Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku

Logo ČAM. Autor: ČAS.
Logo ČAM.
Autor: ČAS.
Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ (dále jen ČAM) je tu již více jak sedm roků a za tu dobu si vybudovala pevné místo mezi zájemci o astrofotografii, o astronomii, o krásné pohledy do vesmíru. Ale také mezi novináři. Forma ČAM spojující estetické působení s odborným podtextem je v současném světě výjimečná Na webu České astrofotografie měsíce navíc vzniká rozsáhlá encyklopedie fotografovaných objektů ve vesmíru.

ČAM probíhá v době, kdy se každý ptá, co za to, co vyhraji. ČAM je ale čestnou soutěží bez odměn. Vítěz ale získává víc, než je hmotná odměna. Umožní pohled do vesmíru desetitisícům zájemců nejen na stránkách www.astro.cz.

Jednou ročně je mimořádný astrofotograf oceněn hlavním titulem. Uvažovali jsme o zvýraznění tohoto ocenění, o jeho větší prestiži. Nabízí se postava východočeského astrofotografa, člena České astronomické společnosti a nositele Nušlovy ceny, pana Jindřicha Zemana. Jeho osobnost, sice méně známá než některá jména české astrofotografie z dob poválečných, nikoliv však méně významná, je současným amatérským astrofotografům velmi blízko. Ať již svým stále „amatérským“ přístupem ke svému koníčku, tak i „optickou“ sounáležitostí se současnou amatérskou komunitou (míněno parametry, nikoliv již optickou a technickou kvalitou).

Ve spektru oficiálních cen, udělovaných Českou astronomickou společností, chybělo ocenění, které by se obracelo také k těm z jejích členů, kteří mají astronomii jako koníčka a bylo by navýsost prestižní. Cena míří tedy za astrofotografy, ať to jsou profesionálové nebo amatéři.

Česká astronomická společnost s účinností od roku 2012 mění cenu „ Astrofotograf roku“ na oficiální cenu :

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku

udělovanou Českou astronomickou společností na základě návrhu poroty ČAM. Porota ČAM, v současné době třináctičlenná, je složena z profesionálních i amatérských astronomů.

Kdo byl pan Jindřich Zeman?

Jindřich Zeman seřizuje astrograf. Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Jindřich Zeman seřizuje astrograf.
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Jindřich Zeman (*1894, +1978)

byl amatérský astronom, který pocházel z Hradce Králové, kde také pracoval jako bankovní úředník. Jindřich Zeman se zabýval pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně byl vynikajícím a vytrvalým astrofotografem, který se vždy rád podělil o své zkušenosti. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech.

Orion na fotografické desce Autor: Jindřich Zeman
Orion na fotografické desce
Autor: Jindřich Zeman
Astrograf včetně montáže, se kterým fotografoval, je dnes umístěn na hvězdárně v Úpici a je stále v provozuschopném stavu. Jindřich Zeman byl neúnavným a vytrvalým průkopníkem amatérské astrofotografie a v době, ve které nebylo možné motorizovat astronomické montáže, svůj astrograf pointoval pouze ručně za stálého otáčení kličkou a počítání magické číslovky "21" připomínající jednu otočku kličky za jednu sekundu. Připomeňme si, že jeho expozice o délkách 5 i 6 hodin nebyly výjimkou. Bohužel citlivost tehdy používaných emulzí na fotografických deskách byla velmi špatná a tak, jak je vidět na přiložené naskenované originální desce, postrádá vykreslení mlhovin. Ani to ovšem nezabránilo v nezměrném úsilí v pokračování fotografování oblohy.

Mozaika Mléčné dráhy Autor: Jindřich Zeman
Mozaika Mléčné dráhy
Autor: Jindřich Zeman
Ještě před příchodem digitální astrofotografie a zpracováním obrázků na počítači vytvořil svoji, téměř legendární mozaiku Mléčné dráhy. Tato super-expozice zabrala 157 hodin a mozaika byla sestavena z neuvěřitelných 57 snímků.

Snímky pak ručně sestavil za pomocí nůžek a lepidla do jedné velké fotografie. Tu pak vyfotografoval a na světě byl jeden velký snímek Mléčné dráhy. Nutno připomenout, že tento snímek, i když vznikl před více jak 80 lety, byl nasnímán v Hradci Králové, a v porovnání s dnešní situací se světelným znečištěním ve městě, je naprosto nemyslitelné něco podobného opakovat.

Zde je jedna ze slavných historek astrofotografie. Když jednoho večera pan prof. Průša navštívil Jindřicha Zemana, byl požádán, aby podržel větev stromu, která překážela ve výhledu na kometu, kterou chtěl J. Zeman právě fotografovat. Pan profesor ovšem netušil, že expozice bude trvat několik hodin, ale protože i on byl nadšeným astronomem, tak svým deštníkem trpělivě větev udržel až do zdárného konce expozice.

Na základě návrhu Josefa Klepešty, Česká astronomická společnost v roce 1943 udělila Jindřichu Zemanovi své nejvyšší ocenění v podobě cena prof. Františka Nušla, které obdržel ve svých 49 letech za jeho mimořádné schopnosti a zásluhy o rozvoj České astronomie.

Na základě návrhu Josefa Klepešty, Česká astronomická společnost v roce 1943 udělila Jindřichu Zemanovi své nejvyšší ocenění v podobě cena prof. Františka Nušla, které obdržel ve svých 49 letech za jeho mimořádné schopnosti a zásluhy o rozvoj ČAS. Autor: Zdeněk Bardon
Na základě návrhu Josefa Klepešty, Česká astronomická společnost v roce 1943 udělila Jindřichu Zemanovi své nejvyšší ocenění v podobě cena prof. Františka Nušla, které obdržel ve svých 49 letech za jeho mimořádné schopnosti a zásluhy o rozvoj ČAS.
Autor: Zdeněk Bardon
Zde je autentický záznam z časopisu Říše Hvězd

V roce 2002 byla po Jindřichu Zemanovi pojmenována planetka 33 528 Jinzeman.

Sepsali: Zdeněk Bardon, Martin Cholasta, Marcel Bělík




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Cena Jindřicha Zemana, Jindřich Zeman, Česká astrofotografie měsíce


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc,Jupiter,Elnath- 30.4.25

Měsíc v blízkosti Jupiteru 30.4.20

Další informace »