Česká astrofotografie měsíce (ČAM) je už dospělá

Pro mě osobně jsou pohledy do tajemných hlubin vesmíru uklidňující a naplňují mě optimistickou myšlenkou, že ten následující den by mohl být lepší. Pracovat pro veřejné blaho zcela zdarma je nejen heroickým úkolem, ale možná i posláním. Popularizace astronomie prostřednictvím astrofotografie je velmi záslužnou činností, neboť „bojuje“ s nevědomostí a přináší poznání, krásu hlubokého vesmíru či pozemských a někdy už neopakovatelných úkazů. 
 

Hlavním cílem soutěže České astrofotografie měsíce bylo a stále je inspirovat mládež pro lásku ke krásnému koníčku s názvem astronomie. Od roku 2005 až do 2023 přišlo do redakce ČAM neuvěřitelných 3 981 snímků. Na dvě malé země ve stejném klimatickém pásmu střední Evropy je to už slušná porce.
 
Věnovat svůj osobní čas na úkor vlastní rodiny po dlouhých osmnáct let, měsíc co měsíc, soutěži Česká astrofotografie měsíce, můžou jen mimořádně odolní „srdcaři“. Tím naše parta porotců soutěže bezesporu je. Nejde jen o to rozhodnout, někdy ve vzrušené debatě, jaký snímek bude tím nejlepším. To je to nejjednodušší. Za tím vším je ale skryto gigantické množství trpělivosti, práce a hlavně nezměrné obětavosti lidí, starajících se o hladký chod soutěže. Přiznávám, že ne vždy vše funguje jako dobře namazaný stroj. Ale s potěšením konstatuji, že i přes všechny nástrahy života soutěž stále běží. 
 
Za dobu osmnácti let jsme společně ze zdánlivě nenápadné značky ČAM vybudovali prestižní skupinu a respektovanou instituci. Zároveň jsme prohloubili spolupráci mezi Českou astronomickou společností a Slovenským svazem astronomů. To je nezpochybnitelný fakt. Jen málokdo tuší, co vše se odehrává v zákulisí a jaký řetězec událostí, respektive práce, následuje každou poslední neděli kalendářního měsíce. 
 
Vše začíná doplněním a kontrolou galerie, kterou po celou tu dlouhou dobu spravuje pracovitý Karel Mokrý. Po úspěšné volbě, která je někdy i vícekolová, se rozběhne precizně laděné soukolí. Každý, skutečně každý vítězný snímek, doprovází originální, vtipně laděný text z pera Marcela Bělíka. Pokud dobře počítám, tak jich budou už dvě stovky. To by byla docela tlustá kniha. Následuje finální obětavá editace Pavla Suchana a tak se zrodí tisková zpráva České astronomické společnosti. 
 
Zdánlivě poslední krokem je publikování snímku včetně odladěného článku, o který se stará Richard Kotrba. Srdcař, který neváhá tak učinit i například během své dovolené. Takto to běží každý kalendářní měsíc, stále dokola po celých osmnáct let. Naprosto neuvěřitelné, naprosto!
 

Česká astrofotografie měsíce není jen česká, ale fakticky i slovenská. Srdcař, emeritní ředitel Hvězdárny v Rimavské Sobotě, Pavol Rapavý, je jedním z neochvějných pilířů soutěže po celou dobu jejího trvání. 

Bohužel, nemám žádné prostředky a tím nemyslím peníze, abych odměnil všechny porotce. Oni si to skutečně zaslouží a tak bych jim chtěl, alespoň prostřednictvím tohoto vyznání, vyjádřit moji hlubokou úctu a poděkování.
 
Moje velké díky patří předsedovi České astronomické společnosti panu prof. RNDr. Petru Heinzelovi, DrSc., nejen za podporu, ale i velkou trpělivost s mojí „buldozerovou“ náturou. 
Minimálně stejné poděkování patří všem, kteří se soutěže účastní a podporují dobré jméno české a slovenské astronomie.

Jasné nebe.
 
Zdenek Bardon

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vítězné snímky roku 2023
[2] O soutěži