Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astronomická společnost si připomene 95 let od založení

Česká astronomická společnost si připomene 95 let od založení

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Předseda České astronomické společnosti si vás dovoluje pozvat na Plenární schůzi České astronomické společnosti, která se uskuteční na den přesně 95. výročí vzniku České astronomické společnosti, a to v sobotu 8. prosince 2012. Koná se v místech, kudy kráčely dějiny České astronomické společnosti, a to na pražském hlavním - Wilsonově nádraží. Věříme, že Genius loci přispěje ke zdaru tohoto setkání.

Plenární schůze ČAS proběhne ve velkém kulturním sále Hlavního nádraží v Praze v sobotu 8. prosince 2012 od 12:45 do 16:45.

Program:

12:00 Prohlídka secesního prezidentského salonku (první skupina - mimopražští)
12:45 Zahájení plenární schůze, vystoupení předsedy ČAS Ing. Jana Vondráka, DrSc., přivítání a vystoupení hostů
13:00 ČAS v proměnách času - o historii ČAS promluví čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

přestávka

14:15 Osobnost profesora Františka Nušla - Mgr. Jaroslav Soumar

přestávka

15:00 Slavnostní předání Ceny Františka Nušla za rok 2012, laudatio přednese RNDr. Jiří Grygar, CSc.
15:15 Přednesení laureátské přednášky - Ing. Antonín Rükl: Soukolí nebeských sfér (o historii a způsobech zobrazování a modelování hvězdné oblohy a vesmíru vůbec) 
16:30 Závěr plenární schůze
17:00 Prohlídka secesního prezidentského salonku (druhá skupina - místní)

Plakát k 95. narozeninám ČAS Autor: Jan Havel
Plakát k 95. narozeninám ČAS
Autor: Jan Havel
Sraz zájemců o prohlídku secesního salonku je v 11:55 hod. na prvním nástupišti pražského hlavního nádraží - u výstupu z jižního podchodu. Tento termín je vyhrazen pro mimopražské účastníky. Prosím počítejte s tím, že zájem může být velký a nemusí se na vás dostat. Pak postoupíte do druhé skupiny, která se dále může rozdělit na dvě. Přístup k salonku i ke kulturnímu sálu bude vyznačen z podchodů, z odbavovací haly a historické Fantovy budovy.

Přeci jenom ale uvádíme popis cesty:
- Z nové odjezdové haly vyjedete po eskalátorech do staré (historické) Fantovy odbavovací haly. Po výjezdu do haly odbočíte doprava a projdete halou až na její konec. Projdete kolem čekárny pro cestující první třídy (ČD Lounge). Na konci haly jsou vstupní dveře do administrativní budovy SŽDC a ČD. Těmito dveřmi projdete a po točitém schodišti, asi 50 schodů, vystoupáte do druhého patra. Zde se nachází kulturní sál.
- Pokud půjdete z podchodu, vyjdete po schodišti (nebo vyjedete po eskalátoru) a vydáte se jižním směrem (je to směr Vinohradské tunely nebo Václavské náměstí). U eskalátorů vedoucích do jižního podchodu je jeden ze dvou vstupů do historické Fantovy budovy, vyjdete přímo u čekárny první třídy (ČD Lounge), která se nachází naproti vstupním dveřím do administrativní budovy SŽDC a ČD. Těmito dveřmi projdete a po točitém schodišti, asi 50 schodů, vystoupáte do druhého patra. Zde se nachází kulturní sál.
- Pokud vejdete z prvního nástupiště do budovy druhým možným vchodem, ocitnete se v secesní Fantově odbavovací hale (byla zde Fantova kavárna). Odtud zamíříte doleva do haly, kterou projdete až na její konec. Po levé straně minete čekárnu první třídy (ČD Lounge). Na konci haly jsou vstupní dveře do administrativní budovy SŽDC a ČD. Těmito dveřmi projdete a po točitém schodišti, asi 50 schodů, vystoupáte do druhého patra. Zde se nachází kulturní sál.

Ke stažení:

[1] Plakát akce, tmavý (pdf)
[2] Plakát akce, světlý (pdf)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: ČAS


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »