Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropská noc vědců nabídne astronomický program na 28 místech v České republice

Evropská noc vědců nabídne astronomický program na 28 místech v České republice

Logo Noci vědců
Logo Noci vědců
Evropská noc vědců je u nás v České republice pořádána od roku 2005 a stala se tak součástí přicházejícího astronomického podzimu. Česká astronomická společnost se na programu Evropské noci vědců podílí od počátku. A od počátku je astronomický program na mnoha místech České republiky a neomezuje se pouze na velká města.

Tisková zpráva České astronomické společnosti.

Program Evropské noci vědců v České republice je na www.noc-vedcu.cz/cz.

Na každém z 28 míst proběhnou astronomická pozorování dalekohledy v případě příznivého počasí, uvidíte práci vědců na vlastní oči a k dispozici budou speciální brožury vydané u příležitosti Noci vědců 2012, mj. o "konci světa" 21. 12. 2012, s mapkou noční oblohy atd., na každém místě bude pak moci jeden z návštěvníků získat zrcadlový astronomický dalekohled! Programu pro veřejnost se účastní vědecké instituce (Astronomický ústav AV ČR), popularizační "lidové" hvězdárny, pobočky České astronomické společnosti i soukromé hvězdárny.

Podrobný program jednotlivých astronomických stanovišť Evropské noci vědců 2012 najdete na www.astro.cz/akce/noc_vedcu/2012. Na této stránce také najdete další kontakty na jednotlivé organizátory.

Seznam hvězdáren a dalších míst s astronomickým programem v České republice:

STŘEDNÍ ČECHY: Ondřejov, Sedlčany, Slaný, Vlašim, Žebrák
JIŽNÍ ČECHY: České Budějovice, Jindřichův Hradec, Sezimovo Ústí
SEVERNÍ ČECHY: Teplice, Most
ZÁPADNÍ ČECHY: Rokycany, Karlovy Vary, Spálené Poříčí, Nepomuk
VÝCHODNÍ ČECHY: Pardubice, Úpice, Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové
VYSOČINA: Pelhřimov, Jihlava
STŘEDNÍ MORAVA: Valašské Meziříčí, Prostějov, Zlín
JIŽNÍ MORAVA: Brno, Veselí nad Moravou, Omice
SEVERNÍ MORAVA: Staré Hamry, Ostrava

Vybíráme zajímavosti z programu:

Na observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově zavítá i Krtek astronaut, který byl s astronautem Andrewem Feustelem v roce 2011 ve vesmíru. Návštěvníci také uvidí největší dalekohled v České republice o průměru 2 metry. Více na www.asu.cas.cz.

V Kulturním domě J. Suka v Sedlčanech bude zpřístupněna výstava věnovaná Evropské jižní observatoři (ESO), která si 5. října připomene 50 let od jejího založení (www.eso-cz.cz).

Hvězdárna Žebrák připravila demonstraci miniaturního počítače Rapsberry PI ze součástek mobilního telefonu.

Hvězdárna F. Nušla v Jindřichově Hradci předvede radiové pozorování meteorů - pozorování odraženého signálu od ionizační stopy meteoru.

Na Hvězdárně F. Pešty v Sezimově Ústí se bude modelovat dopad meteoritu.

Hvězdárna v Karlových Varech představí slavné vědkyně a ženy slavných vědců jako aktivní hybatelky vědeckého pokroku.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti připravila v Nepomuku na náměstí nejen pozorování dalekohledy, ale předvede i řadu fyzikálních a chemických pokusů.

Hvězdárna v Úpici bude vypouštět raketoplán a předvede let draka s kamerou.

Astronomický program zavítá i do ZOO Dvůr Králové nad Labem.

Ve Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové zazní originální přednáška "Epochální výlet paní hvězdářky na Mars ve 21. století".

Noc vědců v Omicích bude věnována památce Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci, a tak se zde bude dalekohledy pozorovat právě Měsíc.

V Beskydech bude veřejnosti zpřístupněna klimatologická stanice a návštěvníci se dozví, jak se zaznamenávají meteory a stratosférické blesky, jak vypadá obloha na horách a co je to naopak světelné znečištění. Poprvé se tu veřejnosti představí připravovaná Beskydská oblast tmavé oblohy.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Tisková zpráva, Noc vědců


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »