Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  APOD získal cenu IAU za popularizaci

APOD získal cenu IAU za popularizaci

Jerry Bonnell, Robert Nemiroff autoři Astronomického snímku dne - APOD
Autor: IAU 2022

Mezinárodní astronomická unie IAU oznámila první vítěze tří nových cen, které byly vytvořeny na začátku tohoto roku. Cenu za popularizaci (osvětu) získal Astronomický snímek dne (Astronomy Picture of the Day - APOD) Roberta Nemiroffa a Jerry Bonnella. Oba autoři jsou profesionální astronomové a již od roku 1995 každodenně publikují snímek s krátkým vysvětlujícím popisem.

Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union - IAU) oznámila první vítěze tří nových cen, které byly vytvořeny na začátku tohoto roku: Cena IAU za popularizaci (či osvětu) astronomie, Cena IAU za rozvoj astronomie a Cena IAU za astronomické vzdělávání. Ceny IAU za osvětu, rozvoj a vzdělávání v astronomii (IAU Astronomy Outreach, Development and Education, ODE) byly vytvořeny díky štědrým finančním prostředkům minulého prezidenta IAU Ewina van Dishoecka. Tyto tři ceny jsou oceněním pro jednotlivce a organizace, které se zasloužily o vynikající přínos v oblasti osvěty, rozvoje a vzdělávání v astronomii.

V únoru 2022 vyšla první výzva k podávání nominací s uzávěrkou 15. března 2022. Celkem bylo přijato 40 platných nominací, přičemž nominující i nominovaní pocházeli z celého světa.

Na základě doporučení výborů pro udělování cen ODE schválil Výkonný výbor IAU následující nominované na první sadu cen:
Osvětová činnost: Nemiroff a Jerry T. Bonnell vytvořili webové stránky s názvem Astronomický snímek dne (Astronomy Picture of the Day - APOD).
Rozvoj: Michèle Gerbaldi
Vzdělávání: Rosa Doran

Ceny budou předány na XXXI. valném shromáždění IAU (IAUGA2022) v Busanu v Jižní Koreji v srpnu tohoto roku. Shromáždění je naplánováno od úterý 2. srpna do  čtvrtku 11. srpna.
Zde je uvedeno zdůvodnění ceny za osvětu (popularizaci):
Cena IAU za popularizaci astronomie 2022 (Outreach Prize 2022) je udělena organizaci Astronomy Picture of the Day (APOD) za její více než 25 let trvající činnost při každodenní tvorbě Astronomického snímku dne (Astronomy Picture of the Day), který je nyní k dispozici ve více než 20 jazycích, každý den jej vidí miliony lidí a používá se ve školních třídách po celém světě. APOD má vliv na podporu zájmu o astronomii na celém světě: každý z obrázků je doprovázen vysvětlujícími popisky, což je jeden z důvodů, proč je široce rozšířen v kurzech na základních a středních školách a na univerzitách. Obrázky přispívají profesionální i amatérští astronomové a stále častěji také astrofotografové, pro které publikace na APOD představuje zlatý standard. Vybrané snímky pokrývají širokou škálu témat od kosmického mikrovlnného pozadí a nejvzdálenějších galaxií až po polární záře na Zemi.

Robert J. Nemiroff a Jerry T. Bonnell řekli: "Jsme poctěni, že se nám dostalo tohoto uznání pro APOD od IAU, a jsme hrdí na to, že úsilí, které začalo jako neformální spolupráce a přetrvalo jako práce z lásky k vědě, nabylo mezinárodního rozsahu. Jsme velmi vděční, že se k APOD připojilo tolik podobně smýšlejících lidí z celé planety Země."

Česká verze Astronomického snímku dne je pro čtenáře astro.cz k dispozici od 1. dubna 1999. K dnešnímu dni APOD publikoval  18. snímků z Česka, 13. snímků ze Slovenska, 52 APODů mělo českého autora, 14 APODů mělo slovenského autora.

Další informace o způsobilosti, definicích jednotlivých oblastí a výběrovém řízení na ceny naleznete zde. Příští ceny ODE budou uděleny na Valném shromáždění v roce 2024 v Jihoafrické republice.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] iau2206 — Press Release
[2] IAU General Assembly 2022
[3] International Astronomical Union - IAU



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Apod


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »