právě pracují na observatoři ESO na La Silla

V těchto dnech pobývají pracovníci ze Stelárního oddělení a Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR na observatoři Evropské jižní observatoře na La Silla v Chile. Na základě česko - dánské smlouvy bude nyní česká astronomie využívat dánský dalekohled o průměru 1,54 m postavený v Chile v rámci Evropské jižní observatoře. Dalekohled byl nedávno modernizován, a to českou firmou ProjectSoft z Hradce Králové. Čeští vědci se zaměří zejména na studium meziplanetární hmoty v rámci  projektu NEOSource, stelární astronomové se budou zabývat studiem proměnných hvězd například v nejbližších galaxiích - Magellanových oblacích. Více na http://www.asu.cas.cz a http://www.eso-cz.cz.

Odkazy:
[1] České stránky ESO
[2] Stránky ESO v angličtině
[3] Česká stránka na webu ESO
[4] Soutěž Putování za jižní korunou
[5] Soutěž Ve stínu dalekohledu
[6] Rozsáhlá fotogalerie ESO
[7] Rozsáhlá videogalerie ESO

Kontakty:
Viktor Votruba, Astronomický ústav AV ČR, votruba@sunstel.asu.cas.cz
Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, suchan@astro.cz, 737 322 815




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Paranal, La Silla, ESO, Tisková zpráva ESO


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »