Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dny otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 10. a 11. listopadu 2017

Dny otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 10. a 11. listopadu 2017

Dny otevřených dveří na spořilovském pracovišti Astronomického ústavu - plakátek s programem.
Autor: AsÚ AV ČR

Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy a mnoho dalšího. Letošního ročníku, který proběhne mezi 6. a 12. listopadem 2017, se opět zúčastní i Astronomický ústav AV ČR. Kromě přednášek a projekcí filmů na různých místech České republiky vás zveme na dny otevřených dveří Oddělení galaxií a planetárních systémů na pražském Spořilově (Boční II č. 1401) v pátek 10. a sobotu 11. listopadu 2017.

Na dny otevřených dveří zavítáte na adrese Praha 4, Spořilov, Boční II č. 1401 (nejbližší stanice metra C Roztyly). V pátek 10. listopadu 2017 začne program pro školy – začátky v 8:30 a v 10:30, nutno se předem objednat na kontaktu m.machackova@ig.cas.cz. Na večer je pak naplánovaná přednáška pro veřejnost a pozorování dalekohledem (za jasného počasí). V sobotu 11. listopadu 2017 bude program probíhat od 10 do 17 hodin.

Naučná stezka třemi ústavy Akademie věd ČR pro školy

Pátek 10. listopadu, 8:30 – 12:30, NUTNÁ REZERVACE (tři ústavy areálu na Spořilově)

Projdete naučnou stezkou třemi ústavy Akademie věd ČR – Astronomický ústav, Geofyzikální ústav a Ústav fyziky atmosféry. Pro školní skupiny o maximálním počtu 20 osob bude připraveno šest stanovišť. Prvních šest skupinek projde stezku mezi 8:30 až 10:30. Od 10:30 přivítáme dalších šest skupin. Školy si musí rezervovat konkrétní čas - rezervace na m.machackova@ig.cas.cz.

Večerní program včetně pozorování oblohy

Pátek 10. listopadu, 18:00 – 21:30 (v budově Astronomického ústavu)

Zažijete simulaci černé díry, v minikině se budete moci podívat do vesmíru a na to, jak ho vědci zkoumají, a podíváte se dalekohledem (za jasného počasí na nejjasnější objekty světlem velmi omezené pražské oblohy, v případě zatažené oblohy se podíváte na Prahu, v případě deště se nepozoruje).

Přednáška: V Mléčné dráze oblačno, s občasnými přeháňkami kovového deště

Pátek 10. listopadu, 20:00 (v budově Ústavu fyziky atmosféry)

Koloběh hmoty v Galaxii, mezi hvězdami a mezihvězdným plynem, je určitou analogií pozemského počasí a koloběhu vody v přírodě. Z řídkého plynu rozptýleného v galaxiích vznikají hustá oblaka, ve kterých se tvoří hvězdy. Hvězdy pak vracejí část hmoty zpět do mezihvězdného plynu formou větrů a explozí a zároveň tak intenzitu tvorby hvězd regulují. Navíc ve hvězdách vznikají prvky těžší než prvotní vodík a helium a z nich pak mezihvězdný prach, ze kterého se vytvořily planety včetně naší Země.

Přednáší Mgr. Richard Wünsch, Ph.D.
Richard Wünsch vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá numerickým modelováním mezihvězdné hmoty se zaměřením na tvorbu hvězd. V současné době je vedoucím Oddělení galaxií a planetárních systémů.

Naučná stezka třemi ústavy Akademie věd ČR pro veřejnost

Sobota 11. listopadu 2017, 10:00–17:00 (tři ústavy areálu na Spořilově)

Projdete si naučnou stezkou třemi ústavy Akademie věd ČR – Astronomický ústav, Geofyzikální ústav a Ústav fyziky atmosféry. Postupně se zastavíte na šesti stanovištích, vždy na dvou každého ústavu, kde se seznámíte s vědeckou prací v oborech astronomie, fyzika atmosféry a geofyzika. Lektoři svůj výklad přizpůsobí věku zájemců. U nás zažijete simulaci černé díry, v minikině se budete moci podívat do vesmíru a na to, jak ho vědci zkoumají a podíváte se dalekohledem - za jasného počasí na naši nejbližší hvězdu Slunce, při zatažené obloze aspoň na Prahu.

Program pro děti aneb „Rodiče na přednášku, děti zabavíme“

Sobota 11. listopadu, 10:00 –14:30 (v budově Astronomického ústavu AV ČR)

Rodiče na přednášku, děti zabavíme… Ale rodiče samozřejmě mohou s dětmi zůstat a většinou to tak bývá. Dílničky, vyrábění, kvízy, úkoly. A něco s sebou domů.

Přednáška: Tání ledovců z družicových gravimetrických měření

Sobota 11. listopadu, 12:30 (v budově Ústavu fyziky atmosféry)

Přednáška stručně představí družicová měření změn zemského gravitačního pole, která přinesla v nedávné době unikátní informace o změnách ledovcového příkrovu v Grónsku a v dalších odlehlých oblastech naší zeměkoule.

Přednáší Mgr. Aleš Bezděk, Ph.D.
Aleš Bezděk je vědeckým pracovníkem Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR. Studuje gravitační i negravitační vlivy na pohyb umělých družic Země a zabývá se gravitačním polem Země.

Přednáška: Gravitační vlny hýbou celým světem

Sobota 11. listopadu, 15:30 (v budově Ústavu fyziky atmosféry)

Černé díry vznikají, když se hmota zcela zhroutí vlastní tíhou. Je velmi těžké je objevit, protože z nich nemůže uniknout nic, ani světlo. O jejich výskytu se tak můžeme dozvědět díky pozorování hmoty, která na ně dopadá. Zcela nově nám také umožňuje objevovat dosud nepoznané černé díry i měření gravitačních vln. Díky nim se lidstvu poprvé podařilo zachytit okamžik splynutí dvou černých děr. Stalo se tak ve vzdálenosti více než miliardu světelných let daleko v době, kdy se na Zemi teprve vyvíjely jednobuněčné organismy. Tato srážka dvou masivních černých děr způsobila rozechvění, které se šířilo prostorem, až tato vlna dorazila v září 2015 k nám a mezinárodnímu týmu vědců se ji podařilo neomylně zachytit. Díky té značné vzdálenosti to Zemí trhlo jen nepatrně, o zlomek rozměru protonu. Přesto se dá říct, že od té doby gravitační vlny hýbou světem.

Přednáší RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D.
Jiří Svoboda je vědeckým pracovníkem Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR. Jeho oborem je rentgenová astronomie a výzkum černých děr.

Kontakt a další informace:

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Oddělení galaxií a planetárních systémů se zabývá studiem galaxií, tvorby a vývoje hvězd a planetárních soustav. Pozorování v infračerveném, ultrafialovém a rentgenovém oboru spektra porovnáváme s analytickými modely a s výsledky počítačových simulací gravitačních a magnetohydrodynamických procesů. V rámci obecné teorie relativity se analyzují a modelují vlastnosti kompaktních objektů, jako jsou jádra aktivních galaxií a neutronové hvězdy. Zkoumá se zde také rotace Země a dynamika asteroidů.

Na programu se podílíme s dalšími dvěma ústavy Akademie věd ve Spořilovském areálu, Ústavem fyziky atmosféryGeofyzikálním ústavem. Další informace rovněž naleznete na www.tydenvedy.cz. V rámci celého Týdne vědy a techniky proběhne ve spořilovském areálu hned několik dalších přednášek pro veřejnost.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přednášky a filmy Astronomického ústavu během Týdne vědy a techniky

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Týden vědy a techniky, Astronomický ústav AV ČR, Den otevřených dveří


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »