Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Fegurdi se přišli zeptat na cestu domů...

Fegurdi se přišli zeptat na cestu domů...

Fegurdi, dva mimozemšťani ztracení po havárii kosmického modulu, potřebují najít cestu zpět domů. Jak by se měli asi zachovat? Zeptat se na Hvězdárně a planetáriu Brno, samozřejmě!

„Projekt Fegurdů vznikl na počátku roku 2022 při mé tradiční novoroční procházce po Kraví hoře,“ říká Václav Sigurson Kostohryz, autor obou soch. „Před vchodem do budovy Hvězdárny a planetária Brno jsem si představil dva bloudící mimozemšťany. Jelikož nedaleko bydlím a kolem často chodím, chuť realizovat nápad sílila. Moje tvorba je figurální a příběhy Sigursonů (moje alter ego) ne tak optimistické. Po rozhovorech s mými nejbližšími jsem se rozhodl posunout svoji tvorbu pozitivnějším směrem, i zde inspirován islandskou kulturou, konkrétně v pojmenování Fegurdů, což je volně přeložené slovo krása.“

Dvojice soch vznikala celý rok. Na počátku byl model ze sochařské hlíny, pak dvoudílná lukoprénová forma a nakonec model z vosku. K odlití bronzových figur došlo ve slévárně Vysokého učení technického v Brně, kde přeměnili voskový model na bronz. Následovalo očištění odlitků od formovací hmoty, povrchové zbroušení a přivaření nerezových tyčí dovnitř postav. Dalším krokem bylo cizelování, finální broušení, leštění a patinování. Výsledkem je dvojice Fegurdů, každý z nich vysoký 45 centimetrů a váží 10 kilogramů.

Oba Fegurdi jsou trvale umístěny před budovou Hvězdárny a planetária Brno. Jakkoli jsou bezelstní, pro jistotu jsou pod dohledem kamer a zajištěny skrytým bezpečnostním systémem. Do budoucna není vyloučeno, že si pro kolemjdoucí připraví další překvapení, dokonce se možná rozrostou.

Nyní ale Fegurdi přicházejí na Hvězdárnu a planetárium Brno s rozpaky, přešlapují před vchodem a jeden druhého posílá dovnitř. Může nám to připadat povědomé. I my někdy hledáme cestu po různých nehodách, které se v životě stávají. Autor s Fegurdy věří, že žije na Zemi mnoho slušných lidí, kteří poradí a pomůžou druhému v nesnázích. A tak jistě i Fegurdi budou přijmutí s otevřenou náručí. V to věří zase brněnští hvězdáři.

Přijďte se s nimi osobně seznámit. Fegurdi se těší na vaši společnost




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »