Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Fegurdi se přišli zeptat na cestu domů...

Fegurdi se přišli zeptat na cestu domů...

Fegurdi, dva mimozemšťani ztracení po havárii kosmického modulu, potřebují najít cestu zpět domů. Jak by se měli asi zachovat? Zeptat se na Hvězdárně a planetáriu Brno, samozřejmě!

„Projekt Fegurdů vznikl na počátku roku 2022 při mé tradiční novoroční procházce po Kraví hoře,“ říká Václav Sigurson Kostohryz, autor obou soch. „Před vchodem do budovy Hvězdárny a planetária Brno jsem si představil dva bloudící mimozemšťany. Jelikož nedaleko bydlím a kolem často chodím, chuť realizovat nápad sílila. Moje tvorba je figurální a příběhy Sigursonů (moje alter ego) ne tak optimistické. Po rozhovorech s mými nejbližšími jsem se rozhodl posunout svoji tvorbu pozitivnějším směrem, i zde inspirován islandskou kulturou, konkrétně v pojmenování Fegurdů, což je volně přeložené slovo krása.“

Dvojice soch vznikala celý rok. Na počátku byl model ze sochařské hlíny, pak dvoudílná lukoprénová forma a nakonec model z vosku. K odlití bronzových figur došlo ve slévárně Vysokého učení technického v Brně, kde přeměnili voskový model na bronz. Následovalo očištění odlitků od formovací hmoty, povrchové zbroušení a přivaření nerezových tyčí dovnitř postav. Dalším krokem bylo cizelování, finální broušení, leštění a patinování. Výsledkem je dvojice Fegurdů, každý z nich vysoký 45 centimetrů a váží 10 kilogramů.

Oba Fegurdi jsou trvale umístěny před budovou Hvězdárny a planetária Brno. Jakkoli jsou bezelstní, pro jistotu jsou pod dohledem kamer a zajištěny skrytým bezpečnostním systémem. Do budoucna není vyloučeno, že si pro kolemjdoucí připraví další překvapení, dokonce se možná rozrostou.

Nyní ale Fegurdi přicházejí na Hvězdárnu a planetárium Brno s rozpaky, přešlapují před vchodem a jeden druhého posílá dovnitř. Může nám to připadat povědomé. I my někdy hledáme cestu po různých nehodách, které se v životě stávají. Autor s Fegurdy věří, že žije na Zemi mnoho slušných lidí, kteří poradí a pomůžou druhému v nesnázích. A tak jistě i Fegurdi budou přijmutí s otevřenou náručí. V to věří zase brněnští hvězdáři.

Přijďte se s nimi osobně seznámit. Fegurdi se těší na vaši společnost




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »