Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropská noc vědců nabídne astronomický program na 28 místech v České republice

Evropská noc vědců nabídne astronomický program na 28 místech v České republice

Logo Noci vědců
Logo Noci vědců
Evropská noc vědců je u nás v České republice pořádána od roku 2005 a stala se tak součástí přicházejícího astronomického podzimu. Česká astronomická společnost se na programu Evropské noci vědců podílí od počátku. A od počátku je astronomický program na mnoha místech České republiky a neomezuje se pouze na velká města.

Tisková zpráva České astronomické společnosti.

Program Evropské noci vědců v České republice je na www.noc-vedcu.cz/cz.

Na každém z 28 míst proběhnou astronomická pozorování dalekohledy v případě příznivého počasí, uvidíte práci vědců na vlastní oči a k dispozici budou speciální brožury vydané u příležitosti Noci vědců 2012, mj. o "konci světa" 21. 12. 2012, s mapkou noční oblohy atd., na každém místě bude pak moci jeden z návštěvníků získat zrcadlový astronomický dalekohled! Programu pro veřejnost se účastní vědecké instituce (Astronomický ústav AV ČR), popularizační "lidové" hvězdárny, pobočky České astronomické společnosti i soukromé hvězdárny.

Podrobný program jednotlivých astronomických stanovišť Evropské noci vědců 2012 najdete na www.astro.cz/akce/noc_vedcu/2012. Na této stránce také najdete další kontakty na jednotlivé organizátory.

Seznam hvězdáren a dalších míst s astronomickým programem v České republice:

STŘEDNÍ ČECHY: Ondřejov, Sedlčany, Slaný, Vlašim, Žebrák
JIŽNÍ ČECHY: České Budějovice, Jindřichův Hradec, Sezimovo Ústí
SEVERNÍ ČECHY: Teplice, Most
ZÁPADNÍ ČECHY: Rokycany, Karlovy Vary, Spálené Poříčí, Nepomuk
VÝCHODNÍ ČECHY: Pardubice, Úpice, Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové
VYSOČINA: Pelhřimov, Jihlava
STŘEDNÍ MORAVA: Valašské Meziříčí, Prostějov, Zlín
JIŽNÍ MORAVA: Brno, Veselí nad Moravou, Omice
SEVERNÍ MORAVA: Staré Hamry, Ostrava

Vybíráme zajímavosti z programu:

Na observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově zavítá i Krtek astronaut, který byl s astronautem Andrewem Feustelem v roce 2011 ve vesmíru. Návštěvníci také uvidí největší dalekohled v České republice o průměru 2 metry. Více na www.asu.cas.cz.

V Kulturním domě J. Suka v Sedlčanech bude zpřístupněna výstava věnovaná Evropské jižní observatoři (ESO), která si 5. října připomene 50 let od jejího založení (www.eso-cz.cz).

Hvězdárna Žebrák připravila demonstraci miniaturního počítače Rapsberry PI ze součástek mobilního telefonu.

Hvězdárna F. Nušla v Jindřichově Hradci předvede radiové pozorování meteorů - pozorování odraženého signálu od ionizační stopy meteoru.

Na Hvězdárně F. Pešty v Sezimově Ústí se bude modelovat dopad meteoritu.

Hvězdárna v Karlových Varech představí slavné vědkyně a ženy slavných vědců jako aktivní hybatelky vědeckého pokroku.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti připravila v Nepomuku na náměstí nejen pozorování dalekohledy, ale předvede i řadu fyzikálních a chemických pokusů.

Hvězdárna v Úpici bude vypouštět raketoplán a předvede let draka s kamerou.

Astronomický program zavítá i do ZOO Dvůr Králové nad Labem.

Ve Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové zazní originální přednáška "Epochální výlet paní hvězdářky na Mars ve 21. století".

Noc vědců v Omicích bude věnována památce Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci, a tak se zde bude dalekohledy pozorovat právě Měsíc.

V Beskydech bude veřejnosti zpřístupněna klimatologická stanice a návštěvníci se dozví, jak se zaznamenávají meteory a stratosférické blesky, jak vypadá obloha na horách a co je to naopak světelné znečištění. Poprvé se tu veřejnosti představí připravovaná Beskydská oblast tmavé oblohy.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Tisková zpráva, Noc vědců


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »