Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropský týden astronomie a kosmických věd 2017 nabídne jedinečný doprovodný program

Evropský týden astronomie a kosmických věd 2017 nabídne jedinečný doprovodný program

Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru nad observatoří Paranal v Chile.
Autor: Yuri Beletsky

Česká republika bude mezi 26. a 30. červnem 2017 centrem evropské, potažmo světové astronomie. V Praze se totiž odehraje mezinárodní zasedání Evropské astronomické společnosti (EAS), v rámci kterého se bude na poli nejvyšší vědecké komunity diskutovat o aktuálních tématech v astronomii a výzkumu vesmíru. V rámci programu se také nabízejí významné události pro širokou veřejnost; lákadlem by mohla být především česky překládaná přednáška prof. Roberta Nemiroffa, spoluzakladatele prestižního Astronomického snímku dne NASA.

Co je EWASS?

Evropský týden astronomie a vědy o vesmíru (European Week of Astronomy and Space Science - EWASS) je každoročním mezinárodním setkáním astronomů. S více než dvacetiletou tradicí představuje největší pravidelnou konferenci evropské astronomie. Koná se mnoho vědeckých setkání a odborných symposií na aktuální důležitá témata. Právě pro letošek se Evropská astronomická společnost rozhodla, že místem konání EWASS 2017 se stane Praha. Ostatně je k tomu dosti pádný důvod: česká metropole byla mnohokrát místem přelomových úspěchů (nejen) na poli astronomie. Více informací naleznete na speciální stránce.

Proč Praha?

Praha v noci. Autor: EWASS 2017.
Praha v noci.
Autor: EWASS 2017.
Se svou tisíciletou historií je Praha privilegovaným městem exaktních věd. Vzdělaní návštěvníci nacházejí v tomto živoucím centru národů, náboženství a filosofických hnutí inspirující atmosféru. Vyvrcholením tolerantní doby vhodné pro rozvoj věd byla především éra vlády Karla IV, Rudolfa II., Marie Terezie či Josefa II., ale také období před 1. světovou válkou a po ní. K nejslavnějším vědcům našeho regionu se řadí Tycho Brahe nebo Johannes Kepler, díky nimž dokážeme přesně vypočítat, jak se pohybují planety kolem Slunce. I dnes mohou návštěvníci Prahy obdivovat Astronomickou věž z r. 1722 nebo sál barokní knihovny dokončený o pět let později v srdci Klementina. Christian Doppler r. 1842 proslovil v univerzitním Karolinu přednášku, v níž objasnil vliv pohybu světelného zdroje na barvu jeho záření – efekt s mimořádnou důležitostí a mnoha aplikacemi v dnešní vědě a technice.  Profesor Albert Einstein pracoval v Praze na základech své teorie relativity.

Doprovodný program pro širokou veřejnost

Profesor Robert Nemiroff bude přednášet o Astronomickém snímku dne NASA. Je na co se těšit. Autor: Daniel Fischer.
Profesor Robert Nemiroff bude přednášet o Astronomickém snímku dne NASA. Je na co se těšit.
Autor: Daniel Fischer.
Jak již bylo zmíněno, během konference bude vyzývat širokou veřejnost k návštěvě hned několik lákadel:

  1. Výstava AD INFINITUM – Pohlédněte do hlubin vesmíru. Výstavu najdete v Galerii vědy a umění v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1. Výstava bude přístupná ve všední dny od 10 do 18 hodin.
  2. Venkovní výstava Vesmír – Dobrodružství objevů. Na 20 panelech 2x2 metry najdete pohledy do objektů vzdáleného vesmíru, získané největšími teleskopy světa. Výstava bude umístěna před Rudolfinem, kde se také 29. června uskuteční živý koncert.
  3. Do češtiny překládaná přednáška „The Greedy-Massive Black Holes“ (Nenasytné masivní černé díry) profesorky Francoise Combesové z Observatoře v Paříži. Přednáška se uskuteční ve středu 28. června od 16 hodin v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1 (bude označeno tabulemi).
  4. Do češtiny překládaná přednáška „The Best Space Images from NASA's Astronomy Picture of the Day” (Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA) profesora Roberta Nemiroffa z Michiganské Technologické Univerzity v USA. Přednáška se uskuteční v pátek 30. června od 16 hodin v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1 (bude označeno tabulemi).

 

Přednáška Nenasytné masivní černé díry prof. Francoise Combesové 28. června 2017 od 16 hodin. Autor: AsÚ AVČR.
Přednáška Nenasytné masivní černé díry prof. Francoise Combesové 28. června 2017 od 16 hodin.
Autor: AsÚ AVČR.

Přednáška Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA prof. Roberta Nemiroffa 30. června 2017 od 16 hodin. Autor: AsÚ AV ČR.
Přednáška Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA prof. Roberta Nemiroffa 30. června 2017 od 16 hodin.
Autor: AsÚ AV ČR.

EWASS 2017 je organizován Evropskou Astronomickou Společností ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Astronomickým ústavem AV ČR.

 

Další informace

Kontakty

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 737 322 815
E-mail: mailto:pavel.suchan@asu.cas.cz

Marieke Baan
Koordinátor EWASS 2017
Telefon: +31 (0)61432627
E-mail: mailto:h.m.baan@uva.nl

Kongresový sekretariát EWASS 2017
Telefon: +420 296 300 423
E-mail: ewass2017@kuoni.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický snímek dne NASA v Praze
[2] Český průvodce po EWASS 2017

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Robert Nemiroff, Apod, EWASS 2017


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »