Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropská noc vědců nabídne astronomický program na 28 místech v České republice

Evropská noc vědců nabídne astronomický program na 28 místech v České republice

Logo Noci vědců
Logo Noci vědců
Evropská noc vědců je u nás v České republice pořádána od roku 2005 a stala se tak součástí přicházejícího astronomického podzimu. Česká astronomická společnost se na programu Evropské noci vědců podílí od počátku. A od počátku je astronomický program na mnoha místech České republiky a neomezuje se pouze na velká města.

Tisková zpráva České astronomické společnosti.

Program Evropské noci vědců v České republice je na www.noc-vedcu.cz/cz.

Na každém z 28 míst proběhnou astronomická pozorování dalekohledy v případě příznivého počasí, uvidíte práci vědců na vlastní oči a k dispozici budou speciální brožury vydané u příležitosti Noci vědců 2012, mj. o "konci světa" 21. 12. 2012, s mapkou noční oblohy atd., na každém místě bude pak moci jeden z návštěvníků získat zrcadlový astronomický dalekohled! Programu pro veřejnost se účastní vědecké instituce (Astronomický ústav AV ČR), popularizační "lidové" hvězdárny, pobočky České astronomické společnosti i soukromé hvězdárny.

Podrobný program jednotlivých astronomických stanovišť Evropské noci vědců 2012 najdete na www.astro.cz/akce/noc_vedcu/2012. Na této stránce také najdete další kontakty na jednotlivé organizátory.

Seznam hvězdáren a dalších míst s astronomickým programem v České republice:

STŘEDNÍ ČECHY: Ondřejov, Sedlčany, Slaný, Vlašim, Žebrák
JIŽNÍ ČECHY: České Budějovice, Jindřichův Hradec, Sezimovo Ústí
SEVERNÍ ČECHY: Teplice, Most
ZÁPADNÍ ČECHY: Rokycany, Karlovy Vary, Spálené Poříčí, Nepomuk
VÝCHODNÍ ČECHY: Pardubice, Úpice, Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové
VYSOČINA: Pelhřimov, Jihlava
STŘEDNÍ MORAVA: Valašské Meziříčí, Prostějov, Zlín
JIŽNÍ MORAVA: Brno, Veselí nad Moravou, Omice
SEVERNÍ MORAVA: Staré Hamry, Ostrava

Vybíráme zajímavosti z programu:

Na observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově zavítá i Krtek astronaut, který byl s astronautem Andrewem Feustelem v roce 2011 ve vesmíru. Návštěvníci také uvidí největší dalekohled v České republice o průměru 2 metry. Více na www.asu.cas.cz.

V Kulturním domě J. Suka v Sedlčanech bude zpřístupněna výstava věnovaná Evropské jižní observatoři (ESO), která si 5. října připomene 50 let od jejího založení (www.eso-cz.cz).

Hvězdárna Žebrák připravila demonstraci miniaturního počítače Rapsberry PI ze součástek mobilního telefonu.

Hvězdárna F. Nušla v Jindřichově Hradci předvede radiové pozorování meteorů - pozorování odraženého signálu od ionizační stopy meteoru.

Na Hvězdárně F. Pešty v Sezimově Ústí se bude modelovat dopad meteoritu.

Hvězdárna v Karlových Varech představí slavné vědkyně a ženy slavných vědců jako aktivní hybatelky vědeckého pokroku.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti připravila v Nepomuku na náměstí nejen pozorování dalekohledy, ale předvede i řadu fyzikálních a chemických pokusů.

Hvězdárna v Úpici bude vypouštět raketoplán a předvede let draka s kamerou.

Astronomický program zavítá i do ZOO Dvůr Králové nad Labem.

Ve Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové zazní originální přednáška "Epochální výlet paní hvězdářky na Mars ve 21. století".

Noc vědců v Omicích bude věnována památce Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci, a tak se zde bude dalekohledy pozorovat právě Měsíc.

V Beskydech bude veřejnosti zpřístupněna klimatologická stanice a návštěvníci se dozví, jak se zaznamenávají meteory a stratosférické blesky, jak vypadá obloha na horách a co je to naopak světelné znečištění. Poprvé se tu veřejnosti představí připravovaná Beskydská oblast tmavé oblohy.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Tisková zpráva, Noc vědců


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »