Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dny otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 10. a 11. listopadu 2017

Dny otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 10. a 11. listopadu 2017

Dny otevřených dveří na spořilovském pracovišti Astronomického ústavu - plakátek s programem.
Autor: AsÚ AV ČR

Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy a mnoho dalšího. Letošního ročníku, který proběhne mezi 6. a 12. listopadem 2017, se opět zúčastní i Astronomický ústav AV ČR. Kromě přednášek a projekcí filmů na různých místech České republiky vás zveme na dny otevřených dveří Oddělení galaxií a planetárních systémů na pražském Spořilově (Boční II č. 1401) v pátek 10. a sobotu 11. listopadu 2017.

Na dny otevřených dveří zavítáte na adrese Praha 4, Spořilov, Boční II č. 1401 (nejbližší stanice metra C Roztyly). V pátek 10. listopadu 2017 začne program pro školy – začátky v 8:30 a v 10:30, nutno se předem objednat na kontaktu m.machackova@ig.cas.cz. Na večer je pak naplánovaná přednáška pro veřejnost a pozorování dalekohledem (za jasného počasí). V sobotu 11. listopadu 2017 bude program probíhat od 10 do 17 hodin.

Naučná stezka třemi ústavy Akademie věd ČR pro školy

Pátek 10. listopadu, 8:30 – 12:30, NUTNÁ REZERVACE (tři ústavy areálu na Spořilově)

Projdete naučnou stezkou třemi ústavy Akademie věd ČR – Astronomický ústav, Geofyzikální ústav a Ústav fyziky atmosféry. Pro školní skupiny o maximálním počtu 20 osob bude připraveno šest stanovišť. Prvních šest skupinek projde stezku mezi 8:30 až 10:30. Od 10:30 přivítáme dalších šest skupin. Školy si musí rezervovat konkrétní čas - rezervace na m.machackova@ig.cas.cz.

Večerní program včetně pozorování oblohy

Pátek 10. listopadu, 18:00 – 21:30 (v budově Astronomického ústavu)

Zažijete simulaci černé díry, v minikině se budete moci podívat do vesmíru a na to, jak ho vědci zkoumají, a podíváte se dalekohledem (za jasného počasí na nejjasnější objekty světlem velmi omezené pražské oblohy, v případě zatažené oblohy se podíváte na Prahu, v případě deště se nepozoruje).

Přednáška: V Mléčné dráze oblačno, s občasnými přeháňkami kovového deště

Pátek 10. listopadu, 20:00 (v budově Ústavu fyziky atmosféry)

Koloběh hmoty v Galaxii, mezi hvězdami a mezihvězdným plynem, je určitou analogií pozemského počasí a koloběhu vody v přírodě. Z řídkého plynu rozptýleného v galaxiích vznikají hustá oblaka, ve kterých se tvoří hvězdy. Hvězdy pak vracejí část hmoty zpět do mezihvězdného plynu formou větrů a explozí a zároveň tak intenzitu tvorby hvězd regulují. Navíc ve hvězdách vznikají prvky těžší než prvotní vodík a helium a z nich pak mezihvězdný prach, ze kterého se vytvořily planety včetně naší Země.

Přednáší Mgr. Richard Wünsch, Ph.D.
Richard Wünsch vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá numerickým modelováním mezihvězdné hmoty se zaměřením na tvorbu hvězd. V současné době je vedoucím Oddělení galaxií a planetárních systémů.

Naučná stezka třemi ústavy Akademie věd ČR pro veřejnost

Sobota 11. listopadu 2017, 10:00–17:00 (tři ústavy areálu na Spořilově)

Projdete si naučnou stezkou třemi ústavy Akademie věd ČR – Astronomický ústav, Geofyzikální ústav a Ústav fyziky atmosféry. Postupně se zastavíte na šesti stanovištích, vždy na dvou každého ústavu, kde se seznámíte s vědeckou prací v oborech astronomie, fyzika atmosféry a geofyzika. Lektoři svůj výklad přizpůsobí věku zájemců. U nás zažijete simulaci černé díry, v minikině se budete moci podívat do vesmíru a na to, jak ho vědci zkoumají a podíváte se dalekohledem - za jasného počasí na naši nejbližší hvězdu Slunce, při zatažené obloze aspoň na Prahu.

Program pro děti aneb „Rodiče na přednášku, děti zabavíme“

Sobota 11. listopadu, 10:00 –14:30 (v budově Astronomického ústavu AV ČR)

Rodiče na přednášku, děti zabavíme… Ale rodiče samozřejmě mohou s dětmi zůstat a většinou to tak bývá. Dílničky, vyrábění, kvízy, úkoly. A něco s sebou domů.

Přednáška: Tání ledovců z družicových gravimetrických měření

Sobota 11. listopadu, 12:30 (v budově Ústavu fyziky atmosféry)

Přednáška stručně představí družicová měření změn zemského gravitačního pole, která přinesla v nedávné době unikátní informace o změnách ledovcového příkrovu v Grónsku a v dalších odlehlých oblastech naší zeměkoule.

Přednáší Mgr. Aleš Bezděk, Ph.D.
Aleš Bezděk je vědeckým pracovníkem Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR. Studuje gravitační i negravitační vlivy na pohyb umělých družic Země a zabývá se gravitačním polem Země.

Přednáška: Gravitační vlny hýbou celým světem

Sobota 11. listopadu, 15:30 (v budově Ústavu fyziky atmosféry)

Černé díry vznikají, když se hmota zcela zhroutí vlastní tíhou. Je velmi těžké je objevit, protože z nich nemůže uniknout nic, ani světlo. O jejich výskytu se tak můžeme dozvědět díky pozorování hmoty, která na ně dopadá. Zcela nově nám také umožňuje objevovat dosud nepoznané černé díry i měření gravitačních vln. Díky nim se lidstvu poprvé podařilo zachytit okamžik splynutí dvou černých děr. Stalo se tak ve vzdálenosti více než miliardu světelných let daleko v době, kdy se na Zemi teprve vyvíjely jednobuněčné organismy. Tato srážka dvou masivních černých děr způsobila rozechvění, které se šířilo prostorem, až tato vlna dorazila v září 2015 k nám a mezinárodnímu týmu vědců se ji podařilo neomylně zachytit. Díky té značné vzdálenosti to Zemí trhlo jen nepatrně, o zlomek rozměru protonu. Přesto se dá říct, že od té doby gravitační vlny hýbou světem.

Přednáší RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D.
Jiří Svoboda je vědeckým pracovníkem Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR. Jeho oborem je rentgenová astronomie a výzkum černých děr.

Kontakt a další informace:

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Oddělení galaxií a planetárních systémů se zabývá studiem galaxií, tvorby a vývoje hvězd a planetárních soustav. Pozorování v infračerveném, ultrafialovém a rentgenovém oboru spektra porovnáváme s analytickými modely a s výsledky počítačových simulací gravitačních a magnetohydrodynamických procesů. V rámci obecné teorie relativity se analyzují a modelují vlastnosti kompaktních objektů, jako jsou jádra aktivních galaxií a neutronové hvězdy. Zkoumá se zde také rotace Země a dynamika asteroidů.

Na programu se podílíme s dalšími dvěma ústavy Akademie věd ve Spořilovském areálu, Ústavem fyziky atmosféryGeofyzikálním ústavem. Další informace rovněž naleznete na www.tydenvedy.cz. V rámci celého Týdne vědy a techniky proběhne ve spořilovském areálu hned několik dalších přednášek pro veřejnost.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přednášky a filmy Astronomického ústavu během Týdne vědy a techniky

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Týden vědy a techniky, Astronomický ústav AV ČR, Den otevřených dveří


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »