Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astronomická společnost si připomene 95 let od založení

Česká astronomická společnost si připomene 95 let od založení

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Předseda České astronomické společnosti si vás dovoluje pozvat na Plenární schůzi České astronomické společnosti, která se uskuteční na den přesně 95. výročí vzniku České astronomické společnosti, a to v sobotu 8. prosince 2012. Koná se v místech, kudy kráčely dějiny České astronomické společnosti, a to na pražském hlavním - Wilsonově nádraží. Věříme, že Genius loci přispěje ke zdaru tohoto setkání.

Plenární schůze ČAS proběhne ve velkém kulturním sále Hlavního nádraží v Praze v sobotu 8. prosince 2012 od 12:45 do 16:45.

Program:

12:00 Prohlídka secesního prezidentského salonku (první skupina - mimopražští)
12:45 Zahájení plenární schůze, vystoupení předsedy ČAS Ing. Jana Vondráka, DrSc., přivítání a vystoupení hostů
13:00 ČAS v proměnách času - o historii ČAS promluví čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

přestávka

14:15 Osobnost profesora Františka Nušla - Mgr. Jaroslav Soumar

přestávka

15:00 Slavnostní předání Ceny Františka Nušla za rok 2012, laudatio přednese RNDr. Jiří Grygar, CSc.
15:15 Přednesení laureátské přednášky - Ing. Antonín Rükl: Soukolí nebeských sfér (o historii a způsobech zobrazování a modelování hvězdné oblohy a vesmíru vůbec) 
16:30 Závěr plenární schůze
17:00 Prohlídka secesního prezidentského salonku (druhá skupina - místní)

Plakát k 95. narozeninám ČAS Autor: Jan Havel
Plakát k 95. narozeninám ČAS
Autor: Jan Havel
Sraz zájemců o prohlídku secesního salonku je v 11:55 hod. na prvním nástupišti pražského hlavního nádraží - u výstupu z jižního podchodu. Tento termín je vyhrazen pro mimopražské účastníky. Prosím počítejte s tím, že zájem může být velký a nemusí se na vás dostat. Pak postoupíte do druhé skupiny, která se dále může rozdělit na dvě. Přístup k salonku i ke kulturnímu sálu bude vyznačen z podchodů, z odbavovací haly a historické Fantovy budovy.

Přeci jenom ale uvádíme popis cesty:
- Z nové odjezdové haly vyjedete po eskalátorech do staré (historické) Fantovy odbavovací haly. Po výjezdu do haly odbočíte doprava a projdete halou až na její konec. Projdete kolem čekárny pro cestující první třídy (ČD Lounge). Na konci haly jsou vstupní dveře do administrativní budovy SŽDC a ČD. Těmito dveřmi projdete a po točitém schodišti, asi 50 schodů, vystoupáte do druhého patra. Zde se nachází kulturní sál.
- Pokud půjdete z podchodu, vyjdete po schodišti (nebo vyjedete po eskalátoru) a vydáte se jižním směrem (je to směr Vinohradské tunely nebo Václavské náměstí). U eskalátorů vedoucích do jižního podchodu je jeden ze dvou vstupů do historické Fantovy budovy, vyjdete přímo u čekárny první třídy (ČD Lounge), která se nachází naproti vstupním dveřím do administrativní budovy SŽDC a ČD. Těmito dveřmi projdete a po točitém schodišti, asi 50 schodů, vystoupáte do druhého patra. Zde se nachází kulturní sál.
- Pokud vejdete z prvního nástupiště do budovy druhým možným vchodem, ocitnete se v secesní Fantově odbavovací hale (byla zde Fantova kavárna). Odtud zamíříte doleva do haly, kterou projdete až na její konec. Po levé straně minete čekárnu první třídy (ČD Lounge). Na konci haly jsou vstupní dveře do administrativní budovy SŽDC a ČD. Těmito dveřmi projdete a po točitém schodišti, asi 50 schodů, vystoupáte do druhého patra. Zde se nachází kulturní sál.

Ke stažení:

[1] Plakát akce, tmavý (pdf)
[2] Plakát akce, světlý (pdf)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: ČAS


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »