Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Fegurdi se přišli zeptat na cestu domů...

Fegurdi se přišli zeptat na cestu domů...

Fegurdi, dva mimozemšťani ztracení po havárii kosmického modulu, potřebují najít cestu zpět domů. Jak by se měli asi zachovat? Zeptat se na Hvězdárně a planetáriu Brno, samozřejmě!

„Projekt Fegurdů vznikl na počátku roku 2022 při mé tradiční novoroční procházce po Kraví hoře,“ říká Václav Sigurson Kostohryz, autor obou soch. „Před vchodem do budovy Hvězdárny a planetária Brno jsem si představil dva bloudící mimozemšťany. Jelikož nedaleko bydlím a kolem často chodím, chuť realizovat nápad sílila. Moje tvorba je figurální a příběhy Sigursonů (moje alter ego) ne tak optimistické. Po rozhovorech s mými nejbližšími jsem se rozhodl posunout svoji tvorbu pozitivnějším směrem, i zde inspirován islandskou kulturou, konkrétně v pojmenování Fegurdů, což je volně přeložené slovo krása.“

Dvojice soch vznikala celý rok. Na počátku byl model ze sochařské hlíny, pak dvoudílná lukoprénová forma a nakonec model z vosku. K odlití bronzových figur došlo ve slévárně Vysokého učení technického v Brně, kde přeměnili voskový model na bronz. Následovalo očištění odlitků od formovací hmoty, povrchové zbroušení a přivaření nerezových tyčí dovnitř postav. Dalším krokem bylo cizelování, finální broušení, leštění a patinování. Výsledkem je dvojice Fegurdů, každý z nich vysoký 45 centimetrů a váží 10 kilogramů.

Oba Fegurdi jsou trvale umístěny před budovou Hvězdárny a planetária Brno. Jakkoli jsou bezelstní, pro jistotu jsou pod dohledem kamer a zajištěny skrytým bezpečnostním systémem. Do budoucna není vyloučeno, že si pro kolemjdoucí připraví další překvapení, dokonce se možná rozrostou.

Nyní ale Fegurdi přicházejí na Hvězdárnu a planetárium Brno s rozpaky, přešlapují před vchodem a jeden druhého posílá dovnitř. Může nám to připadat povědomé. I my někdy hledáme cestu po různých nehodách, které se v životě stávají. Autor s Fegurdy věří, že žije na Zemi mnoho slušných lidí, kteří poradí a pomůžou druhému v nesnázích. A tak jistě i Fegurdi budou přijmutí s otevřenou náručí. V to věří zase brněnští hvězdáři.

Přijďte se s nimi osobně seznámit. Fegurdi se těší na vaši společnost




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann.

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Jasná hvězda při pravém okraji nese katalogové označení 67 Leonis (4.77 Vmag).

Další informace »