Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den vlašimské hvězdárny: Přijďte si osahat meteorit!

Den vlašimské hvězdárny: Přijďte si osahat meteorit!

Nenechte si ujít Den vlašimské hvězdárny 20. května 2016. Budete si moci osahat meteorit!
Autor: Hvězdárna ve Vlašimi.

Vlašimští amatérští astronomové uspořádají v pátek 20. května 2016 u příležitosti Dne vlašimské hvězdárny, kterým připomínají 55. výročí otevření hvězdárny pro veřejnost v roce 1961 a znovuotevření v roce 1996, odpolední pozorování Slunce, přednášku astrofyzika dr. Lukáše Shrbeného, prohlídku hvězdárny a pozorování noční oblohy.

Mimořádný den, mimořádný host, mimořádná přednáška

V den vlašimské hvězdárny, kterým se slavnostně připomene 55. výročí jejího otevření  pro veřejnost, Vlašimská hvězdárna připravila speciální přednášku „Meteory a jejich pozorování – meteority a jejich hledání“ dr. Lukáše Shrbeného - nadšeného hledače meteoritů z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Budete si tedy moci i osahat skutečný meteorit!

Lukáš Shrbený z ondřejovské hvězdárny seznámí posluchače se základním názvoslovím v oblasti fyziky meteorů a jejich pozorování. Ukáže zdroje meziplanetárních částic dopadajících na Zemi a vysvětlí vznik a vývoj meteorických rojů. Stručně představí i charakteristiky meziplanetární hmoty, které dokáží vědci určit z fotografického pozorování bez nutnosti nálezu meteoritu. Popíše dělení a vzhled meteoritů a představí možnosti jejich hledání a jejich význam pro vědecký výzkum.

O přednášejícím

Lukáš Shrbený přednáší o meteoritech. Autor: IMO.net
Lukáš Shrbený přednáší o meteoritech.
Autor: IMO.net
Dr. Lukáš Shrbený vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze (doktorské studium). 2 roky pracoval v Imperial College v Londýně na mezinárodním projektu Pouštní bolidové sítě (UK, ČR a Austrálie). V rámci tohoto projektu se podílel na nálezu meteoritů Bunburra Rockhole a Mason Gully. Po návratu do ČR pokračoval v Astronomickém  ústavu AV ČR na hvězdárně v Ondřejově ve vědecké práci v oddělení Meziplanetární hmoty ve skupině Fyziky meteorů. Zabývá se především popisem fyzikálních vlastností bolidů meteorických rojů a jejich světelných křivek. S kolegy se podílel na nálezu meteoritů Benešov a Žďár nad Sázavou a na popisu pádu meteoritů Čeljabinsk. Provozuje vlastní digitální kameru, která zachytává spektra jasných meteorů a poskytuje tak doplňkové informace o jejich chemickém složení.

Je ženatý, má dvě děti, ve volném čase se navíc věnuje horské turistice, přírodě (noční i denní obloha - hlavně halové jevy) a sportu (fotbal, florbal, cyklistika, plavání).

Den vlašimské hvězdárny - bohatý Program

Samozřejmě pro tak slavnostní chvíli hvězdárna nechystá jen přednášku. Návštěvníci se mohou těšit na mnohem bohatší program!

  • 17:00 hodin - pozorování sluneční aktivity dalekohledem v hladině H-alfa
  • 18:00 hodin - speciální přednáška „Meteory a jejich pozorování – meteority a jejich hledání“ (Dr. Lukáš Shrbený, vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově)
  • 19:15 hodin - soutěž o ceny
  • 20:00 hodin - prohlídka hvězdárny
  • 21:00 hodin - pozorování noční oblohy dalekohledy i pouhým okem s výkladem demonstrátorů

Astronomická zajímavost

Snímek bolidu pojmenovaného příznačně Benešov ze 7. května 1991 pořízený na stanici ČHMÚ Přimda v západních Čechách. Autor: Astronomický ústav AV ČR
Snímek bolidu pojmenovaného příznačně Benešov ze 7. května 1991 pořízený na stanici ČHMÚ Přimda v západních Čechách.
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Neobvykle jasný meteor ozářil v noci ze 7. na 8. května 1991 nebe nad Československem. Vesmírné těleso o hmotnosti čtyř tun bylo tisíckrát jasnější než Měsíc v úplňku. Bolid pohasl ve výšce asi 17 kilometrů západně od Benešova, po němž byl pojmenován. Podle astronomů tehdy z asi čtyřtunového tělesa malá část o hmotnosti několika kilogramů dopadla na zemský povrch. Přes dvacet let však nic nemohli najít. A pak k nálezu došlo – další podrobnosti se dozvědí návštěvníci vlašimské hvězdárny právě na speciální přednášce dr. Lukáše Shrbeného, člena vědeckého týmu z ondřejovské observatoře.

Vlašimská hvězdárna kromě dne jejího výročí rovněž zahajuje návstěvnickou sezónu pro pozorování noční oblohy. To probíhá ve spolupráci s Vlašimskou astronomickou společností od května do září každý pátek večer. Více v letáku hvězdárny.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna ve Vlašimi
[2] Příroda.cz - Historie vlašimské hvězdárny



O autorovi

Štítky: Přednáška , Lukáš Shrbený, Vlašimská hvězdárna, Výročí, Meteorit


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »