Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čína zahájila montáž velkého radioteleskopu

Čína zahájila montáž velkého radioteleskopu

Kresba čínského radioteleskopu FAST
Autor: China News Service/ Zhong Xin

Čína zahájila závěrečnou montáž největšího radioteleskopu světa, který bude mít po dokončení anténu o průměru odpovídajícím 30 fotbalovým hřištím. Informovaly o tom čínské sdělovací prostředky. Anténa radioteleskopu FAST (Five-hundred-metre Aperture Spherical Radio Telescope) bude mít průměr – jak vyplývá z názvu – zhruba 500 metrů. Bude „uhnízděna“ v údolí tvaru velké mísy mezi kopci v jihozápadní provincii Guizhou.

V úterý 21. 7. 2015 začali technici připevňovat 4 450 hliníkových panelů ve tvaru trojúhelníku a vytvářet kruhový reflektor radioteleskopu; oficiálně o tom informovala agentura Xinhua.

FAST bude největším radioteleskopem světa s jedním ohniskem a předstihne tak radioteleskop Arecibo Observatory na Puerto Rico, vybavený anténou o průměru 305 metrů. FAST bude nejen větší, ale i rychlejší a citlivější.

Velký radioteleskop nám pomůže při pátrání po signálech mimozemských civilizací v naší Galaxii a rovněž umožní studovat původ vesmíru,“ citují média slova Wu Xiangpinga, generálního ředitele Čínské astronomické společnosti.

Anténa čínského radioteleskopu bude mít obvod 1,6 kilometru. V okruhu pěti kilometrů nejsou žádná města, což poskytuje ideální podmínky k naslouchání rádiovým signálům z vesmíru.

Výstavba konstrukce dalekohledu byla zahájena v březnu 2011, dokončení radioteleskopu a zahájení pozorování je naplánováno na rok 2016.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Radioteleskop


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »