Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropský týden astronomie a kosmických věd 2017 nabídne jedinečný doprovodný program

Evropský týden astronomie a kosmických věd 2017 nabídne jedinečný doprovodný program

Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru nad observatoří Paranal v Chile.
Autor: Yuri Beletsky

Česká republika bude mezi 26. a 30. červnem 2017 centrem evropské, potažmo světové astronomie. V Praze se totiž odehraje mezinárodní zasedání Evropské astronomické společnosti (EAS), v rámci kterého se bude na poli nejvyšší vědecké komunity diskutovat o aktuálních tématech v astronomii a výzkumu vesmíru. V rámci programu se také nabízejí významné události pro širokou veřejnost; lákadlem by mohla být především česky překládaná přednáška prof. Roberta Nemiroffa, spoluzakladatele prestižního Astronomického snímku dne NASA.

Co je EWASS?

Evropský týden astronomie a vědy o vesmíru (European Week of Astronomy and Space Science - EWASS) je každoročním mezinárodním setkáním astronomů. S více než dvacetiletou tradicí představuje největší pravidelnou konferenci evropské astronomie. Koná se mnoho vědeckých setkání a odborných symposií na aktuální důležitá témata. Právě pro letošek se Evropská astronomická společnost rozhodla, že místem konání EWASS 2017 se stane Praha. Ostatně je k tomu dosti pádný důvod: česká metropole byla mnohokrát místem přelomových úspěchů (nejen) na poli astronomie. Více informací naleznete na speciální stránce.

Proč Praha?

Praha v noci. Autor: EWASS 2017.
Praha v noci.
Autor: EWASS 2017.
Se svou tisíciletou historií je Praha privilegovaným městem exaktních věd. Vzdělaní návštěvníci nacházejí v tomto živoucím centru národů, náboženství a filosofických hnutí inspirující atmosféru. Vyvrcholením tolerantní doby vhodné pro rozvoj věd byla především éra vlády Karla IV, Rudolfa II., Marie Terezie či Josefa II., ale také období před 1. světovou válkou a po ní. K nejslavnějším vědcům našeho regionu se řadí Tycho Brahe nebo Johannes Kepler, díky nimž dokážeme přesně vypočítat, jak se pohybují planety kolem Slunce. I dnes mohou návštěvníci Prahy obdivovat Astronomickou věž z r. 1722 nebo sál barokní knihovny dokončený o pět let později v srdci Klementina. Christian Doppler r. 1842 proslovil v univerzitním Karolinu přednášku, v níž objasnil vliv pohybu světelného zdroje na barvu jeho záření – efekt s mimořádnou důležitostí a mnoha aplikacemi v dnešní vědě a technice.  Profesor Albert Einstein pracoval v Praze na základech své teorie relativity.

Doprovodný program pro širokou veřejnost

Profesor Robert Nemiroff bude přednášet o Astronomickém snímku dne NASA. Je na co se těšit. Autor: Daniel Fischer.
Profesor Robert Nemiroff bude přednášet o Astronomickém snímku dne NASA. Je na co se těšit.
Autor: Daniel Fischer.
Jak již bylo zmíněno, během konference bude vyzývat širokou veřejnost k návštěvě hned několik lákadel:

  1. Výstava AD INFINITUM – Pohlédněte do hlubin vesmíru. Výstavu najdete v Galerii vědy a umění v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1. Výstava bude přístupná ve všední dny od 10 do 18 hodin.
  2. Venkovní výstava Vesmír – Dobrodružství objevů. Na 20 panelech 2x2 metry najdete pohledy do objektů vzdáleného vesmíru, získané největšími teleskopy světa. Výstava bude umístěna před Rudolfinem, kde se také 29. června uskuteční živý koncert.
  3. Do češtiny překládaná přednáška „The Greedy-Massive Black Holes“ (Nenasytné masivní černé díry) profesorky Francoise Combesové z Observatoře v Paříži. Přednáška se uskuteční ve středu 28. června od 16 hodin v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1 (bude označeno tabulemi).
  4. Do češtiny překládaná přednáška „The Best Space Images from NASA's Astronomy Picture of the Day” (Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA) profesora Roberta Nemiroffa z Michiganské Technologické Univerzity v USA. Přednáška se uskuteční v pátek 30. června od 16 hodin v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1 (bude označeno tabulemi).

 

Přednáška Nenasytné masivní černé díry prof. Francoise Combesové 28. června 2017 od 16 hodin. Autor: AsÚ AVČR.
Přednáška Nenasytné masivní černé díry prof. Francoise Combesové 28. června 2017 od 16 hodin.
Autor: AsÚ AVČR.

Přednáška Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA prof. Roberta Nemiroffa 30. června 2017 od 16 hodin. Autor: AsÚ AV ČR.
Přednáška Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA prof. Roberta Nemiroffa 30. června 2017 od 16 hodin.
Autor: AsÚ AV ČR.

EWASS 2017 je organizován Evropskou Astronomickou Společností ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Astronomickým ústavem AV ČR.

 

Další informace

Kontakty

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 737 322 815
E-mail: mailto:pavel.suchan@asu.cas.cz

Marieke Baan
Koordinátor EWASS 2017
Telefon: +31 (0)61432627
E-mail: mailto:h.m.baan@uva.nl

Kongresový sekretariát EWASS 2017
Telefon: +420 296 300 423
E-mail: ewass2017@kuoni.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický snímek dne NASA v Praze
[2] Český průvodce po EWASS 2017

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Robert Nemiroff, Apod, EWASS 2017


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »