Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská studentka astrofyziky na Princetonu

Brněnská studentka astrofyziky na Princetonu

Anna Juráňová na Princetonské univerzitě.
Autor: ÚTFA PřF Brno.

Anna Juráňová, bakalářská studentka astrofyziky na Masarykově univerzitě, úspěšně absolvovala prestižní letní školu na Princetonu. Během svého pobytu studovala chaos v galaktické příčce a díky svým výsledkům i nadšení bude ve spolupráci s Princetonem i nadále pokračovat.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 8. září 2016.

Anna Juráňová, studující třetí ročník bakalářského studia astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, se právě vrátila z dvouměsíčního pobytu na Princetonské univerzitě. Pod vedením jednoho z nejvýznamnějších astrofyziků této doby, prof. Davida Spergela, se věnovala podrobnému studiu chaosu v galaktické příčce. Její práce byla především o programování a simulování podmínek uvnitř tzv. galaktické příčky, což je protažená centrální oblast uvnitř většiny spirálních galaxií. Tato příčka je tvořena hvězdami a z jejich konců vycházejí samotná spirální ramena galaxie. „Galaktické příčky jsou neskutečně zajímavé a jejich přítomnost má plno zajímavých důsledků a příčin. Díky znalosti chaosu v Galaxii se můžeme dozvědět plno věcí o její stavbě nebo vývoji,“ říká nadšená studentka.

Anna Juráňová na Princetonské univerzitě. Autor: ÚTFA PřF Brno.
Anna Juráňová na Princetonské univerzitě.
Autor: ÚTFA PřF Brno.
Projekty letní školy byly studentům přiřazeny organizátory. Všechny v sobě zahrnovaly odvětví astrofyziky, kterými se vědci na Princetonu zabývají: od fyziky hvězd přes exoplanety až po kosmologii a modelování vlivu konstrukce přístrojů na data. Před samotnou prací na projektech se všichni studenti zúčastnili týdenního programovacího soustředění. Dvakrát týdně je pak čekaly přednášky, buď o obecných astrofyzikálních otázkách, nebo o běžné práci astrofyzika (jako je analýza dat nebo orientace v článcích). Každý den se studenti a pracovníci celého oddělení scházeli na "Astro coffee", což je půlhodinové setkání, během kterého se, kromě pití kávy, diskutují nově vydané články. „Moc univerzit to nedělá, ale je to podle mě skvělý způsob, jak se udržet v obraze.

Anna se nyní chystá věnovat své bakalářské práci na téma rotujících atmosfér galaxií pod vlivem supermasivních černých děr, ale i tak bude pokračovat v započatém výzkumu ohledně galaktických příček. „Vede mě k tomu i vlastní zodpovědnost, protože moje práce, i když už oficiálně pokračovat nemusím, je asi v polovině. Dále je to úžasné téma se spoustou otázek, na které bych zoufale ráda dostala odpovědi. Ale hlavním důvodem je to, že mám podporu na Princetonu - mí mentoři mi nabídli, že s nimi můžu pokračovat v práci. Toho si obrovsky cením.

Anna se cítí velmi vděčná za tuto zkušenost a vše, co k ní vedlo. Letní školu v Princetonu vřele doporučuje všem studentům astrofyziky a dodává: „Když člověk získá aspoň malý náhled do toho, jak se "dělá věda", nemůže pak brát ani minutu času svých vyučujících jako něco samozřejmého a váží si o to víc jejich práce a výsledků. Zvlášť když z vlastní zkušenosti ví, jak dlouhá k nim vede cesta.

Kontakt a další informace

Anna Juráňová
Brněnská absolventka pobytu na Princentonské univerzitě
Mail: 437285@mail.muni.cz

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně - tiskový tajemník
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Infotmace o pobytech na Princetonské univerzitě

Převzato: ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně, ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně, Princeton


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »