Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnští astronomové pozorují v Jižní Africe

Brněnští astronomové pozorují v Jižní Africe

Observatoř SAAO v Jižní Africe.
Autor: Lenka Janeková.

Astronomové z Masarykovy univerzity využívají ke svému pozorování dalekohledy na celém světě. Během třítýdenní stáže na South African Astronomical Observatory (SAAO, Sutherland, Jižní Afrika) se věnovali výzkumu těsných dvojhvězd s velmi krátkou oběžnou dobou. Vývoj takových soustav je stále do jisté míry záhadou. K objasnění by měly přispět i nejnovější měření ze SAAO.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně.

Doc. Miloslav Zejda, vedoucí pozorování, společně s doktorandkou Mgr. Lenkou Janekovou, pracovali 21 dní na astronomické observatoři SAAO v Jižní Africe. Jejich pozorování spočívalo v měření změn jasnosti vybraných proměnných hvězd. V letošním roce využívali dalekohled s průměrem zrcadla 1 m s velmi citlivou CCD kamerou.

Doc. Miloslav Zejda a Mgr. Lenka Janeková u 1m dalekohledu na SAAO. Autor: PřF MU v Brně.
Doc. Miloslav Zejda a Mgr. Lenka Janeková u 1m dalekohledu na SAAO.
Autor: PřF MU v Brně.
Většina hvězd ve vesmíru není osamocených, jako naše Slunce, ale žije v párech. Během jejich vývoje může dojít k situaci, že obě hvězdy vyplní prostor, který mají ve dvojhvězdě k dispozici (tzv. Rocheův lalok), a vznikne kontaktní dvojhvězda. Většina dvojhvězd, sledovaných během pobytu na SAAO, je tvořena páry málo hmotných, chladných červených trpaslíků. Jen zcela výjimečně mohou být oběžné doby složek těchto dvojhvězd kratší než 5,5 hodiny.

Uspokojivé vysvětlení existence této hranice dosud chybí. K objasnění záhady by měla přispět i nová měření pod vedením doc. Zejdy. Z naměřených změn jasnosti (světelných křivek) je možné určit parametry sledovaných dvojhvězd, jejich složek i okolního mezihvězdného prostředí. Interpretací dat se budou zabývat jak astrofyzici z Masarykovy univerzity, tak jejich kolegové z Číny. Vědci předpokládají, že výsledky pomohou lépe porozumět vývoji těsných dotykových dvojhvězd a přispějí k vyřešených dosud otevřených problémů jako např. odhalení příčiny omezení oběžných period nebo určení role magnetického pole v těsných dotykových dvojhvězdách.

Kontakt a další informace

Kontakt na vedoucího pozorování:
doc. Miloslav Zejda
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zejda@physics.muni.cz

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně, Saao


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »