Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Další astronomická výstava míří do nemocnic

Další astronomická výstava míří do nemocnic

Výstava Mojí milenkou je vesmír
Autor: Marcel Bělík

Před dvěma lety zamířila první výstava astronomických fotografií fotoambasadora ESO a člena východočeské pobočky České astronomické společnosti Zdenka Bardona k pacientům i lékařům do nemocnic pardubického a královéhradeckého kraje. Je zamluvena na dlouhou dobu dopředu. V roce 2023 se Hvězdárně v Úpici podařilo získat dotaci na pořízení další astronomické výstavy od Evropské jižní observatoře (ESO).

Na začátku roku 2024 byla výstava fotografií Zdenka Bardona “Mojí milenkou je vesmír - z malé hvězdárny k největším dalekohledům Evropské jižní observatoře“ zrealizována.
Vernisáž výstavy proběhla 2. dubna 2024 v konferenčním sále společnosti klinické onkologie Multiscan s.r.o. v areálu nemocnice v Pardubicích. Zde je možno ji shlédnout až do konce června 2024.

Výstava Mojí milenkou je vesmír Autor: Jan Ptáček
Výstava Mojí milenkou je vesmír
Autor: Jan Ptáček

Prostředí nemocnic, i přes modernizace a postupné vylepšování jejich vzhledu, není pro většinu návštěvníků asi vždy příjemné. Přicházejí sem se svými zdravotními problémy a v čekárnách je řeší a přemýšlejí o nich. Naším cílem bylo samozřejmě zpopularizovat astronomii a Evropskou jižní observatoř, ale také přinést lidem neotřelé pohledy do hlubin vesmíru a zpříjemnit zejména pacientům pobyt v nemocnici.

Celá výstava obsahuje 11 panelů zaměřených na několik astronomických oblastí. Zmiňme třeba panely Komety, Zodiakální světlo, Hvězdný prach, Jižní hvězdné nebe a další, které jsou naplněny originálními snímky Zdenka Bardona, pořízené jednak přímo pod chilským nebem na observatořích ESO, jednak na jeho „astronomické cestě“.

Úvodní panel pak stručně popisuje cestu astrofotografa jako člena astronomického kroužku malé hvězdárny v Jaroměři přes účasti na astronomických táborech na Hvězdárně v Úpici až do nitra největších teleskopů Evropské jižní observatoře. A samozřejmě i pod světelným znečištěním málo poničenou oblohu těchto observatoří.

Výstava Mojí milenkou je vesmír Autor: Jan Ptáček
Výstava Mojí milenkou je vesmír
Autor: Jan Ptáček

Vlastní vernisáž odpoledne 2. dubna proběhla v areálu Nemocnice v Pardubicích a navštívilo ji více než 30 zaměstnanců nejen onkologického centra Multiscan. Úvodní slovo pronesla výkonná ředitelka Multiscan Ing. Mgr.Martina Kulštejnová. Následovala astronomicko-medicínskou glosou zpříjemněná promluva vedoucího lékaře střediska prof. MUDr. Karla Odrážky, Ph.D.

Výstava se v Pardubicích dlouho neohřeje a již v průběhu července 2024 se přestěhuje na Rehabilitační kliniku Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Na závěr bychom rádi poděkovali Evropské jižní observatoři, kolektivu ESON a všem kdo se na přípravě i realizaci výstavy podíleli. Doufejme, že podobně jako výstava předchozí, i tato potěší oko znalce i astronomického laika.

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Výstava


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »