Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hurikán Sandy i úžasné fyzikální divadlo v Brně

Hurikán Sandy i úžasné fyzikální divadlo v Brně

Hurikán Sandy. Autor: NASA.
Hurikán Sandy.
Autor: NASA.
Úžasná fyzika na vlastní oči prostřednictvím strhující experimentální show nebo kuchařka na tvorbu ničemných hurikánů jako současný Sandy - zdaleka nejen na to se můžete těšit v listopadu na Hvězdárně a planetáriu Brno.

V listopadu začneme v prvním týdnu (ne)tradičně - Týdnem vědy a techniky. Teprve od úterý 13. listopadu následuje klasický přednáškový cyklus. Listopadový cyklus přednášek probíhá jako vždy v úterý od 18 hodin. Přednášky se konají buď ve velkém planetáriu nebo v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V říjnu se můžete těšit na tyto přednášky:

5. - 9. listopadu 2012

Týden vědy a techniky Akademie věd České republiky
Vždy v 17.00 hod

5. 11. Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Energie řas a sinic
6. 11. RNDr. Bohumil Frantál, Energie, krajina, udržitelnost
8. 11. Mgr. Petra Celá, Jak vzniká obličej a co způsobuje poruchy jeho vývoje?
9. 11. Mgr. Alexandr Ač, Ph.D., Jsou změny klimatu pro rostliny příliš rychlé?


13. listopadu 2012

Úžasné divadlo fyziky
V rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd České republiky

Fyzikální experimenty v sále velkého planetária.


20. listopadu 2012

RNDr. Milan Šálek, Ph. D.
Vedoucí regionálního předpovědního pracoviště ČHMÚ v Brně

Jak se dělá počasí

Přednáška se bude věnovat především zákulisí tvorby předpovědi počasí, měření atmosféry a metodám meteorologické prognózy. Ukážeme si tzv. metody dálkové detekce, tj. hlavně informace o měření meteorologických družic, radarů či systémů detekce blesků. Na závěr budou uvedeny zajímavosti z oblasti nebezpečných meteorologických jevů, zejména některé skutečnosti o vývoji tornád nebo hurikánů.


27. listopadu 2012

prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.
Astronomický ústav AV ČR, ESO council

5 z 50: Česká republika a Evropská jižní observatoř

Téměř deset let trvající příprava vedla k založení Evropské jižní observatoře v říjnu 1962. V 60. a 70. letech minulého století byly evropské dalekohledy budovány na hoře La Silla v jižní části pouště Atacama v Chile, v 80. a 90. letech pak severněji na hoře Paranal. Jako třetí místo v Chile byla zvolena planina Chajnantor v nadmořské výšce 5000 metrů, kde je dokončován interferometr ALMA. Pro Českou republiku nabízí vstup do Evropské jižní observatoře možnosti pro rozvoj astronomie i pro vývoj vysoce pokročilých optických a mechanických zařízeni, zejména pro Evropský extrémně velký dalekohled.


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Přednáška 


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »