Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dny otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 10. a 11. listopadu 2017

Dny otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 10. a 11. listopadu 2017

Dny otevřených dveří na spořilovském pracovišti Astronomického ústavu - plakátek s programem.
Autor: AsÚ AV ČR

Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy a mnoho dalšího. Letošního ročníku, který proběhne mezi 6. a 12. listopadem 2017, se opět zúčastní i Astronomický ústav AV ČR. Kromě přednášek a projekcí filmů na různých místech České republiky vás zveme na dny otevřených dveří Oddělení galaxií a planetárních systémů na pražském Spořilově (Boční II č. 1401) v pátek 10. a sobotu 11. listopadu 2017.

Na dny otevřených dveří zavítáte na adrese Praha 4, Spořilov, Boční II č. 1401 (nejbližší stanice metra C Roztyly). V pátek 10. listopadu 2017 začne program pro školy – začátky v 8:30 a v 10:30, nutno se předem objednat na kontaktu m.machackova@ig.cas.cz. Na večer je pak naplánovaná přednáška pro veřejnost a pozorování dalekohledem (za jasného počasí). V sobotu 11. listopadu 2017 bude program probíhat od 10 do 17 hodin.

Naučná stezka třemi ústavy Akademie věd ČR pro školy

Pátek 10. listopadu, 8:30 – 12:30, NUTNÁ REZERVACE (tři ústavy areálu na Spořilově)

Projdete naučnou stezkou třemi ústavy Akademie věd ČR – Astronomický ústav, Geofyzikální ústav a Ústav fyziky atmosféry. Pro školní skupiny o maximálním počtu 20 osob bude připraveno šest stanovišť. Prvních šest skupinek projde stezku mezi 8:30 až 10:30. Od 10:30 přivítáme dalších šest skupin. Školy si musí rezervovat konkrétní čas - rezervace na m.machackova@ig.cas.cz.

Večerní program včetně pozorování oblohy

Pátek 10. listopadu, 18:00 – 21:30 (v budově Astronomického ústavu)

Zažijete simulaci černé díry, v minikině se budete moci podívat do vesmíru a na to, jak ho vědci zkoumají, a podíváte se dalekohledem (za jasného počasí na nejjasnější objekty světlem velmi omezené pražské oblohy, v případě zatažené oblohy se podíváte na Prahu, v případě deště se nepozoruje).

Přednáška: V Mléčné dráze oblačno, s občasnými přeháňkami kovového deště

Pátek 10. listopadu, 20:00 (v budově Ústavu fyziky atmosféry)

Koloběh hmoty v Galaxii, mezi hvězdami a mezihvězdným plynem, je určitou analogií pozemského počasí a koloběhu vody v přírodě. Z řídkého plynu rozptýleného v galaxiích vznikají hustá oblaka, ve kterých se tvoří hvězdy. Hvězdy pak vracejí část hmoty zpět do mezihvězdného plynu formou větrů a explozí a zároveň tak intenzitu tvorby hvězd regulují. Navíc ve hvězdách vznikají prvky těžší než prvotní vodík a helium a z nich pak mezihvězdný prach, ze kterého se vytvořily planety včetně naší Země.

Přednáší Mgr. Richard Wünsch, Ph.D.
Richard Wünsch vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá numerickým modelováním mezihvězdné hmoty se zaměřením na tvorbu hvězd. V současné době je vedoucím Oddělení galaxií a planetárních systémů.

Naučná stezka třemi ústavy Akademie věd ČR pro veřejnost

Sobota 11. listopadu 2017, 10:00–17:00 (tři ústavy areálu na Spořilově)

Projdete si naučnou stezkou třemi ústavy Akademie věd ČR – Astronomický ústav, Geofyzikální ústav a Ústav fyziky atmosféry. Postupně se zastavíte na šesti stanovištích, vždy na dvou každého ústavu, kde se seznámíte s vědeckou prací v oborech astronomie, fyzika atmosféry a geofyzika. Lektoři svůj výklad přizpůsobí věku zájemců. U nás zažijete simulaci černé díry, v minikině se budete moci podívat do vesmíru a na to, jak ho vědci zkoumají a podíváte se dalekohledem - za jasného počasí na naši nejbližší hvězdu Slunce, při zatažené obloze aspoň na Prahu.

Program pro děti aneb „Rodiče na přednášku, děti zabavíme“

Sobota 11. listopadu, 10:00 –14:30 (v budově Astronomického ústavu AV ČR)

Rodiče na přednášku, děti zabavíme… Ale rodiče samozřejmě mohou s dětmi zůstat a většinou to tak bývá. Dílničky, vyrábění, kvízy, úkoly. A něco s sebou domů.

Přednáška: Tání ledovců z družicových gravimetrických měření

Sobota 11. listopadu, 12:30 (v budově Ústavu fyziky atmosféry)

Přednáška stručně představí družicová měření změn zemského gravitačního pole, která přinesla v nedávné době unikátní informace o změnách ledovcového příkrovu v Grónsku a v dalších odlehlých oblastech naší zeměkoule.

Přednáší Mgr. Aleš Bezděk, Ph.D.
Aleš Bezděk je vědeckým pracovníkem Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR. Studuje gravitační i negravitační vlivy na pohyb umělých družic Země a zabývá se gravitačním polem Země.

Přednáška: Gravitační vlny hýbou celým světem

Sobota 11. listopadu, 15:30 (v budově Ústavu fyziky atmosféry)

Černé díry vznikají, když se hmota zcela zhroutí vlastní tíhou. Je velmi těžké je objevit, protože z nich nemůže uniknout nic, ani světlo. O jejich výskytu se tak můžeme dozvědět díky pozorování hmoty, která na ně dopadá. Zcela nově nám také umožňuje objevovat dosud nepoznané černé díry i měření gravitačních vln. Díky nim se lidstvu poprvé podařilo zachytit okamžik splynutí dvou černých děr. Stalo se tak ve vzdálenosti více než miliardu světelných let daleko v době, kdy se na Zemi teprve vyvíjely jednobuněčné organismy. Tato srážka dvou masivních černých děr způsobila rozechvění, které se šířilo prostorem, až tato vlna dorazila v září 2015 k nám a mezinárodnímu týmu vědců se ji podařilo neomylně zachytit. Díky té značné vzdálenosti to Zemí trhlo jen nepatrně, o zlomek rozměru protonu. Přesto se dá říct, že od té doby gravitační vlny hýbou světem.

Přednáší RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D.
Jiří Svoboda je vědeckým pracovníkem Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR. Jeho oborem je rentgenová astronomie a výzkum černých děr.

Kontakt a další informace:

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Oddělení galaxií a planetárních systémů se zabývá studiem galaxií, tvorby a vývoje hvězd a planetárních soustav. Pozorování v infračerveném, ultrafialovém a rentgenovém oboru spektra porovnáváme s analytickými modely a s výsledky počítačových simulací gravitačních a magnetohydrodynamických procesů. V rámci obecné teorie relativity se analyzují a modelují vlastnosti kompaktních objektů, jako jsou jádra aktivních galaxií a neutronové hvězdy. Zkoumá se zde také rotace Země a dynamika asteroidů.

Na programu se podílíme s dalšími dvěma ústavy Akademie věd ve Spořilovském areálu, Ústavem fyziky atmosféryGeofyzikálním ústavem. Další informace rovněž naleznete na www.tydenvedy.cz. V rámci celého Týdne vědy a techniky proběhne ve spořilovském areálu hned několik dalších přednášek pro veřejnost.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přednášky a filmy Astronomického ústavu během Týdne vědy a techniky

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Týden vědy a techniky, Astronomický ústav AV ČR, Den otevřených dveří


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »