Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den vlašimské hvězdárny: Přijďte si osahat meteorit!

Den vlašimské hvězdárny: Přijďte si osahat meteorit!

Nenechte si ujít Den vlašimské hvězdárny 20. května 2016. Budete si moci osahat meteorit!
Autor: Hvězdárna ve Vlašimi.

Vlašimští amatérští astronomové uspořádají v pátek 20. května 2016 u příležitosti Dne vlašimské hvězdárny, kterým připomínají 55. výročí otevření hvězdárny pro veřejnost v roce 1961 a znovuotevření v roce 1996, odpolední pozorování Slunce, přednášku astrofyzika dr. Lukáše Shrbeného, prohlídku hvězdárny a pozorování noční oblohy.

Mimořádný den, mimořádný host, mimořádná přednáška

V den vlašimské hvězdárny, kterým se slavnostně připomene 55. výročí jejího otevření  pro veřejnost, Vlašimská hvězdárna připravila speciální přednášku „Meteory a jejich pozorování – meteority a jejich hledání“ dr. Lukáše Shrbeného - nadšeného hledače meteoritů z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Budete si tedy moci i osahat skutečný meteorit!

Lukáš Shrbený z ondřejovské hvězdárny seznámí posluchače se základním názvoslovím v oblasti fyziky meteorů a jejich pozorování. Ukáže zdroje meziplanetárních částic dopadajících na Zemi a vysvětlí vznik a vývoj meteorických rojů. Stručně představí i charakteristiky meziplanetární hmoty, které dokáží vědci určit z fotografického pozorování bez nutnosti nálezu meteoritu. Popíše dělení a vzhled meteoritů a představí možnosti jejich hledání a jejich význam pro vědecký výzkum.

O přednášejícím

Lukáš Shrbený přednáší o meteoritech. Autor: IMO.net
Lukáš Shrbený přednáší o meteoritech.
Autor: IMO.net
Dr. Lukáš Shrbený vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze (doktorské studium). 2 roky pracoval v Imperial College v Londýně na mezinárodním projektu Pouštní bolidové sítě (UK, ČR a Austrálie). V rámci tohoto projektu se podílel na nálezu meteoritů Bunburra Rockhole a Mason Gully. Po návratu do ČR pokračoval v Astronomickém  ústavu AV ČR na hvězdárně v Ondřejově ve vědecké práci v oddělení Meziplanetární hmoty ve skupině Fyziky meteorů. Zabývá se především popisem fyzikálních vlastností bolidů meteorických rojů a jejich světelných křivek. S kolegy se podílel na nálezu meteoritů Benešov a Žďár nad Sázavou a na popisu pádu meteoritů Čeljabinsk. Provozuje vlastní digitální kameru, která zachytává spektra jasných meteorů a poskytuje tak doplňkové informace o jejich chemickém složení.

Je ženatý, má dvě děti, ve volném čase se navíc věnuje horské turistice, přírodě (noční i denní obloha - hlavně halové jevy) a sportu (fotbal, florbal, cyklistika, plavání).

Den vlašimské hvězdárny - bohatý Program

Samozřejmě pro tak slavnostní chvíli hvězdárna nechystá jen přednášku. Návštěvníci se mohou těšit na mnohem bohatší program!

  • 17:00 hodin - pozorování sluneční aktivity dalekohledem v hladině H-alfa
  • 18:00 hodin - speciální přednáška „Meteory a jejich pozorování – meteority a jejich hledání“ (Dr. Lukáš Shrbený, vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově)
  • 19:15 hodin - soutěž o ceny
  • 20:00 hodin - prohlídka hvězdárny
  • 21:00 hodin - pozorování noční oblohy dalekohledy i pouhým okem s výkladem demonstrátorů

Astronomická zajímavost

Snímek bolidu pojmenovaného příznačně Benešov ze 7. května 1991 pořízený na stanici ČHMÚ Přimda v západních Čechách. Autor: Astronomický ústav AV ČR
Snímek bolidu pojmenovaného příznačně Benešov ze 7. května 1991 pořízený na stanici ČHMÚ Přimda v západních Čechách.
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Neobvykle jasný meteor ozářil v noci ze 7. na 8. května 1991 nebe nad Československem. Vesmírné těleso o hmotnosti čtyř tun bylo tisíckrát jasnější než Měsíc v úplňku. Bolid pohasl ve výšce asi 17 kilometrů západně od Benešova, po němž byl pojmenován. Podle astronomů tehdy z asi čtyřtunového tělesa malá část o hmotnosti několika kilogramů dopadla na zemský povrch. Přes dvacet let však nic nemohli najít. A pak k nálezu došlo – další podrobnosti se dozvědí návštěvníci vlašimské hvězdárny právě na speciální přednášce dr. Lukáše Shrbeného, člena vědeckého týmu z ondřejovské observatoře.

Vlašimská hvězdárna kromě dne jejího výročí rovněž zahajuje návstěvnickou sezónu pro pozorování noční oblohy. To probíhá ve spolupráci s Vlašimskou astronomickou společností od května do září každý pátek večer. Více v letáku hvězdárny.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna ve Vlašimi
[2] Příroda.cz - Historie vlašimské hvězdárny



O autorovi

Štítky: Přednáška , Lukáš Shrbený, Vlašimská hvězdárna, Výročí, Meteorit


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »