Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  APOD získal cenu IAU za popularizaci

APOD získal cenu IAU za popularizaci

Jerry Bonnell, Robert Nemiroff autoři Astronomického snímku dne - APOD
Autor: IAU 2022

Mezinárodní astronomická unie IAU oznámila první vítěze tří nových cen, které byly vytvořeny na začátku tohoto roku. Cenu za popularizaci (osvětu) získal Astronomický snímek dne (Astronomy Picture of the Day - APOD) Roberta Nemiroffa a Jerry Bonnella. Oba autoři jsou profesionální astronomové a již od roku 1995 každodenně publikují snímek s krátkým vysvětlujícím popisem.

Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union - IAU) oznámila první vítěze tří nových cen, které byly vytvořeny na začátku tohoto roku: Cena IAU za popularizaci (či osvětu) astronomie, Cena IAU za rozvoj astronomie a Cena IAU za astronomické vzdělávání. Ceny IAU za osvětu, rozvoj a vzdělávání v astronomii (IAU Astronomy Outreach, Development and Education, ODE) byly vytvořeny díky štědrým finančním prostředkům minulého prezidenta IAU Ewina van Dishoecka. Tyto tři ceny jsou oceněním pro jednotlivce a organizace, které se zasloužily o vynikající přínos v oblasti osvěty, rozvoje a vzdělávání v astronomii.

V únoru 2022 vyšla první výzva k podávání nominací s uzávěrkou 15. března 2022. Celkem bylo přijato 40 platných nominací, přičemž nominující i nominovaní pocházeli z celého světa.

Na základě doporučení výborů pro udělování cen ODE schválil Výkonný výbor IAU následující nominované na první sadu cen:
Osvětová činnost: Nemiroff a Jerry T. Bonnell vytvořili webové stránky s názvem Astronomický snímek dne (Astronomy Picture of the Day - APOD).
Rozvoj: Michèle Gerbaldi
Vzdělávání: Rosa Doran

Ceny budou předány na XXXI. valném shromáždění IAU (IAUGA2022) v Busanu v Jižní Koreji v srpnu tohoto roku. Shromáždění je naplánováno od úterý 2. srpna do  čtvrtku 11. srpna.
Zde je uvedeno zdůvodnění ceny za osvětu (popularizaci):
Cena IAU za popularizaci astronomie 2022 (Outreach Prize 2022) je udělena organizaci Astronomy Picture of the Day (APOD) za její více než 25 let trvající činnost při každodenní tvorbě Astronomického snímku dne (Astronomy Picture of the Day), který je nyní k dispozici ve více než 20 jazycích, každý den jej vidí miliony lidí a používá se ve školních třídách po celém světě. APOD má vliv na podporu zájmu o astronomii na celém světě: každý z obrázků je doprovázen vysvětlujícími popisky, což je jeden z důvodů, proč je široce rozšířen v kurzech na základních a středních školách a na univerzitách. Obrázky přispívají profesionální i amatérští astronomové a stále častěji také astrofotografové, pro které publikace na APOD představuje zlatý standard. Vybrané snímky pokrývají širokou škálu témat od kosmického mikrovlnného pozadí a nejvzdálenějších galaxií až po polární záře na Zemi.

Robert J. Nemiroff a Jerry T. Bonnell řekli: "Jsme poctěni, že se nám dostalo tohoto uznání pro APOD od IAU, a jsme hrdí na to, že úsilí, které začalo jako neformální spolupráce a přetrvalo jako práce z lásky k vědě, nabylo mezinárodního rozsahu. Jsme velmi vděční, že se k APOD připojilo tolik podobně smýšlejících lidí z celé planety Země."

Česká verze Astronomického snímku dne je pro čtenáře astro.cz k dispozici od 1. dubna 1999. K dnešnímu dni APOD publikoval  18. snímků z Česka, 13. snímků ze Slovenska, 52 APODů mělo českého autora, 14 APODů mělo slovenského autora.

Další informace o způsobilosti, definicích jednotlivých oblastí a výběrovém řízení na ceny naleznete zde. Příští ceny ODE budou uděleny na Valném shromáždění v roce 2024 v Jihoafrické republice.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] iau2206 — Press Release
[2] IAU General Assembly 2022
[3] International Astronomical Union - IAU



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Apod


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »