Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  APOD získal cenu IAU za popularizaci

APOD získal cenu IAU za popularizaci

Jerry Bonnell, Robert Nemiroff autoři Astronomického snímku dne - APOD
Autor: IAU 2022

Mezinárodní astronomická unie IAU oznámila první vítěze tří nových cen, které byly vytvořeny na začátku tohoto roku. Cenu za popularizaci (osvětu) získal Astronomický snímek dne (Astronomy Picture of the Day - APOD) Roberta Nemiroffa a Jerry Bonnella. Oba autoři jsou profesionální astronomové a již od roku 1995 každodenně publikují snímek s krátkým vysvětlujícím popisem.

Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union - IAU) oznámila první vítěze tří nových cen, které byly vytvořeny na začátku tohoto roku: Cena IAU za popularizaci (či osvětu) astronomie, Cena IAU za rozvoj astronomie a Cena IAU za astronomické vzdělávání. Ceny IAU za osvětu, rozvoj a vzdělávání v astronomii (IAU Astronomy Outreach, Development and Education, ODE) byly vytvořeny díky štědrým finančním prostředkům minulého prezidenta IAU Ewina van Dishoecka. Tyto tři ceny jsou oceněním pro jednotlivce a organizace, které se zasloužily o vynikající přínos v oblasti osvěty, rozvoje a vzdělávání v astronomii.

V únoru 2022 vyšla první výzva k podávání nominací s uzávěrkou 15. března 2022. Celkem bylo přijato 40 platných nominací, přičemž nominující i nominovaní pocházeli z celého světa.

Na základě doporučení výborů pro udělování cen ODE schválil Výkonný výbor IAU následující nominované na první sadu cen:
Osvětová činnost: Nemiroff a Jerry T. Bonnell vytvořili webové stránky s názvem Astronomický snímek dne (Astronomy Picture of the Day - APOD).
Rozvoj: Michèle Gerbaldi
Vzdělávání: Rosa Doran

Ceny budou předány na XXXI. valném shromáždění IAU (IAUGA2022) v Busanu v Jižní Koreji v srpnu tohoto roku. Shromáždění je naplánováno od úterý 2. srpna do  čtvrtku 11. srpna.
Zde je uvedeno zdůvodnění ceny za osvětu (popularizaci):
Cena IAU za popularizaci astronomie 2022 (Outreach Prize 2022) je udělena organizaci Astronomy Picture of the Day (APOD) za její více než 25 let trvající činnost při každodenní tvorbě Astronomického snímku dne (Astronomy Picture of the Day), který je nyní k dispozici ve více než 20 jazycích, každý den jej vidí miliony lidí a používá se ve školních třídách po celém světě. APOD má vliv na podporu zájmu o astronomii na celém světě: každý z obrázků je doprovázen vysvětlujícími popisky, což je jeden z důvodů, proč je široce rozšířen v kurzech na základních a středních školách a na univerzitách. Obrázky přispívají profesionální i amatérští astronomové a stále častěji také astrofotografové, pro které publikace na APOD představuje zlatý standard. Vybrané snímky pokrývají širokou škálu témat od kosmického mikrovlnného pozadí a nejvzdálenějších galaxií až po polární záře na Zemi.

Robert J. Nemiroff a Jerry T. Bonnell řekli: "Jsme poctěni, že se nám dostalo tohoto uznání pro APOD od IAU, a jsme hrdí na to, že úsilí, které začalo jako neformální spolupráce a přetrvalo jako práce z lásky k vědě, nabylo mezinárodního rozsahu. Jsme velmi vděční, že se k APOD připojilo tolik podobně smýšlejících lidí z celé planety Země."

Česká verze Astronomického snímku dne je pro čtenáře astro.cz k dispozici od 1. dubna 1999. K dnešnímu dni APOD publikoval  18. snímků z Česka, 13. snímků ze Slovenska, 52 APODů mělo českého autora, 14 APODů mělo slovenského autora.

Další informace o způsobilosti, definicích jednotlivých oblastí a výběrovém řízení na ceny naleznete zde. Příští ceny ODE budou uděleny na Valném shromáždění v roce 2024 v Jihoafrické republice.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] iau2206 — Press Release
[2] IAU General Assembly 2022
[3] International Astronomical Union - IAU



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Apod


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »