Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Fegurdi se přišli zeptat na cestu domů...

Fegurdi se přišli zeptat na cestu domů...

Fegurdi, dva mimozemšťani ztracení po havárii kosmického modulu, potřebují najít cestu zpět domů. Jak by se měli asi zachovat? Zeptat se na Hvězdárně a planetáriu Brno, samozřejmě!

„Projekt Fegurdů vznikl na počátku roku 2022 při mé tradiční novoroční procházce po Kraví hoře,“ říká Václav Sigurson Kostohryz, autor obou soch. „Před vchodem do budovy Hvězdárny a planetária Brno jsem si představil dva bloudící mimozemšťany. Jelikož nedaleko bydlím a kolem často chodím, chuť realizovat nápad sílila. Moje tvorba je figurální a příběhy Sigursonů (moje alter ego) ne tak optimistické. Po rozhovorech s mými nejbližšími jsem se rozhodl posunout svoji tvorbu pozitivnějším směrem, i zde inspirován islandskou kulturou, konkrétně v pojmenování Fegurdů, což je volně přeložené slovo krása.“

Dvojice soch vznikala celý rok. Na počátku byl model ze sochařské hlíny, pak dvoudílná lukoprénová forma a nakonec model z vosku. K odlití bronzových figur došlo ve slévárně Vysokého učení technického v Brně, kde přeměnili voskový model na bronz. Následovalo očištění odlitků od formovací hmoty, povrchové zbroušení a přivaření nerezových tyčí dovnitř postav. Dalším krokem bylo cizelování, finální broušení, leštění a patinování. Výsledkem je dvojice Fegurdů, každý z nich vysoký 45 centimetrů a váží 10 kilogramů.

Oba Fegurdi jsou trvale umístěny před budovou Hvězdárny a planetária Brno. Jakkoli jsou bezelstní, pro jistotu jsou pod dohledem kamer a zajištěny skrytým bezpečnostním systémem. Do budoucna není vyloučeno, že si pro kolemjdoucí připraví další překvapení, dokonce se možná rozrostou.

Nyní ale Fegurdi přicházejí na Hvězdárnu a planetárium Brno s rozpaky, přešlapují před vchodem a jeden druhého posílá dovnitř. Může nám to připadat povědomé. I my někdy hledáme cestu po různých nehodách, které se v životě stávají. Autor s Fegurdy věří, že žije na Zemi mnoho slušných lidí, kteří poradí a pomůžou druhému v nesnázích. A tak jistě i Fegurdi budou přijmutí s otevřenou náručí. V to věří zase brněnští hvězdáři.

Přijďte se s nimi osobně seznámit. Fegurdi se těší na vaši společnost




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »